Toto uzákonění proto přineslo spoustu výhod, především pak umožnilo lidem užít si svůj volný čas. A co se dalo za první republiky všechno podniknout? Bylo toho opravdu mnoho, protože naši předci si volno užít uměli. Inspirujte se nimi.
 
Volný čas byl objevem až 19. století

A nebyl dostupný všem. Až uzákonění osmihodinové pracovní doby v prosinci roku 1918 umožnilo volnočasové aktivity nejen společenské smetánce. Za zábavou se chodilo na nejrůznější místa. Kromě divadla se prudce rozšířily biografy a přední místo návštěvnosti si držela i sportovní utkání. Na vzestupu pak byla turistika a navštěvování hospůdek, kaváren či barů.
 
Turistika byla téměř společenskou povinností

Protože se v té době pracovalo i v sobotu, na výlety se chodilo především v neděli. Vyráželo se pěšky, vlakem, autobusem a velmi oblíbenými byly i výletní parníky. Lesy, koupání, houbaření, rybaření, klid, to vše si v začali lidé užívat. Auto měla k dispozici pouze noblesní smetánka, obyčejní lidé proto vyjížděli jen nedaleko svých měst. To umožnilo vzniku spousty vesnických pohostinství a malých penzionů. Pronájem pokoje stál zhruba 15 korun za noc, což se při průměrných tehdejších mzdách 1 200 korun měsíčně zvládnout dalo.
Ne všichni však ubytování potřebovali. Za první republiky se hojně rozrostlo i takzvané spaní pod širákem. Kytara, trempské písně, ohniště a tradiční tuzemák. To pravým prvorepublikovým trempům stačilo k naprosté spokojenosti. 

Tip:

Vyrazit na zajímavá místa či zažít výletní plavbu, můžete i dnes. Například Pražská paroplavební společnost nabízí plavby Prahou, po Vltavě do Mělníka nebo do Drážďan. Plavby nabízí také nádrž Lipno i Hradec Králové, kde po Labi poplujete okolo Muzea východních Čech architekta Jana Kotěry či secesní labské elektrárny „Hučák“, jejíž podobu navrhl architekt František Sander. Pokud holdujete turistice, můžete navštívit bezpočet turistických tras, za jejichž skvělé označení i mnohé rozhledny vděčíme Klubu českých turistů, jenž vznikl roku 1918.

Plavba lodí vás okouzlí i dnes. Sanderova elektrárna u Hradce Králové zcela určitě. Zdroj fotografie: commons.wikimedia.org.
 
Biograf a divadlo udávalo módní trendy

Spíše než klasická divadla se v tomto období prosazovala divadla nová, většinou levicově, později antifašisticky orientovaná. Sdružení Devětsil založilo známé Osvobozené divadlo, kam se chodilo na Voskovce a Wericha za doprovodu jazzové hudby Jaroslava Ježka. Významné bylo i Divadlo Dada, později divadlo D 34, které pod vedením E. F. Buriana rozvíjelo poetický program. V té době to byly scény srovnatelné s těmi světovými.

Roste také obliba letních biografů, proto jej začíná nabízet každé větší město. Česká kinematografie se sice rozvíjí, vznikají především komedie a dobrodružné filmy, přesto za tou světovou pokulhává. Začínají se však pomalu profilovat první výrazné režisérské osobnosti jako Martin Frič, Karel Lamač, Gustav Machatý, které zdárně potáhnou český film v důležitém období nástupu zvuku. Spolu s nimi se vyvíjí i samotná kinematografická zařízení. Používají se lepší kinoplátna, budují se pohodlnější hlediště, prostorné šatny a někde i bufety, kde na děti čekalo eskymo, na rodiče pak sklenka chutného piva, vína nebo hořkého bylinného likéru.
První českou hereckou hvězdou evropského formátu byla Anny Ondráková. Ta dokonce v roce 1929 ztvárnila hlavní roli ve filmu Alfreda Hitchcocka – Její zpověď. Neméně známé pak byly například Adina Mandlová, Lída Baarová, Vlasta Burian nebo Hugo Haas.

Tip:
Do divadla či kina se nechodilo jen za kulturou.  Sloužila také jako přehlídková módní mola a v čem se objevila herečka na plátně či na divadelních prknech, v tom jste za chvíli mohli potkat na lázeňské kolonádě kdejakou prvorepublikovou paninku. Kromě módních tipů sloužily kulturní instituce dámám a potažmo i širší veřejnosti také k jiné oblíbené kratochvíli – lidově řečeno k drbání. Televize ještě neexistovala, formát čistě bulvárních noviny také ne, a tak peprné debaty ženy zapíjely sklenkou šampaňského či pánové kvalitním rumem právě zde.

Lída Baarová, známá svými sympatiemi k německému ministru propagandy Goebbelsovi, dostala dokonce nabídku od Hollywoodu. Tu však nerozvážně odmítla, což bylo její největší karierní chybou. Zdroj fotografie: commons.wikimedia.org.

Do kavárny se nechodilo jen na kafe

Kavárny bývaly velmi důležitými místy, protože plnily i funkci společenské instituce. Scházeli se zde nejen rodiny či přátelé k posezení, v kavárnách se především vedly důležité diskuse a rozebírala se ostře tehdejší politika.
V době, kdy neexistoval internet, se právě tady daly získat důležité informace, a to jak při společenské konverzaci, tak při četbě novin a časopisů z domova, Evropy i ze zámoří. Také jste v nich mohli potkat kdejaké známé osobnosti, protože své oblíbené kavárny měli novináři, spisovatelé, divadelníci, architekti, umělci i významní podnikatelé.
Oblíbenými byly dnes už klasiky – vídeňská káva se šlehačkou, alžírská s vaječným likérem nebo starý dobrý turek. V odpoledních hodinách pak zákazníci plynule přecházeli od kávových šálků ke sklenkám kvalitní whisky, koňaku či dámy k lehčím aperitivům.

Tip:

Mezi známé prvorepublikové kavárny patří například vyhlášená kavárna Slávia, která se nachází v paláci Lažanských na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží. Otevřena byla v roce 1884 a často sem chodívali umělci z Národního divadla. Další oblíbenou kavárnou bylo nedaleké Cafe Louvre pojmenované podle světoznámé pařížské galerie. Impozantní secesní atmosféru pak můžete prožít u kávy v Obecním domě, který se nachází u Náměstí Republiky. Zapomenout pak nesmíme na Cafe Imperiál v ulici na Poříčí, který vás ohromí unikátními keramickými dekoracemi.

V Café Imperiál můžete mimo jiné ochutnat kuchyni Zdenka Pohlreicha. Zdroj fotografie: flickr.com – Dave Ungar

Bary a kabarety sloužily ke koketování

Opravdový noční život pak zajišťovaly tančírny, kabarety a takzvané Americké bary. Ty byly součástí kaváren, protože samotné bary, tak jak je známe dnes, v té době neexistovaly.  Ceny v Amerických barech byly o kapánek vyšší, než v běžných restauracích či hospodách, přesto si každý našel své zákazníky. Své oblíbené měli herci, divadelníci, spisovatelé, ale i obyčejní úředníci.
Do barů se chodilo nejen za zábavou, ale také předvést své společenské postavení či nezávazně si zakoketovat. A co se pilo? Dámy volily lehké aperitivy či míchané koktejly, pánové si vychutnávali především kvalitní koňak nebo rum.

Tip:
Už za první republiky jsme se v barmanství zapsali do světové historie, a to díky jménu Rudolf Slavík. Tato česká mixologická legenda, která jako první v míchaném drinku použila český fernet, v roce 1926 odešla do Francie. Tam se zanedlouho Slavík vypracoval na šéfbarmana pařížského hotelu George V., jímž byl bezmála čtyři desetiletí. Mezi jeho hosty patřili například Charlie Chaplin, Katharine Hepburn či španělský král Alfons XIII. Pokud chcete ochutnat drink v prvorepublikovém duchu i dnes, zajděte si na něj do možná posledního pravého Amerického baru, který se dodnes nachází v Obecním domě na náměstí Republiky v Praze.

Secesní prostory a profesionální obsluha, to vše i dnes naleznete v Obecním domě. Zdroj fotografie: commons.wikimedia.org.

Pilo se mnoho a nezabránil tomu ani zapřisáhlý abstinent T.G. Masaryk

Pivo bylo samozřejmostí, vínu se holdovalo také ve velkém. V kuchyňských kredencích byste však našli jen čistý líh nebo nějakou domácí pálenku. Moc toho zvláště pak po I. světové válce nebylo. Lihovary se však brzy začaly stavět na nohy a některé jejich produkty můžete ochutnat i dnes. Významnou likérkou již tehdy byla společnost Stock z Plzně. Ta si na svých tradicích a hodnotách zakládá dodnes a k tomuto významnému stoletému jubileu dokonce přišla s novým třtinovým rumem Božkov Republica Exclusive.

Naši předci si svůj život vychutnat uměli

Společenský život za dob první republiky byl velmi čilý. Lidé si tenkrát užít své okamžiky volna opravdu uměli a ani my bychom na to neměli zapomínat. Tak si udělejte klidný den, zajděte na vycházku po čerstvém vzduchu, navštivte kino či divadlo, nebo si jen tak sedněte s přáteli a vychutnejte doušek kvalitního drinku. Život máme jen jeden a je škoda si jej pořádně nevychutnat.
 
INSPIRACE:

Chcete-li si vychutnat prvorepublikovou atmosféru, vyzkoušejte nový třtinový rum Božkov Republica Exclusive. Tento tmavě jantarový blend z až 8letých rumů z karibských zemí má jemnou, nasládlou chuť a je zabalen do elegantní designové láhve s etiketou odkazující na období secese, éru noblesy, elegance a sebevědomí. Jeho chuť, jež dokreslují tóny vanilky, sušeného ovoce a oříšků, si nejlépe vychutnáte za pokojové teploty. Připravit si z něj však můžete i koktejlnesoucí příznačné prvorepublikové jménoKristián.
 
Ingredience:

  • 4 cl rumu Božkov Republica Exclusive
  • 2 cl čerstvé limetové šťávy
  • 2 cl bílku
  • 1,5 cl medové vody
  • lžíce švestkových povidel
  • sušená švestka

Postup:

1.       Šejkr naplňte ledem.
2.       Nadávkujte všechny suroviny a dobře protřepejte.
3.       Přeceďte do sklenice a ozdobte sušenou švestkou.

Reklama