Bulvár

Lidská blbost v bílém plášti

 

Svůj první zážitek s lidskou blbostí oblečenou v bílém plášti si nepamatuji a vlastně ani nemohu. Byla mi převyprávěna mými rodiči.

Narodila jsem se předčasně, o měsíc a půl dřív. Na porodním sále byla jenom má maminka a porodní asistentka, protože pan doktor byl u nějaké naléhavé operace. Maminka už rodila a sestřička ji pořád přesvědčovala, že ještě nemůže rodit, protože má stále několik hodin čas. Maminka (byl to už její třetí porod) stačila na sestru jen vykřiknout a já byla na světě. Sestřička mě chytila na poslední chvíli.
SKOK
Byly mi tři týdny a já neustále plakala, odmítala jsem mateřské i sušené mléko a ubývala na váze. Maminka se se mnou vypravila k našemu dětskému obvodnímu lékaři. Ten mě zběžně prohlédl a doporučil, aby mi maminka zkoušela dávat to mléko pořád. Prý se uvidí. Když už jsme byly na odchodu z ordinace, tak doktor řekl dost neuvěřitelnou větu. „No co, vždyť máte ještě dvě děti, ne?"
Nakonec rodičům poradila jedna řádová sestra, aby mi zkusili dát zředěné kondenzované Tatra mléko (v té době nedostatkové zboží).
Odhad byl správný a já začala konečně baštit.
SKOK
První třída. Tehdy ještě chodily sestřičky a lékaři z očního i z ušního oddělení na kontrolu do prvních tříd. Jen pro jistotu, kdyby obvodnímu lékaři něco uteklo. Tomu mému toho uteklo opravdu hodně (dneska se domnívám, že vůbec neměl mozek). Dokonce i to, že na dva metry nerozeznám obrázek formátu A5, protože vidím jen barevné skvrny.
Sestřička mi napsala lísteček pro rodiče, kdy se mnou mají přijít na středisko. Dostavily jsme se, paní doktorka mě důkladně prohlédla, udělala několik vyšetření a závěr byl, že mám vrozenou oční vadu, způsobenou předčasným narozením, a tak není vše náležitě vyvinuto.
A tak nosím brýle.
SKOK
První ročník na SŠ. Chvátala jsem do třídy a na posledním schodu jsem si, jak se lidově říká, ukopla palec. Během pár minut zmodrofialověl a natekl do zajímavých rozměrů. Druhý den ráno jsem šla na ortopedii a měla jsem tu smůlu, že mě ošetřoval samotný primář. Dostala jsem radu, že si „Mám vzít acylpyrin, nohu ledovat a ono se to prý vsákne". To byla doslovná citace. Dodnes kulhám, sice už jen nepatrně a jen při velké únavě nebo při náhlé změně počasí.
SKOK
16 let. Podstoupila jsem operaci slepého střeva.  Měla jsem na něm uzliny - co to znamená, nevím, ale na sále jsem strávila skoro dvě hodiny.  Každopádně od té doby mám zajímavý cyklus menstruace. Půl roku po dvou měsících, půl roku nic. Až budu chtít mít děti, bude to veliký problém. Možná to prý ani nepůjde.
SKOK
Dnes. Děti mám dvě, jsou nádherné, úžasné, hyperaktivní a zlobivé. Nevyměnila bych je ani za nic.

Tohle byl jen krátký výběr mých zkušeností s lidskou blbostí ve zdravotnictví.
A samozřejmě to vyvažují zkušenosti dobré. Sestřičky a doktoři na Nedonošeneckém oddělení, kde jsem byla se synem, který se jako já narodil předčasně, primář na dětském oddělení v nemocnici, všechen personál v transplantačním středisku, kde byl můj tatínek...  Těch dobrých zkušeností je naštěstí víc, ale já se chtěla vypovídat z těch špatných.

Všem přeji, abyste měli zkušenosti jen dobré a nenarazili na žádného hlupáka a ignoranta.
Nejhorší, co může na světě člověka potkat, je srážka s blbcem."
Tak ať jste toho vyvarováni.
Přeji všem krásný den,
Polgara.


Milá Polgaro,
to je dobře, že i přes značný výčet špatných zkušeností převažují ty dobré.
Důležité je ty špatné ve zdraví přežít, aby si mohl vážit těch dobrých.

   
25.01.2007 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [1] Věrulinka [*]

    Bohužel si,ale většinou pamatujeme ty špatné zkušenosti.Taky jich máš dostečně.Již jenom přeji a dobré zkušenosti.

    superkarma: 0 25.01.2007, 14:24:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme