Blíží se konec dubna a s ním nezadržitelně i pověstná filipojakubská nebo-li Valpuržina noc – tedy noc z 30. dubna na 1. máje. Na mnoha místech po celé republice v tuto noc vzplanou ohně, symbolizující pálení čarodějnic.

Už o víkendu proto můžete spojit příjemné s užitečným a navštívit Velké Losiny, kde se v sedmnáctém století doslova pořádaly hony na ženy opředené kouzly a čarami. Že šlo o ženy nevinné, je samozřejmě nasnadě...

Zámek Velké Losiny patří k nejvýznamnějším renesančním památkám na severní Moravě. Roku 1496 je od krále Vladislava II. Jagelonského získal zástavou Jan ze Žerotína, příslušník starého moravského rodu Žerotínů. Zámek Velké Losiny stojí na místě bývalé tvrze, ale písemné zmínky z té doby se nedochovaly.

Po dlouho dobu byl zámek ve Velkých Losinách stranou zájmu pánů ze Žerotína. Obrat nastal až roku 1562, kdy se město Šumperk – tehdejší sídlo Žerotínů – vykoupilo z poddanství. Jako nové, reprezentativní sídlo rodu si zvolil Jan starší ze Žerotína právě zámek v nedalekých Velkých Losinách.

V letech 1678–1692 zámek Velké Losiny nechvalně proslul krutými hony na čarodějnice. Despotický inkvizitor Jindřich Boblig z Edelstadtu udával taktovku tribunálu, který nechal upálit mnoho nevinných obětí pro podezření z čarodějnictví. Tyto smyšlené procesy, na jejichž konci bylo mnoho bolesti a utrpení, daly o několik staletí později vzniknout slavnému románu Kladivo na čarodějnice, jehož autorem je Václav Kaplický. Podle jeho předlohy pak  byl natočen film Kladivo na čarodějnice. Památná lípa, u které byly domnělé čarodějnice zaživa upalovány, bohužel podlehla vrtochům počasí a zubu času a zlomila se.

Trojpodlažní zámek s arkádami, otevřenými do dvora, má tři křídla ve tvaru podkovy, která jsou otevřena k jihu. Západní křídlo je spojeno s osmibokou věží. Koncem 17. století tu proběhly další stavební úpravy. Týkaly se zejména hospodářských budov, kterým přibylo druhé poschodí a byly letech 1731–1738 spojeny s jižním křídlem zámku, čímž se podstatně zvětšilo nádvoří. Ludvík z Žerotína podnikl i další přestavby. Nechal upravit novou zámeckou kapli s nástropní freskou od barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho. Kolem zámku vyrostla francouzská zahrada, která byla roku 1802 přeměněna na anglický park.

K nejzajímavějším místnostem zámku Velké Losiny patří Rytířský sál s renesančním kazetovým stropem a se stěnami pokrytými koženými tapetami s vytlačovaným vzorem. Za sálem je starší žerotínská knihovna. Dva další sály mají stěny pokryté francouzskými gobelíny z 1. poloviny 17. století. Nechybí ani sbírka zbraní z 16.–19. století. Ostatní místnosti jsou vybaveny nábytkem z období renesance, baroka, klasicismu a empíru.

Roku 1802 se Žerotínové museli trvale přestěhovat na skromnější zámek v Bludově a Losiny prodali Karlovi staršímu z Lichtenštejna. Poslední majitel z rodu Lichtenštejnů, kníže Alois, opustil zámek v roce 1945, kdy byl zkonfiskován československým státem.

Otevírací doba zámku je od dubna do října o víkendu od 9.00  do 12.00 a od 13.00 do 16.00 hodin. V letní sezoně od května do srpna, pak po celý týden kromě pondělí od 8.00 do 12.00 a od 13.00 do 17.00, v září je zámek přístupný denně kromě pondělí od 9.00 do12.00 a od 13.00 do 16.00 hodin.
Poslední prohlídka se koná vždy jednu hodinu před koncem dopolední i odpolední pracovní doby. Na vstupenky je možná rezervace na telefonním čísle 583 248 380 nebo písemně na adrese Státní zámek Velké Losiny č. 268, 788 15 Velké Losiny.

 








Nejen zámek, ale i samotná obec Velké Losiny je pevně spjata s bohatou historií a velkým množstvím historických památek a zajímavostí. Obec patří k nejstarším v šumperském okrese a její vznik se datuje rokem 1351, kdy zdejší fara připadla k litomyšlskému biskupství.

Dějiny obce jsou dlouhodobě spojeny s rodem Žerotínů, kterým od druhé poloviny 15. století patřila obec nejprve jako zástava, ale od r.1507 už i jako pevná součást jejich majetku. Od tohoto období do současnosti vyrostly v obci její nejvýznamnější historické dominanty, mezi které kromě zámku patří i ruční papírna, farní kostel, církevní a světské stavby a známé termální lázně.

Zdroj: www.ejeseniky.com

Reklama