Vztahy

Lidka: Můj manžel střílel do lidí

Psal se rok 2004, kdy Lidčin manžel odjel poprvé na zahraniční misi do Afghánistánu. Jako voják z povolání to bral nejen jako dobrou zkušenost, ale viděl v tom také příležitost, jak si finančně polepšit. S manželkou měli rozestavěný dům, první dítě na cestě. Přečtěte si unikátní rozhovor s manželkou profesionálního vojáka.

Na žádost byla jména a některá konkrétní fakta pozměněna.

voják

Váš manžel je vojákem z povolání, poznala jste se s ním už v té době?
Jenom bych upřesnila, že byl, už není.
Poznali jsme se ještě na studiích. Já jsem studovala střední ekonomickou školu a manžel Vojenskou střední školu. Už odmalička chtěl být vojákem, zajímala ho vojenská historie, dodnes má doma poměrně slušnou sbírku vojáčků. Myslel si, že je nechá pro syna, ale narodily se mu dvě holky.

Co dělal dál po studiu na střední škole?
Studoval pak ještě na Univerzitě obrany, ale nedodělal ji. Otěhotněla jsem, vzali jsme se, narodila se nám první dcera a potřebovali jsme peníze. Byl normálně zařazen k vojenskému útvaru, jenže platy vojáků z povolání tehdy nebyly nic moc. Nosil domů 10 tisíc, to já jsem vydělávala před mateřskou víc.

A tak jste chtěla, aby vydělal víc i on?
Chtěla jsem, aby změnil zaměstnání, aby šel třeba někam jezdit, nebo si udělal rekvalifikaci na nějaké stavební povolání, jenže on nechtěl. Tělem i duší byl voják a nechtěl se své profese vzdát. Hodně jsme se tehdy kvůli tomu hádali, dokonce jsem i zažádala o rozvod s tím, že se „zeleným mozkem“ žít nebudu. Žádost jsem nakonec stáhla.

voják

Kdy to bylo?
V roce 97 nebo 98, ještě než jsme vstoupili do NATO.

Zmiňujete vstup do NATO, proč? Mělo to snad na vaši rodinnou situaci nějaký vliv?
Zásadní. Manželovi došlo, že tím se mu otvírá možnost účasti v zahraničních vojenských misích. Samozřejmě to nebylo ze začátku jednoduché, nešlo to hned, ale od roku 2005, kdy je naše armáda už plně profesionální, tak se staly ty mise čím dál častější. Manžel prošel speciálním výcvikem, včetně psychotestů, a zúčastnil se dvou misí. Jedné už v roce 2004, tam byl půl roku, a pak byl na roční misi v roce 2006. Tam už raději neměl jezdit.

Proč?
Vrátil se mi úplně jiný člověk. Poprvé přijel nadšený, měl plno zážitků, nové kamarády, také jsme si mohli dovolit dostavět rozdělaný dům, uvažovali jsme o druhém dítěti, byli jsme šťastní. Jenže on přišel za rok s tím, že by chtěl jet na další misi.

Do které země?
Poprvé i podruhé byl se speciálními jednotkami v Afghánistánu. Dodnes je tam spousta našich vojáků.

Vyprávěl vám něco o té zemi?
Poprvé ano. Vyprávěl mi, že je tam nádherná příroda, překrásné hory, domorodci jsou milí a přívětiví lidé, kteří, když si u nich získáte důvěru, tak vám dají první poslední. Samozřejmě neměl na mysli povstalce, ti jsou nevypočitatelní. Říkal, že místní lidé si zaslouží konečně klid a on je rád, že k němu může nějak přispět. Jak víme, ten klid tam není dodnes.

voják

Takže poprvé přijel spokojený.
Ano. A oba jsme mysleli, že to bude tak „růžové“ i napodruhé. Já jsem zpočátku nechtěla, aby odjel. Rok je přece jen hodně dlouhá doba, navíc jsem zjistila, že jsem podruhé těhotná. Ale manžel mě přemluvil, prý právě proto, že čekáme druhé dítě, budeme potřebovat peníze ještě víc a že už je to naposled.

Polepšili jste si finančně?
Polepšili. Máme krásný, velký dům, drahé auto, dvakrát jsme byly i s holkami na exotické dovolené, ale to všechno bych obětovala za to, aby se mi vrátil můj manžel.

Chcete o tom mluvit víc?
Trochu.

