Zdraví

Letní sporty: Díky, leda tak slovní fotbal!

vo

Ne že bych byla nějaký lenochod, nebo se proboha bála tělesného pohybu, ale faktem je, že sporty pro mě prostě nejsou. Nebo jsem kromě mariáše a šachů ještě nenašla nic, co bych zvládla bez obtíží…

Ač zabírá mé tělo v prostoru minimum místa, i když pro mě není problém popoběhnout, jakkoli jsem bez obtíží schopna i povyskočit, neb mi mé dvojky opravdu odpružením problém neudělají, přesto jsem ke skupinovým sportům pojala averzi po několika neúspěšných pokusech o několik z nich. A to jsem se skutečně snažila.

Když vám to tady teď vyjmenuji, budu vypadat jako nějaké nemotorné slůně, ale holt prostě skupince smějících se šikulů, kteří s přehledem poskakují po písku a neomylně se strefují zápěstím do lehkého míče, který poslušně přelétává síťku, mohu jen tiše závidět. A že jsem to zkusila!

Plavání

clPoprvé to byla báječná zkušenost s mladou instruktorkou, která, zapomenuvši se s mladým plavčíkem, na několik minut zcela zasunula fakt, že má za sebou v třímetrové hloubce několik zoufalých desetiletých neplavců. Ten nejhlouběji umístěný jsem byla já. Z kurzu jsem si odnesla trauma.

Následovalo několik neúspěšných pokusů naučit mě plavat. Zato jsem se bezvadně naučila chodit po dně.

Ve svých sedmnácti jsem odjela s partou na Živohošt.

Byli tam báječní lidé a hned jsem zapadla.

„Bude křest!!“ zahlásil navečer ten nejkrásnější kluk, jakého jsem doposud viděla. Popadli nás, kteří jsme ten den přijeli, a na malé loďce nás odvezli doprostřed vodní plochy.

„Neumím plavat,“snažila jsem se. „He he, to je dobrý, jsi vtipná,“ smál se krasavec. Se budeš divit, až se vtipně utopim, napadlo mě, ale nesnížila bych se k nějakému hysterickému modelu, byť jsem zrovna na to právě aspirovala.

Popadli mě za nohy ruce a rozhoupali nad hladinou. „Neumim plavat,“ šeptala jsem. Nechtěla jsem vřískat, prostě to nešlo.

Dopadla jsem tvrdě do vody. „Mladá dívka utonula díky nerozumnosti velice pěkných mladíků,“ běžel mi hlavou titulek. Jak dlouho budou mít asi výčitky svědomí? Rok? MÁLO!!!

Plavat jsem naučila sama sebe v pudu sebezáchovy.

„Hele, víš co? My pro tebe chtěli skočit, protože jsme ti uvěřili až těsně nad vodou. Ten zoufalej výraz se nahrát nedá. Jenže ty jsi pak najednou plavala, tak už jsme se jenom koukali, jestli to zvládneš,“ řekli mi pak.

„Ech, díky.“

Plavu jenom v sebeobraně a jen tam, kde stačím. Vůbec mi nevadí, když v místě, kam jedeme na dovolenou, není rybník. Z moře miluji nejvíc západ slunce.

Surfování? Ne, díky!

sefNechala jsem se zlákat i k surfování. Pojala jsem totiž pocit, že s nafukovací vestou jde o bezpečný pokus. Chyba.

Ujela jsem zhruba tři metry od břehu. Ten předmět se zastavil. Ještě chvíli jsem nedůstojně bojovala s rovnováhou. Křečovitě jsem se držela té kovové věci uprostřed. „Odhoď to! Pusť se toho!“

jste chytrýýý!!“ to bylo poslední, co jsem jim stihla sdělit, než mě praštilo ráhno do hlavy a přiklopila plachta. Kdosi mě vytáhl! „To nevadí ještě pár pokusů a půjde ti to.

„NIKDY!“

 

Plážový volejbal

Při této sportovní kratochvíli jsem si ve snaze být prospěšná svému týmu, když už byli oni tak stateční a vzali mě mezi sebe, zlomila zápěstí hned při prvním úderu.

Tenis  

Nebojte se, paní Mandlíková, se sedřenou levou polovinou těla a utrženou podrážkou vám rozhodně konkurovat nikdy nebudu. Nehledě k tomu, že v namožené pravačce jsem pak několik hodin neudržela ani toaletní papír.

Pěší orientační túra? No, jestli se mě chcete zbavit…

Tu zase zorganizoval můj sportovně nadaný bývalý manžel. Asi bych došla, byť jsem se na to obula do sandálů bez ponožek a moje nohy brzy vypadaly, jako by je přejel parní válec. Jenže kdybych se měla pohybovat podle buzoly, kterou jsem obdržela, motala by se mi hlava. A tak jsem šla po značkách... dvanáct kilometrů jsem se vracela stopem. Manžel mě už tři hodiny hledal…

  • Vodní lyže jsem si rozmyslela ještě vsedě a stihla se včas bez úhony pustit.
  • Na horském kole jsem si prokousla ret.
  • Badminton je prima věc, když kolem nevisí téměř neviditelné prádelní šňůry ve výšce vašeho krku…

Holt bez sportů se dá žít.

Vlastně bych si s vámi mohla zahrát slovní fotbal…

   
30.06.2009 - Zdraví - autor: Michaela Kudláčková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [59] Zdenča [*]

    Taky už bych brala jedině ten slovní fotbalSml30

    superkarma: 0 19.07.2009, 18:22:34
  2. [58] jija [*]

    Jsem podobný sportovec jako Míša, akorát bych to tak krásně nepopsala...

    superkarma: 0 03.07.2009, 09:09:52
  3. avatar
    [57] jiti [*]

    Mám ráda sport, jediné co nemusím jsou kolektívní míčové hry. Jinak cokoliv.

    superkarma: 0 03.07.2009, 08:19:43
  4. [56] FAXÍK [*]

    to je dobrý nápad-slovní fotbal

    superkarma: 0 01.07.2009, 10:33:18
  5. [55] Lyoness [*]

    Pekny. Taky nejsem extra sportovec, ale nejak jsem to vzdy zvladla. Co nesnasim, jsou kolektivni sporty typu volejbal, basket, atp... To fakt ne - nejsem tymovy hrac Sml23

    Jedine, co jsem byla ochotna hrat, byl plazovy volejbal s kamaradama na oslave narozenin - do byla legrace Sml58

    Tak rekreacne muzu badminton, tenis, obcas zajdu na jogu nebo do posilky.

    Ted v srpnu pojedu s kamaradkou na sportovni pobyt s jogou, aerobikem a cyklistickymi vyjizdkami. Na kole jsem nesedela tak vic jak deset let Sml24 snad to preziju

    superkarma: 0 01.07.2009, 09:36:38
  6. avatar
    [54] Myškomedvídek [*]

    hezky napsanéSml22Sml79

    superkarma: 0 01.07.2009, 01:15:39
  7. avatar
    [53] Kadla [*]

    Pavla_b — #51 A víš, že Majucha dokonce vydala knihu? A fakt skvělou, úplně jsem učůrávala smíchy :-)  Její články na ž-in jsem taky milovala... Tady je odkaz na tu její knihu, vyšla nedávno:

    http://www.librix.eu/en/books/detail/zivot-vidlaka-479/

    superkarma: 0 30.06.2009, 14:57:03
  8. avatar
    [52] vladka006 [*]

    Kadla — #43 Sml52

    Koupili jsme si auto, vlastně je psané na mě, je moje a přítel je hrozně dotčený, když s ním jedu do práce a on musí vlakem. Taky chce všude řídit on.

    superkarma: 0 30.06.2009, 14:47:25
  9. [51] Pavla_b [*]

    Kadla — #49 Tak s tímhle naprosto souhlasím a můžu se pod to podepsat Sml22

    A tvoje příspěvky byly super, KadloSml30

    1. na komentář reaguje Kadla — #53
    superkarma: 0 30.06.2009, 14:47:08
  10. [50] Nestyda [*]

    Kadla — #49 Jo, Míšu mám taky ráda a vlastně se i od ní trochu učím. Miluju její humor a jak to umí podat... Taky se na její články těším a má můj velký obdiv.

    Tak se "psavče" drž a určitě nám ostatním hoď odkaz na své články.

    superkarma: 0 30.06.2009, 14:39:41
  11. avatar
    [49] Kadla [*]

    Nestyda — #48 No, to je důvod, proč tolik "starousedlic" protestovalo tolikrát a v takové míře proti změnám ž-in. Nešlo jen o vzhled, ale hlavně o obsah... ze super a naprosto výjimečného e-zinu se začal stávat bulvární plátek téměř k nerozeznání od jiných podobných serverů. Fakt škoda. Nebýt článků Míši Kudláčkové, tak sem už nevlezu. Ale ona má přesně ten smysl pro humor, který mám ráda, takže se na její články těšívám. Já teď píšu na blog na iDnes. Zvykla jsem si tenkrát psát články a začalo mě to bavit. Vlastně za mé psavectví může tehdejší redakce ž-in :-)

    1. na komentář reaguje Nestyda — #50
    2. na komentář reaguje Pavla_b — #51
    superkarma: 0 30.06.2009, 14:35:41
  12. [48] Nestyda [*]

    Kadla — #47 Je mi líto, že jsem tu dobu propásla. Sml15

    1. na komentář reaguje Kadla — #49
    superkarma: 0 30.06.2009, 14:31:42
  13. avatar
    [47] Kadla [*]

    Nestyda — #46 Myslím, že není šance na návrat... Mnoho čtenářek tenkrát protestovalo proti změně strategie časopisu, ale bylo to k ničemu. Bylo nám řečeno, že změna je život. Pro mne to byly zlaté časy ženy-in. A ty diskuse pod čtenářskými články, ty fakt stály zato :-)

    1. na komentář reaguje Nestyda — #48
    superkarma: 0 30.06.2009, 14:25:25
  14. [46] Nestyda [*]

    Kadla — #45 To je ale skutečně škoda. Myslím si, že je tu spoustu nadějných "psavců"... Určitě by každý den na nějaké téma aspoň někdo něco napsal a hned by byla Ž-in zase taková "bližší" nám obyčejným kusům z davu :D

    1. na komentář reaguje Kadla — #47
    superkarma: 0 30.06.2009, 14:23:56
  15. avatar
    [45] Kadla [*]

    Nestyda — #44 No, byly tady doby, kdy se vyhlásilo denní téma a čtenářky psaly své vlastní články a redakce to dle vlastního uvážení zveřejňovala a nejlepší čtenářské články odměňovala. Každý den bylo tak 10-20 článků od čtenářek. Bylo to supr... tenkrát tu nebyly žádné bulvární zprávy. Škoda, že ta doba už je pryč.

    1. na komentář reaguje Nestyda — #46
    superkarma: 0 30.06.2009, 14:22:06
  16. [44] Nestyda [*]

    Kadla — #43 Sml52 Sml52 Sml52 Tak ten je nádhernej Sml52 Sml52 Sml52

    1. na komentář reaguje Kadla — #45
    superkarma: 0 30.06.2009, 14:19:35
  17. avatar
    [43] Kadla [*]

    Jste mi s tím blouděním připomněly můj článek, který mi před lety tady na ž-in zveřejnili. Tuším, že jsem zaň dostala i nějakou hodnotnou cenu, akorát si nemůžu vzpomenout jakou. Matně si vybavuju, že to možná byla kniha 105 rad, jak dosáhnout orgasmu :-D

    http://zena-in.cz/clanek/podleprtky-tady-nejsou/kategorie/zahranici

    1. na komentář reaguje Nestyda — #44
    2. na komentář reaguje vladka006 — #52
    superkarma: 0 30.06.2009, 14:15:16
  18. avatar
    [42] vladka006 [*]

