Reklama



A je to tady! Dlouho očekávaný okamžik nastal! Zuzka alias Šarfík se konečně vydala na liposukci! Tentokrát jsme ji z redakce doprovázely rovnou dvě - já a Petra - aby nám náhodou něco neuniklo. Sešly jsme se ve Spálené ulici a vyrazily do Medicomu.
„Klepu se jako ratlík,“ řekla mi Zuzka, ale nebylo to na ní vůbec vidět. Jako vždy působila sebevědomě a usměvavě.

 

 

 

 

 

Nějakou dobu jsme si počkaly v čekárně, Zuzka dostala k podpisu souhlas se zákrokem a pak už se šlo na věc. Pro Zuzku měli v Medicomu připravené kalhotky a noční košili, pro mě s Petrou „slušivé“ modré kalhoty a halenu - připadaly jsme si jak v seriálu Chirurgové. Při samotném zákroku jsme dokonce musely mít čepičky a roušky, abychom náhodou Zuzku neohrozily nějakou tou infekcí. Všechno samozřejmě sterilní a na jedno použití.
„Je to levnější než všechno pořád prát a vyvářet - a samozřejmě bezpečnější. Jenom v některých nemocnicích na to ještě nepřišli,“ vysvětlil nám pan doktor.

„Já jsem vlastně gynekolog,“ dodal potom s potutelným úsměvem. „A na vás se budu liposukci učit!“ postrašil Zuzanu. Ve vtipném duchu pak pokračoval celou „operaci“. A jak že vlastně taková liposukce vypadá? Metoda, kterou praktikují v Medicomu, má řadu výhod - pacient je celou dobu při vědomí, a tak si může po skončení procedury stoupnout a lékař se podívá, jak vypadá výsledný efekt a může ještě některé partie doupravit. Bez plné anestezie samozřejmě také není potřeba anesteziologa a pacient může vlastně hned po zákroku odejít domů. Také vazy mezi kůží a svalstvem se při této metodě nepřetrhají a kůže se lépe přihojuje, i když k úplnému přihojení dojde až po třech až šesti měsících.

Pan doktor nám vysvětlil, co Zuzanu čeká, a namaloval si na ni, ze kterých partií bude tuk odsávat. Pak pustil hudbu a mohlo se začít. Začátek procedury je nejbolestivější, a i když se Zuzka celou dobu usmívala, lehko jí nebylo.
„Ale vydržet se to v pohodě dá,“ tvrdila nám přesvědčeně. Takže zelenaly jsme spíš já s Petrou.

Na začátku se pacientce do podkoží „napumpuje“ fyziologický roztok s anestetikem a adrenalinem, aby se stáhly drobné podkožní cévky a nedocházelo ke krvácení. Zuzka pak měla na obou bocích nafouklé bílé „balony“. „Vůbec to necítím,“ pochvalovala si. „Připadám si jako vorvaň.“ Pak jsme asi půl hodinky počkali - pan doktor nám k tomu pustil televizi - a mohlo se jít na věc.

„Tak jsem si přečetl, co mám dělat dál,“ vtipkoval pan doktor. „Bylo tam něco anglicky, tomu nerozumím, ale to nebude důležité.“
Vystrašit nás už ale nedokázal - profesionalita z něj přímo čišela. A tak popadl jehlu a pustil se do práce.

Hlavní fáze liposukce je náročná hlavně pro lékaře - Zuzku nic nebolelo a v klidu si ležela, zato pan doktor se pořádně zapotil. A do připravené nádržky putovaly první dávky tuku. Pohled to byl fascinující - Zuzčin bok se panu doktorovi zmenšoval doslova pod rukama! Celou dobu jsme si přitom povídali.

Když bylo vše hotovo, poprosil pan doktor Zuzku, aby se postavila. „Ještě tady kousek,“ zhodnotil své dílo zkušeným okem. Malý lipom - bulka z tukových tkání - se nechtěl poddat, takže to trošku zabolelo, ale nakonec měla Zuzka boky hladké a bez vady. Pak ji pan doktor se sestřičkou oblékli do speciálních stahovacích kalhot, které teď bude muset nějakou dobu nosit, aby se kůže dobře přihojila, a mohly jsme jít.

„Dostanete váleček a po týdnu si budete muset ty boky válet,“ vysvětloval Zuzce pan doktor další postup. „Pětkrát denně po deseti minutách, aby se oblast dotvarovala - přece jen, ta jehla je rovná a vaše boky ne.“
Čekali jsme, jaký výkřik techniky že to pacientka dostane... A obyčejný dřevěný váleček jako na nudle nás všechny rozesmál.
„Za týden přijďte na kontrolu,“ loučil se s námi pan doktor. Zuzce zavolali taxi a mohlo se jet.

A pokud chcete vidět celou konzultaci i operaci na videu, tak je vám k dispozici na internetové televizi www.ambrosia-tv.com . Přesný link konzultace je TADY , operace ZDE.