Magie

Listopad, měsíc plný magie

Právě probíhající měsíc listopad je z mého hlediska tím nejzvláštnějším měsícem. Má podivnou atmosféru, závažnou, až lehce mrazivou. Prosinec je plný očekávání a magie Vánoc, ale listopad se svým svátkem zemřelých, s časem, kdy zdi mezi světy jsou tak tenké, je dobou, kdy přestávají platit zákony prostoru a času.

A podle učených druidů se v podivném a nevypočitatelném chování lidí odráží události ze světa duchů… Svátek dušiček je již delší dobu za námi, ale podle mého názoru jeho síla a vzpomínky, které se v tomto čase dostávají na povrch, v nás stále ještě  působí. Dotek zásvětí - či říše zemřelých - totiž není jen tak obyčejným zážitkem.

Magie

Podle Ellen Evert Hopmanové a jejího učení dávných Keltů zásvětní říše leží na západě v království soumraku a rozednění (času na rozhraní světlé a tmavé poloviny dne), z pohledu našich předků je zásvětí v podstatě územím radosti, medová pláň blaženosti, šťastný ostrov či země věčného léta. :-) Je to živý prostor, který svádí poutníky k tomu, aby podstoupili vlastní osobní dobrodružství a pomohli přinést zpět zářivou moudrost, která nám všem pomůže přežít dobu temna, amorality, zničené přírody a komerčního vykořisťování… Pokud by se někdo z vás o takový druh dobrodružství zajímal, vřele doporučuji knihy Dana Millmana Cesta pokojného bojovníka a Návrat pokojného bojovníka. 

Vraťme se ovšem ke smutečním slavnostem. Je až zarážející, kolik druhů samotných pohřbů je možné zaznamenat na celé naší planetě. Mimo ty klasické v krematoriích například v Tibetu někde ještě stále přetrvává zvyk zemřelé rozsekat a věnovat za potravu dravcům, úplně jiné jsou i pohřby indické nebo mexické. Mě ale vždy naprosto fascinoval svět Vikingů a jejich lodní pohřby, kdy se mrtvý poslal po vodě, a když byl v nějaké vzdálenosti, pozůstalí vystřelili na loď hořící šípy. V životě našich předků bývaly s aktem pohřbu spojovány i konkrétní byliny, které měly s přechodem na onen svět úzkou souvislost.

A jaké byliny to jsou?

Ločidlo Čertovo Lejno: Ve starých dobách bylo bílé čertovo lejno sázeno na hrobech a bylo považováno za oblíbený pokrm mrtvých. Lze ho pražit a jíst přímo, nebo sušený kořen povařit a přidat do chlebového těsta. Na hrobě se nechává dar vařeného kořene nebo chleba pro zesnulé. Tato bylina se také přidává do rituální lázně k omývání mrtvého těla. 

Bez černý: Coby svaté dřevo se pálí v pohřebních hranicích. Výhonky bezu - stromu bohyně - se dávají do rakve.

Borovice: Neopadavý strom nesmrtelnosti. Z jejího dřeva se dělají rakve, větvemi se přikrývají hroby - připomínají živým, že život je věčný a smrt je jen přechod do jiné úrovně skutečnosti. Kouř z jehličí přináší harmonii a klid truchlícím.

Brčál menší: Kdysi nazývaný čarodějova fialka se přidává do nápojů lásky. Účinně působí i proti zlým duchům. Říkalo se mu i květina smrti a zemřelým dětem se nasazovaly věnečky z brčálu. Nikdy se domů nenosí méně než sedm květů.

Čechřice vonná: Přidává se do rituálního kalicha nebo se pálí k posílení jednoty s duchem zemřelého. Je to bylina nesmrtelnosti, která otevírá prostor k nahlédnutí vlastní věčné podstaty. 

Hloh: Byl rituálním stromem dávných Teutonů, posvátným stromem Thorovým a z jeho dřeva se stavěly pohřební hranice. Lidé věřili, že se duše zemřelých osvobodí prostřednictvím hořících trnů a vystoupí do nebes.

Lotos indický: Je to mnohoúčelový duchovní elixír. Kouř z něj dodává mrtvým odvahu hledat nejvyšší možnou inkarnaci. Upomíná živé na jejich vlastní vnitřní svatost a božskost. Květům lotosu se daří v kalných vodách. Vyrovnaně plují na nehybné hladině, aniž by se na nich zachytila jediná kapka vody.

Oměj šalamounek: Chrání před vlkodlaky a upíry. Býval klasickou složkou létacích mastí, které dále obsahovaly rulík zlomocný, blín, bolehlav a saze. Bez požehnání anděla smrti se dveře vedoucí k novému životu neotevřou. Proto sejí uctívá smrt a zasazením této rostliny na hrobě milované osoby.

Tis červený: Kouř tisu usnadňuje komunikaci s duchy mrtvých. Poněvadž se dožívá vysokého stáří, stal se tis pro Kelty symbolem stability. V rituálních prostorech byl používán jako centrální Strom světa a často byl sázen na hřbitovech. Z kořene tisu vyrážejí nové stromky, a proto je významným symbolem smrti a znovuzrození. Ze dřeva tisu se vyrábějí magické nástroje, např. hole a hůlky. Ve starověku byly jedním z prostředků věštění tisové hůlky s vyrytými oghamovými znaky. 

Tymián obecný, také známý jako mateřídouška: Kouř tymiánu očišťuje dané místo. Nošený u sebe (nebo přidaný do rituální číše) pomáhá v komunikaci s mrtvými. Také umožňuje člověku spatřit zásvětní bytosti, jako např. skřítky. Tam, kde roste mateřídouška, leží významná centra zemských energií.

   
19.11.2015 - Magie - autor: Helena Pelikánová

Komentáře:

  1. avatar
    [9] Dudlajlama [*]

    P. s. Karetu jsem nesmazala :0)

    superkarma: 0 19.11.2015, 17:50:50
  2. [8] bábovka [*]

    Sml59

    superkarma: 0 19.11.2015, 17:38:24
  3. [7] slávenka [*]

    Moc pěkné a zajímavé čtení.

    superkarma: 0 19.11.2015, 15:29:30
  4. avatar
    [6] vladka321 [*]

    Tak to jsem si krásně početla - děkuji...Sml67

    superkarma: 0 19.11.2015, 11:32:52
  5. avatar
    [5] aviaki [*]

    Asi jsem šťoura, ale u lotosu na hladině mohou plout listy a květy vyčnívají. Pamatuji si krásné květy a pro jistotu jsem si to ověřila ve wiki "Květy jsou jednotlivé, velké, oboupohlavné, vyčnívající nad hladinu na dlouhých stvolech. "

    superkarma: 0 19.11.2015, 09:57:35
  6. [4] bobani [*]

    Sml67

    superkarma: 0 19.11.2015, 09:28:46
  7. [3] kozeluhova [*]

    zajímavé

    superkarma: 0 19.11.2015, 09:05:25
  8. [2] ZdenaZ [*]

    Sml67

    superkarma: 0 19.11.2015, 08:46:47
  9. avatar
    [1] gerda [*]

    Zajímavé čtení o bylinách a stromech. I Andersen v pohádce Bezová matička se o druidech okrajově zmíní.

    superkarma: 0 19.11.2015, 06:48:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme