Reklama

Ahoj Míšo, dnešní téma mě zaujalo, tak k němu i něco přispěju. Věnuji se sociální práci, ale přesto nemám ráda žebrání stylu: Kleknu si tady a něco dostanu…

Velmi ráda se procházím pro Praze, a když se podívám na boty či vlasy, tak zjistím, že jen velmi málo žebráků jsou opravdu lidé chudí. Těm rozhodně nic nedám, ale těm, kteří hrají, dám ráda, a občas si s nimi i popovídám.

Přestože jsem chudý student, už od 15 let dobrovolničím v různých organizacích. Je to možnost i pro lidi, kteří nemají moc peněz, ale jsou ochotni poskytnout svůj čas pro někoho jiného. Stačí jen 2 hodiny týdně.

Co znám dobrovolníky, mohou tak působit všechny věkové skupiny od 15 let klidně i do 70 let. Co vy na to, dámy? S pozdravem

lipli


 

No vida, máš na to, koukám, vlastní grif, jak rozeznat potřebného od vykuka. A jaký je nejčastěji směr Tvého dobrovolničení? Čím se zabývaš, například? Míša