Reklama

Do České republiky dorazilo mrazivé počasí a udělalo tečku za sezonou klíšťat. Tito malí parazité byli letos poměrně aktivní. Oproti loňsku silně přibylo lidí, které klíště nakazilo nějakou nemocí. I proto jsme na serveru zena-in.cz v průběhu října otevřeli anketu o tom, jak se čtenářky chrání proti nejnebezpečnější z těchto nemocí, klíšťové encefalitidě.

Dotazník vyplnilo 654 respondentek. Přes třicet procent z nich uvedlo, že jsou očkované. To je znatelně vyšší podíl, než jaký byl zjištěn v celostátním průzkumu napříč populací (v něm bylo zjištěno, že očkovaných je o nás necelých 24 procent lidí). Lze to přisoudit tomu, že čtenářky webu jsou poměrně mladé a vzdělané, se zodpovědným přístupem k vlastnímu zdraví. Nejnižší proočkovanost je v populaci seniorů (což je mimochodem dost špatné, protože právě u nich mívá nemoc nejhorší následky). Mezi respondentkami naší ankety v seniorském věku však byl podíl očkovaných také nadprůměrný, také zřejmě mají k prevenci pozitivnější přístup, než je běžné.

očkování

Shodně přes třicet procent žen uvedlo, že očkovaný je jejich partner. Velmi častým jevem je, že jsou očkovaní v páru oba dva anebo ani jeden – zřejmě se v otázce očkování partneři radí a postupují společně (případně se shodně o problematiku nezajímají). Devětadvacet procent žen uvedlo, že mají očkované všechny děti. Dalších téměř devatenáct procent, že jen některé z dětí. Jistě to není tak, že by některé své děti chránit chtěly a jiné ne – pravděpodobně se jedná v těchto případech o různě staré děti, z nichž ty nejmladší jsou na očkování ještě moc malé. Asi čtvrtina žen uvedla, že očkování má i někdo z jejich rodičů či rodičů partnera. Jen zřídka jsou ale očkovaní všichni čtyři rodiče partnerů.

Respondentky uváděly i to, proč se očkovat daly, či naopak, z jakého důvodu to neudělaly. Podle očekávání se střetly názory odpůrců vakcinace jako takové s názory těch, kdo věří doporučením lékařů. Mezi důvody proti často zaznívalo „neuznávám očkování“, „nevěřím mu“. Ještě častějším argumentem však bylo, že na vakcinaci nemají lidé čas a peníze. Je možné, že nevědí o příspěvcích zdravotních pojišťoven či o možnosti nechat se naočkovat v rámci běžných preventivních prohlídek u lékaře. Překvapivě se vyskytovaly i odpovědi, že očkování člověk dosud nepodstoupil z lajdáctví, lenosti nebo nedbalosti. K ojedinělým vysvětlením patřilo to, že se respondentka bojí injekcí, nebo trpí roztroušenou sklerózou – u pacientů s touto chorobou skutečně může být očkování problematické.

V jedné věci výsledky ankety překvapily skutečně hodně. Všeobecně se má za to, že hlavním vodítkem pro rozhodování lidí v záležitostech týkajících se zdraví je rada jejich lékaře. Mezi respondentkami očkovanými proti klíšťové encefalitidě však bylo jen 17,3 procenta těch, které daly na radu praktického lékaře. Ještě o něco více (22,4 procenta) uvedlo, že jejich motivací byla zkušenost s onemocněním známého, přítele anebo člena rodiny. Ošklivá zkušenost někoho blízkého s klíšťovou encefalitidou tedy byla nejčastější motivací.