Co tedy myslíte tím „můj manžel“?
Když se vrátil domů z druhé mise, málem jsem ho nepoznala. Byl krásně opálený, to ano, ale také velmi pohublý a zešedivěly mu vlasy. Možná to bude znít divně, ale změnil se mu obličej.
Je to už skoro šest let, co se vrátil, ale pořád špatně spí, budí se ze spaní, je přehnaně úzkostlivý, zničehonic třeba přestane mluvit. Půl roku po návratu se léčil u vojenského psychiatra, ten mi řekl, že to chce čas, že manžel je silný a všechno se vrátí do starých kolejí. Ale nevrátilo. Manžel je pořád jakoby ve střehu.

Bavila jste se s ním někdy o té druhé misi?
Jednou se trochu rozpovídal. Říkal mi, že my si ani neumíme představit, jak se tady máme dobře. Že tam lidé, včetně starých lidí a malých dětí, denně bojují o život. Situace v Afghánistánu se v roce 2006, kdy tam byl podruhé, velmi zhoršila. Taliban nabíral na síle, sebevražedné útoky, únosy, nástražné nálože, to už nebyla hra na vojáčky, při bojích s povstalci a teroristy šlo každému z nich o život. Hodně jsem to tehdy sledovala v televizi, četla v novinách.

Bála jste se o něho?
Strašně.

Byli jste spolu v kontaktu?
V rámci možností byli.
On mi samozřejmě nemohl říct všechno, ale vím, že střílel do lidí, vím, že už mu to po čase připadalo úplně normální. Když byl tam, byl v pořádku. Teprve když se vrátil domů, tak asi až po půl roce se u něj začaly projevovat tyto příznaky. Post-válečný syndrom, nebo jak se tomu říká. K tomu se přidaly stavy deprese a úzkosti.

voják

Takže hned po návratu byl „normální“?
Ano, to byl v pohodě, jak říkám, až tak půl, tři čtvrtě roku po tom, co se vrátil, se u něj začaly vyskytovat tyto problémy. V žádném případě ale nechci, aby to vyznělo tak, že se v tomto stavu musí vracet všichni vojáci z misí, to určitě ne. Znám jeho kamarády, kteří se vrátili, otřepali se a jejich život se zaběhl do normálních kolejí, fungují bez problémů dál.

Jaké je vaše manželství dnes? Co manžel dělá?
Naše manželství je takové, že chodíme kolem něho po špičkách. 14 dní je normální, směje se, blbne s holkami, milujeme se, a z toho třeba 14 dní vůbec nemluví. Myslím, že se těžko od něj dozvím, co všechno skutečně prožil. Povolání vojáka už pověsil na hřebík, pravidelně navštěvuje psychiatra a všichni společně se snažíme jako rodina fungovat dál.

Moc Vám děkuji za vaši otevřenost, za tento rozhovor a přeji vám, ať se i váš život brzy vrátí do starých kolejí.
Děkuji...

 

   
21.03.2013 - Příběhy - autor: Alexandra Stušková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [49] Aesinka [*]

    Jsou lidé, kteří tím žijí a normální život pro ně moc není. Neumí žít bez toho dobrodružství. Druzí potřebují mít zázemí a pocit bezpečí. Každý je prostě jiný. Hezky o tom zpívá Landa v písničce Pozdrav z vojny. Ale vykašlat se na země, které potřebují pomoct, není řešení. Už proto, že svět je propojen.

    superkarma: 0 22.07.2013, 22:33:57
  2. avatar
    [48] datura [*]

    Náš soused si na misi našel novou manželku, a tu co na něj doma s dvěmi dětmi čekala se vykašlal, rozvedl se, vzal si tu vojandu a ta teď na něj čeká s dítětem a on je na  misi skoro pořád, líbí se mu hlavně přísun dobrých peněz. Asi to válčení na každého působí jinak. Sml16

    superkarma: 0 18.04.2013, 06:58:31
  3. [47] tamichita [*]

    Diky Bohu je muj manzel neskutecne silna osobnost a i kdyz tuhle praci dela 20let, tak je naprosto v poradku!!!!! Ale fakt je, ze on neni pesak, je nahore ve vrtulniku, tak nevim, jak velky je to rozdil Sml80

    superkarma: 0 22.03.2013, 10:00:44
  4. avatar
    [46] Jindriska8 [*]

    Povolání voják,není lehké pro celou rodinu.Následky si manžel z mise ponese hodně dlouho.Sml22

    superkarma: 0 21.03.2013, 22:05:43
  5. [45] Trefa [*]

    Trefa:ja verim ze mu doktor pomuze a vy se k sobe vratite a on na to vse zapomene.bylo to tam pro neho moc tezke.

    superkarma: 0 21.03.2013, 20:53:01
  6. [44] dadma [*]

    Nikdy bych manžela nepustila na misi,kdyby byl voják.To co zde popisujete ,již dávno bylo popsáno o amerických vojácích ,kteří se vrátili z Vietnamu.Terorismus je hnusná věc,ale já bych vojáky na žádné mise neposílala.V Afganistánu si vylámali zuby Rusové a nyní i Američani.Talibán je tam doma a cizí nemají v jejich podmínkách moc šanci.To se týká i jiných asijských a afrických zemí.Nyní zase posílají vojíky do Mali.Já to prostě nechápu? Zbrojní průmysl je mocná lobby.

    superkarma: 0 21.03.2013, 17:03:02
  7. avatar
    [43] SNÍŽEK [*]

    mně by vadilo žít s chlapem který střílel do lidí,ale taky bych ho tam neposílala,raději bych si vystačila s normálním platem a uskromnila se.Sml22

    superkarma: 0 21.03.2013, 16:06:23
  8. avatar
    [42] OlgaMarie [*]

    rusalka2008 — #40 S misemi souhlasím, terorismus je fuj.

    superkarma: 0 21.03.2013, 13:16:14
  9. avatar
    [41] v.poho [*]

    Gloria — #39 Sebevrazi byli v uvozovkách a měli navozovat to, že spousta lidí kvůli penězům vůbec nezvažuje míru rizika a jestli je to schopna vůbec ustát psychicky (a za tím si stojím) a kdyby sis přečetla i ostatní mé příspěvky (viz. např. 36), možná bys zjistila, že si myslíme v podstatě totéž.

    superkarma: 3 21.03.2013, 12:59:29
  10. avatar
    [40] rusalka2008 [*]

    Já zahrančiní mise moc neuznávám, stojí to víc peněz, než si může tento stát dovolit...

    1. na komentář reaguje OlgaMarie — #42
    superkarma: 2 21.03.2013, 12:58:06
  11. avatar
    [39] Gloria [*]

    v.poho — #22 Neni hezke psat o clenech ceske armady jako o "sebevrazich" , armada je nutna v kazde zemi a my vsichni bychom si meli vazit toho ze zijeme v klidu a pohode!

    1. na komentář reaguje v.poho — #41
    superkarma: 1 21.03.2013, 12:33:10
  12. avatar
    [38] pajda [*]

    Se mnou v místnosti sedí kolega, bývalý voják. Dělal v zeleném cca 2 roky a psychické následky má dodnes - jenže ne z misí. Prostě ho nikdy předtím nenapadlo, že by měl mít zodpovědnost za své chování...až než mu ji hodili na krk. A pak se sesypal. Až do toho okamžiku si myslel, že na vojně se zbaví jakéhokoliv rozhodování a hlavně odpovědnosti - proto si ji vybral. Jet na misi kvůli penězům není úplně to ono, protože dotyční zřejmě vůbec nepočítali s rizikem, se kterým jsou mise spojeny. A pokud jsempochopila, žili oba v domění, že si jede na roční dovolenou za slušné peníze...teď je jenom otázka, kdo z nich dvou to neustál. Jestli on, nebo ona, která vojákovi vyčítá, že střílel.

    superkarma: 1 21.03.2013, 12:12:38
  13. avatar
    [37] hubajda [*]

    take mam kamarada co tam byl na  misi a tez byl hodne nadsen rad by tam jel znova rikala jsem mu ze blazen ac ted sedi na ministerstvu nic mu neschazi tak by tam zas moc chtel

    superkarma: 0 21.03.2013, 11:13:40
  14. avatar
    [36] v.poho [*]

    Pentlička — #34 Pacifismus je dobrá věc, dokud se nic neděje.Sml23

    Armáda má své opodstatnění, ne že ne. A svým způsobem i ty mise, aspoň některé.Sml24Stačí si vzpomenout na třicátá léta. Možná, kdyby tehdy někdo zpacifikoval Hitlera, mohly se dějiny psát jinak. 

    A spoléhat na to, že lidstvo se už poučilo a bude rozumnější, mi přijde dost naivní.

    superkarma: 0 21.03.2013, 10:57:45
  15. [35] MaVy [*]

    Pentlička — #34 to já jsem taky-velký pacifista,ale když se zamilujete do chlapa,který je ekonom,tak jako první věc nevyzvídáte co dělal na vojně

    superkarma: 0 21.03.2013, 10:41:56
  16. avatar
    [34] Pentlička [*]

    Já jsem téměř pacifista, vojáky, války, boj, to nesnáším. A jsem proti všem těm zahraničním vojenským misím. Nechtěla bych mít doma manžela, o kterém vím, že zabíjel lidi.

    1. na komentář reaguje MaVy — #35
    2. na komentář reaguje v.poho — #36
    superkarma: 2 21.03.2013, 10:36:28
  17. avatar
    [33] peetrax [*]

    V19 — #12 kdyby to byl první voják, který jde do války, tak asi neví, co ho čeká a co to může mít za následky. Ale tohle není první případ a dokonce se o tom už nejednou veřejně mluvilo, takže si myslím, že s tím mohl (mohla rodina) trochu počítat, nebuďme naivní. Sml80

    superkarma: 3 21.03.2013, 10:09:14
  18. [32] magic11 [*]

    ony ty vydělané peníze nejsou zadarmo a ve finále když to člověk porovná, tak to za to nestojí Sml23

    superkarma: 0 21.03.2013, 10:06:27
  19. [31] telelot [*]

    i s těmito následky se musí počítat...Sml22

    superkarma: 0 21.03.2013, 09:59:13

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [30] OlgaMarie [*]

    Suzanne — #28 Dokonce pochybuju, že dodržují i povinný čas před odjezdem do další mise. Když lezl manžel na TianŠan v roce 1989, průvodce byl Rus, který odminovával v Afganistánu. Vyprávěl jim takové hrůzy, o kterých jsme my zde neměli ani tušení.

    superkarma: 0 21.03.2013, 09:40:23
  2. avatar
    [29] dasena [*]

    Tam bych se bála manžela poslat

    superkarma: 0 21.03.2013, 09:29:24
  3. avatar
    [28] Suzanne [*]

    OlgaMarie — #23 Ona se armáda jaksi principiálně vyznačuje tím, že nebere ohled na lidskou duši...

    1. na komentář reaguje OlgaMarie — #30
    superkarma: 3 21.03.2013, 09:28:28
  4. avatar
    [27] v.poho [*]

    ToraToraTora — #26 ...jooo, z Kosova byl taky nadšený.Sml57

    superkarma: 0 21.03.2013, 09:28:07
  5. avatar
    [26] ToraToraTora [*]

    OlgaMarie — #23 Oni s tím počítají, protože ten syndrom je normální diagnoza jako každá jiná, jenomže tam jdou kluci, aby si vydělali na rodinu a to je pak sakra těžké. Zažít Afghánistán ve válce a pak tu dělat hodného taťku v.poho — #22 Když jsem byla v armádě, začínaly mise a byla o to rvačka, ale ono záleží hodně o jaké jde jednotky. Bigoši to mají asi těžší než logistika.

    1. na komentář reaguje v.poho — #27
    superkarma: 0 21.03.2013, 09:22:19
  6. [25] lidicka [*]

    Zahraniční mise určitě nejsou procházkou růžovým sadem, kromě výcviku by snad adepti z řad vojáků měli před odjezdem absolvovat i psychologické testy (možno je absolvují to nevím). Jinak se i říká nevstoupíš 2x do stejné řeky... No ale mají vilu, bourák, exotické dovolené.... Sml22Sml80

    superkarma: 0 21.03.2013, 09:12:37
  7. avatar
    [24] v.poho [*]

    linde — #19 ...no, mně by 10 tisíc bylo taky málo.Sml24

    Fakt je, že když jsem viděla před několika roky výplatní pásku jednoho vojáka (viz níže), tak mi to co se týče výdělku taky jako kdovíjaký džob nepřišlo. Ovšem do té doby, než jsem si uvědomila, že k tomu má ještě desítku jako příspěvek na bydlení.

    Pak už ten příjem byl slušný.

    superkarma: 0 21.03.2013, 09:05:58
  8. avatar
    [23] OlgaMarie [*]

    ToraToraTora — #18 Když jsem ještě pracovala, vyřizovala jsem několika profesionálním vojákům různé finanční záležitosti. Stačilo mi jejich občasné líčení, co zažili v Iráku. Všichni mi dávali najevo, že mě doopravdy zajímá, co a jak tam prožívali.  Nevím, zda armáda využívá různých pohledů na bojové situace od těch, kteří tam byli při výcviku nováčků. A pochybuju, že naše vedení armády vyhodnocuje duševní zdraví těch, kteří se vrátí. Ono psychiatrické léčení je už následek.

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #26
    2. na komentář reaguje Suzanne — #28
    superkarma: 0 21.03.2013, 09:02:31
  9. avatar
    [22] v.poho [*]

    ToraToraTora — #18 Kdysi jsem s jedním vojákem tak nějak "koketovala". Přestali jsme se vídat právě když začínaly první mise do Afghánistánu. Co si pamatuju, byl prý před tím asi na 2 misích (Kosovo), ale do Afghánistánu fakt nechtěl a vím, že mu to tehdy dalo docela dost běhání, aby nemusel, protože počet kusů se prostě musí naplnit.

    Naštěstí pro něj se nakonec našlo dost "sebevrahů", kteří to vzali dobrovolně. A jestli jel později v další misi, to už nevím.

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #26
    2. na komentář reaguje Gloria — #39
    superkarma: 0 21.03.2013, 09:02:26
  10. avatar
    [21] marde [*]

    To je moc smutnéSml22Já bych vojáka z povolání nechtělaSml23Musela bych se o něho pořád strachovatSml22

    superkarma: 0 21.03.2013, 08:58:06
  11. [20] MaVy [*]

    ToraToraTora — #18 to je právě to,co jsem slyšela líp se s tím srovnávají ti kteří jít musí, né, že ti kteří chtějí

    superkarma: 0 21.03.2013, 08:56:22
  12. avatar
    [19] Linde [*]

    On v roce 1998 vydělával 10.000 a bylo jim to málo??? Sml2

    To u nás platí zaměstnavatelé většině lidí v okrese dnes v hrubém! A to tuším, že je rok 2013 Sml22.

    Jinak k článku si myslím akorát to, že peníze nebyly vůbec ten důvod, proč se stal vojákem - byl to jen argument, kterým si obhájil, že tam chce jet. A ta realita byla asi dost krutá....Přeji úspěšnou léčbu Sml79

    1. na komentář reaguje v.poho — #24
    superkarma: 1 21.03.2013, 08:52:14
  13. avatar
    [18] ToraToraTora [*]

    v.poho — #17 Naši tam nemusejí, je to dobrovolné. Ale ta peněžní odměna je tak vysoká, že to zatemní mozek ledaskomu.myslím, že u nás se nikde nedá připravit na to, co tam uvidí a zažijí.

    1. na komentář reaguje MaVy — #20
    2. na komentář reaguje v.poho — #22
    3. na komentář reaguje OlgaMarie — #23
    superkarma: 3 21.03.2013, 08:51:59
  14. avatar
    [17] v.poho [*]

    Hanula — #10 A jsi si jistá, že pokud se nenajde dobrovolník, tak tam skutečně nemusí? No, je to jejich práce a za to jsou placení, takže podle mého je i to, pokud tam musí, v naprostém pořádku.

    Mě se taky zaměstnavatel neptá, jestli chci kupříkladu dělat daňové přiznání. Tohle zaměstnání jsem si vybrala, takže buď dělej anebo běž.

    1. na komentář reaguje ToraToraTora — #18
    superkarma: 2 21.03.2013, 08:47:24
  15. avatar
    [16] OlgaMarie [*]

    Jsou vůbec dostatečně naši vojáci psychicky připraveni do čeho jdou?

    superkarma: 0 21.03.2013, 08:45:49
  16. [15] MaVy [*]

    možná by mu pomohl psycholog,možná to odejde samo,i když po takové době,nevím manžel byl v rámci vojny odeslán do Čečny jako odstřelovač,po roce děkoval Bohu,že přežil,ale občas se ze spaní budí i dnes po 15 letech,ale jinak je v pořádku,asi si to co dělal musí v sobě nějak srovnat

    superkarma: 0 21.03.2013, 08:45:21
  17. avatar
    [14] ToraToraTora [*]

    Chodí k psychiatrovi, tak nezbývá než vydržet. Není nenormální zhroutit se, ale brát zabíjení jako denní chléb.

    superkarma: 0 21.03.2013, 08:44:52
  18. [13] rennina [*]

    Je to hrozná daň...jak pro rodinu,tak i pro tu osobu,co to prožila na vlastní oči...Sml15.Co to je potom za život ?Na kontě miliony a docházky k psychiatrovi Sml80!

    superkarma: 0 21.03.2013, 08:44:27
  19. [12] V19 [*]

    peetrax — #1 každé povolanie v sebe skrýva riziko, človek dopredu nevie aké následky budú v budúcnosti...

    Potrebuje podporu rodiny a hlavne odbornú pomoc, ale v prvom rade musí sám chcieť sa liečiť

    1. na komentář reaguje peetrax — #33
    superkarma: 0 21.03.2013, 08:43:20
  20. avatar
    [11] carmi [*]

    blesksoft — #8 Člověk to na jednu stranu chápe, když si uvědomí, co tam asi prožíval. Ale žít se s ním pak nedáSml15

    superkarma: 0 21.03.2013, 08:35:14
  21. avatar
    [10] Hanula [*]

    Sml15UF - každý to psychycky nezvládne - to samé bylo s některými americkými veterány z Vietnamské války - ti tam museli, ale naši kluci ne - peníze nejsou všechno.....

    1. na komentář reaguje v.poho — #17
    superkarma: 0 21.03.2013, 08:29:34
  22. avatar
    [9] kareta [*]

    Já bych vojáka doma mít nemohla...ideologicky bych s tím měla problém. A nedivím se, že mají takové problémy po návratu z AFG, jsou tam trvdí lidé a my jsme zhýčkaní civilizací. Oni se ve válce narodili, mají ji v krvi a jsou doma, kdežto žoldáci tam jsou pro peníze..v cizí zemiSml80Sml80 I rusové si tam vylámali zuby a to jsou podstatně tvrdší jak US nebo NATO vojáci. A taky měli jejich veteráni potíže..roky. Žádný peníz za to nestojí.

    superkarma: 4 21.03.2013, 08:11:52
  23. avatar
    [8] blesksoft [*]

    manžel byl v Iráku a 2x v Afganistánu a taky se vrátil jiný člověk, jenže je agresivní, zlý,povýšený neustále všechny kolem poučuje, ponižuje všichni jsou blbí, všechno je blbý bohužel sem si myslela, že to čas spraví, ale rozvádíme se

    1. na komentář reaguje carmi — #11
    superkarma: 0 21.03.2013, 07:06:47
  24. avatar
    [7] lenig [*]

    hrozné, nedokáži si představit, že by mi někdo blízký odešel "do války" Sml23

    superkarma: 0 21.03.2013, 06:50:38
  25. [6] telelot [*]

    kf — #5 co je válka si alespoň trochu představit umím, už od školních let.. a nešla bych tam za žádné peníze...Sml23

    superkarma: 0 21.03.2013, 06:45:34
  26. [5] kf [*]

    telelot — #3 jak si to ma uvedomit predem?! nikdo z nas valku nezazil a nikdo z nas nevi, jak by reagoval..jak autorka psala, jeho kolegove se casto otrepali a zaradili do normalniho zivota a problemy nemaji...snad se casem zlepsi i psychicky stav jejiho manzela..

    ja si nasi profesionalni armady vazim a jsem fakt rada, ze bojuji s teroristy na jejich uzemi a nikoliv na nasem..

    1. na komentář reaguje telelot — #6
    superkarma: 2 21.03.2013, 06:15:07
  27. avatar
    [4] danap [*]

    tohle by  možná již chtělo odbornou pomoc....

    superkarma: 0 21.03.2013, 05:06:36
  28. [3] telelot [*]

    to všechno si měli zodpovědně "uvědomit" předtím a ne až potom, nikdo ho nenutil, že?

    1. na komentář reaguje kf — #5
    superkarma: 2 21.03.2013, 05:04:28
  29. avatar
    [2] Milea [*]

    Je to tam strašné, psychika se špatně léčí, může mu tzv. rupnout v palici a kdo ví, co udělá sobě, jiným, nebo vám či dětem, válka je hrůza a i na silném chlapovi to udělá v životě hroznou paseku. Držím vám palce, a snad ho už nenapadne se tam vrátit, ono peníze a materiální zabezpečení je jedna věc, ale přijít o svého manžela je o to víc těžké. Myslím tím jeho změnu ne jen vizáží, ale chováním atd.Sml73

    superkarma: 0 21.03.2013, 00:34:43
  30. avatar
    [1] peetrax [*]

    Snad psychiatr pomůže, aby to bylo aspoň trochu k žití. Každopádně je to riziko tohohle povolání a jak to tak bývá, tak něco za něco, že. Třeba takoví odvedenci za světových válek ani volbu neměli, natož jakoukoliv vidinu zisku. Sml80

    1. na komentář reaguje V19 — #12
    superkarma: 1 21.03.2013, 00:24:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme