Příběh podobný tomu prvnímu nám poslala čtenářka Libuše. A zabrousila i do období první republiky, kdy to ženy, a hlavně nemanželské děti, měly hodně těžké.

Vážená redakce,
nevím, zda se toto téma týká dnešní doby, ale podle zjištěných komentářů pod článkem to asi neplatí pro současnou dobu. Snad bych to situovala pro dobu, kdy si lidé byli blíž, snad před více jak 20 lety. A možná i dříve. Dnes každý kouká jen na sebe, na své dobro. Na děti, ač jsou jejími pokračovateli, si vzpomene až v době, kdy je stár. Doba, kdy je počal, ta ho dnes nezajímá, jeho každého zajímá jen jeho momentální prožitek, požitek, situace, smysl života...

Děti jsou, byly a budou. Byly vždy nemanželské, manželské. I moje babička, která se narodila v roce 1920, byla nemanželské dítě.

Tenkrát se tomuto dítěti říkalo parchant. Rodič nerodič, ani tenkrát to nikdo neřešil. A byla to „první republika“.

Dnes, v době, kdy je poměrně dost abortů (více jak 20 000 ročně), to také nikoho nezajímá. Každého zajímá jen jeho vlastní prospěch. 

A nejvíc mě mrzí situace mojí kolegyně. Ona byla z Moravy, její budoucí (dnes bývalý) manžel tam vojákoval. Vzali se z velké lásky. Mají dvě děvčata, dnes už vysokoškolačky. On byl muzikant, vždy si dopřával svého potěšení. A před půlrokem jakoby z čistého nebe postavil svoji manželku před hotovou věc. „Mám přítelkyni, Tebe rád  mám, ale ji miluji.“ Kam s ním , co s tím, kdo co má dělat, jak to dopadne?

Holky jsou již velké, tak se tedy rozvedeme, třebaže jsme spolu strávili poměrně velký kus života. Ona trávila s holkama veškerá volna. On se věnoval svému hobby, muzice. Děti, neděti ((nespisovné), všechno strčil do jednoho pytle. No, holky jsou velké, no a co?

Kolegyně se odstěhovala, věnuje se svým koníčkům. Nelituje. Jen říká, že čekala na dobu, kdy holky opustí „hnízdo“ a oni si konečně budou užívat. Po letech, kdy holky rostly a rostly ... Jen ten nejkrásnější konec chybí. Ale jistě bude!!!

Hezké dny všem i vám Libuše

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

________________________

Také mám manžela hudebníka, naštěstí se vzpamatoval. Jenže na rozdíl od manžela vaší kamarádky, právě díky dětem.
Děkuji za tematický příspěvek a vaší kamarádce přeji hodně štěstí a snad ještě i nějakou tu opravdovou lásku ))
Pěkný den
Saša

Téma dne 14. května: Může dítě (děti) zachránit rozpadající se vztah?

  • Jak tyto, vám známé příběhy, končí? Dobře, nebo špatně?
  • Myslíte, že dítě, ať už ještě nenarozené, nebo už ty, co jsou na světě, partnera udrží?
  • A proč ne?
  • Proč jsou někteří muži tak nezodpovědní, že „zasejí“ a utečou?
  • Vstoupila byste dvakrát do stejné řeky?
  • Chtěla byste dítě za každou cenu?
  • Držela byste rodinu pohromadě za každou cenu?
  • Třeba kvůli financím?
  • A co říkáte na volné soužití? Kdy jsou spolu partneři jen kvůli dětem a každý si žije po svém?

Téma je to široké, doufám, že i pro vás zajímavé.
Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu ze čtenářek odměním pěkným dárkem: dětskou kosmetikou GARNIER KIDS (pro děti nebo pro vnuky)

darek.

Reklama