Jak je to s historií líčení? Už naší pravěcí předkové se líčili. Důvodem nebylo ale zkrášlování pro okolí, aby se zakryly vrásky nebo pupínky – líčili se například před lovem, nebo když tančili kolem ohně. Kosmetiku v dnešním slova smyslu nepoužívali. Zemí péči o pleť a tělo zaslíbenou se stal starověký Egypt. Nejstarší archeologické nálezy kosmetických přípravků pocházejí právě z Egypta, z doby asi 4000 let před naším letopočtem. Ve vyšších vrstvách společnosti bylo líčení povinností, s nahou tváří by se tehdejší šlechtic vůbec nesměl na veřejnosti objevit. Nejslavnější je asi obkroužení očí černým kohlem, které se přisuzuje tomu, že Egypťané chtěli mít tvar očí podobný posvátným kočkám. Další, více praktický důvod, byla ochrana očních víček před neustále pálícím sluncem.

Historický make-up se také používal v Mezopotámii, starém Řecku a Římě. Jen to, z čeho se vyráběly zkrášlovací prostředky, bylo dost nebezpečné. Byla to například rtuť nebo olovo. V Egyptě dávali přednost příměsím bromu nebo jódu. Na stíny nebo rtěnky se dokonce používaly drcené drahé kameny nebo kovy.

soutěž - vlajka A





Pokud se podíváme do evropského středověku, používání jedovatých líčidel pokračovalo. Vysněná alabastrová pleť se dotvářela chromovou bělobou. A opět se to týkalo jen šlechtických kruhů.

Až 20. století způsobilo obrat – make-up začaly používat ženy všech věkových skupin i společenských tříd. Přispěl k tomu film a na něj navazující „průmysl“ – herce a herečky bylo třeba nalíčit a „upravit“, aby na plátně vypadali co nejlépe. Režiséři měli a budou mít obrovské požadavky. Například tvář hollywoodské hvězdy let dvacátých Lilian Gish byla ve filmech rozostřována, protože panu režisérovi D.W.Griffithovi herečka připadala v detailních záběrech stará. Bylo jí totiž už 20 let...

Jenže „celebrity“ musely vypadat dobře i mimo plátno. Takže se začal vyrábět i make-up, který nebyl tak výrazně dekorativní, ale dal se používat i pro všední den. A tento make-up si nepořizovaly jen herečky, ale mohly si ho volně kupovat i „normální“ ženy. Filmů přibývalo, vznikaly časopisy zaměřené na módu a kosmetiku, pak přišla televize a ženy chtivé toho, aby „vypadaly“ tak jako ty z plátna, obrazovky nebo fotografií. Měly možnost když už ne vypadat, tak aspoň líčit se jako jejich idoly.

V našich zemích jsme takové štěstí na výběr neměly. Nebo spíš k výběru skoro nic nebylo. Naštěstí, doba se změnila a dnes už si každá žena může koupit make-up dle svých představ, druhu pleti, barvy, použití. Záleží jen na ní.

A co vy, dámy - používáte make-up?
Pokud ano, denně nebo jen občas?

Reklama