    Nestyda — #41 Kéž bySml30

    superkarma: 0 30.06.2009, 12:49:47
  19. [41] Nestyda [*]

    vladka006 — #40 Třeba jednou při tom bloudění objevíte jantarovou komnatu. Sml52

    1. na komentář reaguje vladka006 — #42
    superkarma: 0 30.06.2009, 12:46:28
  20. avatar
    [40] vladka006 [*]

    Nestyda — #39 ale zase za to najdeme další zapomenutý kout světa

    1. na komentář reaguje Nestyda — #41
    superkarma: 0 30.06.2009, 12:44:35
  21. [39] Nestyda [*]

    vladka006 — #38 bylo mi to jasný hned od začátku Sml52

    1. na komentář reaguje vladka006 — #40
    superkarma: 0 30.06.2009, 12:43:11
  22. avatar
    [38] vladka006 [*]

    Nestyda — #35 Až je budeme potřebovat, tak tam netrefíme Sml16

    1. na komentář reaguje Nestyda — #39
    superkarma: 0 30.06.2009, 12:41:42
  23. [37] Nestyda [*]

    ToraToraTora — #36 Taky bych jela třeba světa kraj a vůbec by mně nevadilo, že dorazíme jinam, než kam jedeme, když se povezu a nebudu muset vůbec nic... Hrozitánsky ráda se vozím a jak píšeš, kochám se krajinou

    superkarma: 0 30.06.2009, 12:32:28
  24. avatar
    [36] ToraToraTora [*]

    Sml30 Nestyda — #32 Já tu nejkrásnější historickou památku mám vedle sebe, stopování zakázáno, tak už se jen kochám krajinou

    1. na komentář reaguje Nestyda — #37
    superkarma: 0 30.06.2009, 12:30:35
  25. [35] Nestyda [*]

    vladka006 — #34 A teď si vezmi, až jednou budete potřebovat podzemní garáže, už víte, kde jsou Sml52 

    1. na komentář reaguje vladka006 — #38
    superkarma: 0 30.06.2009, 12:30:17
  26. avatar
    [34] vladka006 [*]

    Nestyda — #32 Kdybychom aspoň zabloudili do památek nebo hezkých oblastí, ale podzemní garáže fakt nebyli nic moc.

    1. na komentář reaguje Nestyda — #35
    superkarma: 0 30.06.2009, 12:27:26
  27. avatar
    [33] vladka006 [*]

    femme — #27 a zkus někdy podotknout: "Tak se zeptáme na cestu, tamhle  stojí lidi." "Se nepotřebuju ptát, nejsem debil."

    superkarma: 0 30.06.2009, 12:25:18
  28. [32] Nestyda [*]

    ToraToraTora — #31 a podíváte se cestou po okolních památkách.. vždyť je to krásný Sml67 Sml22 Sml30

    1. na komentář reaguje vladka006 — #34
    2. na komentář reaguje ToraToraTora — #36
    superkarma: 0 30.06.2009, 12:21:55
  29. avatar
    [31] ToraToraTora [*]

    Pokud máme spory s manželem o to, proč jedeme blbě, většinou jsou jen dvě možnosti. Řídí on, tudíž zahnul blbě, protože to tady přeci zná a je pod jeho úroveň se někoho ptát na cestu. Když řídím já, řídím citem...protože jsem cítila, že je to ta správná cesta...Ani jeden toho druhého již nekomentujeme, do cíle dorazíme vždycky a je klid.

    1. na komentář reaguje Nestyda — #32
    superkarma: 0 30.06.2009, 12:09:37

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] Pavla_b [*]

    Míšo, úžasný článekSml59Sml67 

    superkarma: 0 30.06.2009, 11:55:41
  2. [29] Rikina [*]

    Já teda nevím, co máte proti špetce dobrodružství? Vždyť jsme ve střední Evropě, tady se skutečně ztratit nebo zabloudit nedá, v dosahu pěší chůze je vždycky nějaká civilizace. Sml80 Já teda radostně používám i neznačené cesty v místech, kde jsem v životě nebyla, a to i podle hesla "je to delší, zato složitější cesta", a ještě jsem v lese bez pomoci neumřela. Sml57 Naopak jsem viděla spoustu zajímavých míst, kam bych se normálně nedostala, a zažila dost seznámení s domorodci, což zhusta bývají svérázní lidé pozoruhodných vlastností. Akorát když jdu s kamarádkama, které jsou podobně nesportovního ducha, volím značené cesty, nebo trasy již dříve v praxi ověřené.

    superkarma: 0 30.06.2009, 11:20:04
  3. avatar
    [28] femme [*]

    vladka006 — #21  hmmmm, tak to já jsem asi měla štěstí na chlapy, teda aspoň v tom, že se podle automapy orientovat dovedli Sml80Sml22 

    superkarma: 0 30.06.2009, 10:52:51
  4. avatar
    [27] femme [*]

    Nestyda — #20  já bych řekla, že si chlapi sami sobě tak bezmezně věří, že si vůbec nepřipustí, aspoň navenek Sml58, že by mohli zabloudit Sml80  já jsem na tom stejně, jako tvoje matka Sml58 buď si taky vyhlídnu nějakou věž, a nebo se po cestě často otáčím dozadu a bo mám fotografickou paměť, tak si pak pamatuju, kudy zpět Sml26Sml22 letos jsem byla s partou v Itálii a nebýt mě, tak nám ujel bus do Prahy, bo až já jsem v Římě našla stanici metra Sml30

    1. na komentář reaguje vladka006 — #33
    superkarma: 0 30.06.2009, 10:50:44
  5. [26] Nestyda [*]

    renicka — #25 Sml52 Sml52 Vy jste partička k pohledání Sml52 Sml52 Tojsou úžasný zážitky Sml52

    superkarma: 0 30.06.2009, 10:45:28
  6. [25] renicka [*]

    Normální lidi chodí do lesa pouze s košíkem a nožem, my nosíme krosnu (a to si nevymýšlím Sml22). V krosně máme (pro každého): 2 sušenky, lahev s pitím, jablka,  kapesníky, větší obnos peněz - viz cesta autobusem. Nosí ji vylosovaný jedinec. Navíc každý musí mít povinně mobilní telefon, což jak jsme zjistili, je ve většině případě zbytečné, neboť ani jeden operátor nemá v lese pokrytí. Ale zase bychom nestrávíli příjemné dvě hodiny hledáním matčina telefonu v borůvčí Sml16 - fakt se našel.

    1. na komentář reaguje Nestyda — #26
    superkarma: 0 30.06.2009, 10:38:24
  7. [24] Nestyda [*]

    renicka — #23 Sml52 Sml52 Sml52

    superkarma: 0 30.06.2009, 10:26:21
  8. [23] renicka [*]

    My máme neschopnost orientovat se v rodině Sml16. S otcem jsme do lesa na houby jeli autem a nazpátek se vrátili autobusem Sml16, nebo jsem vyšli z lesa v úplně jiném okrese... do smrti nezapomenu, jak jsme celá rodina seděli na kraji lesa v příkopě (já v klokance půlroční dceru) a otec nám mizel v dálce na silnici (šel hledat auto). V sobotu jsem byli na borůvkách, můj přítel cestu nejdřív ztratil a pak po hodině našel... to jste neviděli, jak můj otec řval, že nechápe jak se může někdo ztratit v takovém remízku Sml80Sml16

    1. na komentář reaguje Nestyda — #24
    superkarma: 0 30.06.2009, 10:25:22
  9. avatar
    [22] Michaela Kudláčková [*]

    vladka006 — #10 ....jo znám "je to sice dál, ale zase je to horší cesta " Sml30Sml30

    superkarma: 0 30.06.2009, 10:15:01
  10. avatar
    [21] vladka006 [*]

    femme — #16 Dala jsi někdy chlapovi do ruky automapu? Já jo a to teda bylo něco. Prvně jsme se dostali do podzemních garáží, pak na polní cestu, suma sumárum jsme se sekli o 30 km. Zpátky jsem navigovala já a na první pokus jsme se trefili :-). Asi je to dědičné. Takhle jsme jeli pro nové auto do Prahy (jsem od Děčína) a auto nemělo dálniční známku, tak že vezmem sebou přítele tátu, on to z Prahy mimo dálnici zná jak svý boty. Přítel nedal na moje rady a jel podle táty. Cesta z Phy nám trvala 5 hodin místo plánovaných 2. Když jsme byli x km opačným směrem za Phou, tak mě začal poslouchat a dal na mě, že máme jet na Mělník a ne na Kralupy nad Vltavou. Ještě jsme pro jistotu stavěli na benzince a ptali se na cestu. Samozřejmě, že jsme měli jet na Mělník. Já pak celou cestu poslouchala od přítele táty, kdybych ho poslechla a nejeli na Mělník!!! Tak jsme dávno doma. Nějak si nechtěl připustit, že jediná správná cesta byla opravdu na ten Mělník.

    1. na komentář reaguje femme — #28
    superkarma: 0 30.06.2009, 10:10:37
  11. [20] Nestyda [*]

    femme — #19 říká se to o nich, ale spíš bych řekla, že jsou odvážnější vrhnout se kamkoli a jsou si jistí, že vždycky někde vyjdou - jak jinak Sml52

    Jediný člověk, na kterého se mohu s orientačním smyslem opravdu spolehnout, je moje mamka. Ta trefí skutečně všude... V cizím městě se nikdy neztratí... Ptala jsem se jí, jak to dělá, tam mi řekla, že si vždycky najde orientační bod, třeba věžičku, která je nejvyšší, a podle té se řídí.. Zatím vždycky trefila.

    Jednou mne napadla taková věc, no, nebyla jsem na tom psychicky právě nejlíp, že se ztratím v lese. Tak jsem šla, bloudila, už se těšila, jak po mně bude pátrat vrtulník, až jsem vyšla téměř u zaparkovaného svého auta... "aha, tak tady jsem," zklamaně mi zaznělo v hlavě Sml52 Sml52

    1. na komentář reaguje femme — #27
    superkarma: 0 30.06.2009, 10:10:23
  12. avatar
    [19] femme [*]

    Nestyda — #18  no to nevím Sml80, ale zkus se nějakého zeptat, bude se s tebou určitě hádat, že ho (orientační smysl Sml26) má Sml58Sml30

    1. na komentář reaguje Nestyda — #20
    superkarma: 0 30.06.2009, 10:06:39
  13. [18] Nestyda [*]

    femme — #16 kde by ho vzali? Sml30

    1. na komentář reaguje femme — #19
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:59:33
  14. [17] Nestyda [*]

    vladka006 — #13 a přijít tak o ty nádherné bloudivé chvíle při hledání vůbec nějaké cesty zpět? Sml52

    superkarma: 0 30.06.2009, 09:59:10
  15. avatar
    [16] femme [*]

    vladka006 — #10 a pak že prý mají chlapi orientační smysl Sml58Sml30

    1. na komentář reaguje Nestyda — #18
    2. na komentář reaguje vladka006 — #21
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:58:52
  16. [15] Nestyda [*]

    vladka006 — #14 To brebentila z obluzení, nebyla při smyslech, dostala přece "čelovku" Sml52

    superkarma: 0 30.06.2009, 09:58:24
  17. avatar
    [14] vladka006 [*]

    Nestyda — #12 Ty jo a kolikrát ten slovník, co na nás spustila, když zjistila oč jde. Kam se hrabe malý cikáně.

    1. na komentář reaguje Nestyda — #15
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:56:51
  18. avatar
    [13] vladka006 [*]

    Nestyda — #11 To je možný. Napadaly mě i myšlenky, že mu místo masáka osmažím muchomůrku zelenou.Sml32

    1. na komentář reaguje Nestyda — #17
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:56:06
  19. [12] Nestyda [*]

    vladka006 — #9 chudák babička, viděla všecky svatý Sml52

    1. na komentář reaguje vladka006 — #14
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:54:20
  20. [11] Nestyda [*]

    Michaela Kudláčková — #6 mně bylo taky potom pořád nevolno, nosila jsem neustále omluvenky. Mamka už pak nevěděla, co do omluvenek psát Sml52

    V pozdějším věku jsem si chtěla vylepšit postavu a dělala jsem cviky na břicho. Jednou jsem se tak na ten svůj rosolovitý žužu-pupek naštvala a dělala sedolehy do zblbnutí. Měsíc jsem se nemohla hnout a měla pocit, že mám kýlu nebo potrhané břišní svaly. V těch krušných týdnech jsem se snažila svůj krásný tukosulcík odprosit a musela mu svatosvatě slíbit, že cviky na bříško už tedy rozhodně ne. Držím se Sml57

    vladka006 — #7 neměla jsi sílu jí vidět po těch kilometrech v nohách Sml52

    1. na komentář reaguje vladka006 — #13
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:52:32
  21. avatar
    [10] vladka006 [*]

    femme — #8 Já příteli, když řekne, že jdem zkratkou, tak mu říkám: "Chtěl jsi říct zdloužou, ne?"

    1. na komentář reaguje femme — #16
    2. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #22
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:51:15
  22. avatar
    [9] vladka006 [*]

    Michaela Kudláčková — #6 Košíková je fajn při výšce 156 cm Sml30. Na základce jsme hráli baseball. Já byla jednou nadhazovač míčku a odpalovačka odhodila baseballku tak nešikovně, že jsem jí schytala do hlavy. Jsem jí to vrátila, když stála na metě a já odpalovala, trefila jsem jí míčkem do čela a skácela se k zemi. Myslela, že to bylo úmyslně, ale nebylo. Výborný bylo, že vedle školního hřiště byl hřbitov, tak tam míčky přistávaly permanetně, taková neúcta k mrtvým. Tu tam to zasáhlo babičku, která byla uklízet hrobeček. Málem padla do hrobu k dědovi, jakej z toho měla šok.

    1. na komentář reaguje Nestyda — #12
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:50:22
  23. avatar
    [8] femme [*]

    vladka006 — #2 Sml30 já podnikám s partou pěší túry dost často, takže s občasným blouděním mám celkem zkušenosti Sml22 mám jednoho kolegu, který zkratkám říká nábližky a vždycky si můžeme být jistí, že ta túra bude díky jeho nábližkám o x km delší Sml30

    1. na komentář reaguje vladka006 — #10
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:49:09
  24. avatar
    [7] vladka006 [*]

    Michaela Kudláčková — #5 Dnes se tomu taky směju, ale v těch situacích jsem myslela, že seberu nějakou pořádnou větev a umlátím ho. Jako naschvál jsem žádnou nenašla Sml31

    1. na komentář reaguje Nestyda — #11
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:46:26
  25. avatar
    [6] Michaela Kudláčková [*]

    Nestyda — #3 ...Sml52ve škole? Bezvadně jsem skákala přes kozu...v prvním pololetí...pak nějaký magor vymyslel košíkovou....první přihrávka mě přizabila. TV jsem zavrhla.  Měla jsem "periodu" šestkrát do měsíce.Sml30

    1. na komentář reaguje vladka006 — #9
    2. na komentář reaguje Nestyda — #11
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:44:42
  26. avatar
    [5] Michaela Kudláčková [*]

    vladka006 — #2 Sml30

    1. na komentář reaguje vladka006 — #7
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:42:16
  27. avatar
    [4] vladka006 [*]

    Nestyda — #3 Jé, já taky byla vyřazená ze spartakiády Sml30.

