Ústavní soud koncem loňského listopadu potvrdil, že Lisabonská smlouva není v rozporu s Českou ústavou. Dnes se tímto dokumentem zabývala poslanecká sněmovna, která nakonec vyslovila souhlas s podepsáním Lisabonské smlouvy. Na včerejší schůzi začali poslanci jednat o Lisabonské smlouvě. Hlasování však nestihli, a proto se pokračování schůze přesunulo na dnešní dopoledne.

 

Aby Lisabonská smlouva sněmovnou prošla, bylo třeba 120 hlasů. Pro schválení nakonec zvedlo ruku 125 poslanců. Smlouvu podpořila ČSSD, zelení, lidovci a část ODS. Zbytek ODS a KSČM byla proti. Dokument nyní čeká schválení v Senátu a podpis prezidenta.


Komunisté se snažili hlasování o přijetí smlouvy oddálit. Na včerejší schůzi podali hned dva návrhy. Podle prvního měli poslanci čekat na rozhodnutí o referendu o smlouvě, druhý návrh počítal s odložením do 24. března. Oba tyto návrhy však byly během jednání zamítnuty.

Co je to Lisabonská smlouva?

Lisabonská smlouva by měla nahradit zkrachovalou euroústavu. Podle jejích odpůrců ale znevýhodňuje menší evropské státy. Je faktem, že český hlas bude mít po přijetí smlouvy menší váhu.

Co se změní?

  • Smlouva zavádí „europrezidenta". Jinými slovy předsedu Evropské rady, který bude volen na dva a půl roku.
  • Mění se hlasovací síla států ve prospěch těch větších. K prosazení návrhů bude stačit souhlas 55 % států a 65 % procent obyvatel EU. To znamená, že bude-li si něco přát velká země jako Francie či Německo, pak bude věc nejspíš schválena. Česko bude muset přesvědčit alespoň 14 dalších zemí.
  • Europarlament má dostat větší moc. Počet jeho poslanců se ale sníží ze 785 na 750.
  • Česko se po určitou dobu bude muset obejít bez svého eurokomisaře.
  • V některých oblastech již nebudou mít státy právo vetovat rozhodnutí EU.
  • Rozšíří se pravomoci Evropského soudního dvora.
  • Zvýší se práva národních parlamentů, které se budou moci dožadovat u Evropské komise, aby přehodnotila své návrhy.
  • Ve smlouvě je zanesena možnost vystoupit z EU.

 

Reklama