    Pak ještě bylo dobrý školní plavání. My kvůli tomu jezdili i na školu v přírodě a plavání bylo denně. Mě naštěstí nadnášely tukové polštáře a plavat jsem uměla. Ale kolikrát mi ostatních dětí bylo děsně líto. Plavčice matrona, snad ani plavky neměla a děti házela do hloubky. Plavec, neplavec - je to jedno. Měly z toho traumata ještě hodně dlouho.

    superkarma: 0 30.06.2009, 09:38:08
  28. [3] Nestyda [*]

    Míšo, udělala jsi mi obrovskou radost. Jsi na sport levá jako já. To mě tolik hřeje u srdce, že si to nedovedeš představit. Už na základní škole jsem vykazovala jisté známky neohrabanosti. A pak mi všechny možné zážitky ze všech těch protivných "tělesných výchov" dávaly najevo, že pohybem jedině, když ne ke zmrzačení okolí, tak alespoň ku své vlastní trapnosti. Co mne dosud provází, když zrychlím krok a připravuji se k běhu, je hlas soudružky učitelky, která nás mořila na těláku: "Běžíme, masařko tam vzadu, běžíme!!!" Nemusím zajisté představovat, kdo ona "masařka tam vzadu" byla.

    Taky jsem do určitého věku myslela, že to překonám a naučím se sportovat, avšak hlava brala rozum a ten mne přesvědčil, že ze mne nikdy nebude účastnice olympijských her. Co Ti budu povídat, už ve školce jsem byla vyřazena z nácviku na Spartakiádu!!! Zrovna včera jsem tu soudružku učitelku viděla, která mne odstranila z cesty nejspíš pro nějakého svého oblíbence, zřejmě synek nebo dcera straníků. A zalekla jsem se, DODNES k ní cítím obrovskou zášť! Jo, pravda někdy člověka drásá až do smrti. Sml30

    MÍŠO, KRÁSNÝ ČLÁNEK, JSI SUPER!! Sml9 Sml9 Sml9 Sml9 Sml9

    1. na komentář reaguje vladka006 — #4
    2. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #6
    superkarma: 0 30.06.2009, 09:15:45
  29. avatar
    [2] vladka006 [*]

    Moc pěkný článek Sml59Sml59Sml59Sml59. Jsem taky sportovní nemehlo, ale snažím se.  Mám ráda pěší túru. Taky jsem si vzala jednou na výlet sandále bez ponožek. Celou cestu jsem vykopávala kamínky. To ještě není to nejhorší. Nejhorší je, když si na túru vezmu přítele. Jednou jsme takhle šli na výlet do zalesněné krajiny, jdeme po značené stezce a on řekne: "Hele, tudy je to moc dlouhý, jdeme zkratkou." Tak já, jako že jdeme. Podle turistického průvodce jsme na hradě měli být za hodinu, kdybychom šli po té značené stezce. My už jsme šli tři hodiny. Pak mě napadlo se zeptat."Ty už jsi tady někdy byl? Že víš kudy vede zkratka." Odpověď byla jasná:"Ne, nebyl." Já myslela, že ho umlátím. Tak jsme se vrátili na tu značenou cestu a šli jsme po ní.

    Po čase, že půjdeme na houby na chatě. Vezmeme to okružní cestou. On drsnej zálesák, že půjdeme podle slunce a neztratíme se. Jeho věta mi pak zněla v uších dlouho: "Hlavně mi věř." Vycházeli jsme v 8 a ve 2 jsme ještě zpátky na chatě nebyli. Bylo mi to divné, tak jsem se zase trapně zeptala:"Uvědomuješ si, že se slunce po obloze pohybuje? Když jsme šli z chaty, měli jsme ho v zádech. Tak jestli se pohybuje po oblouku, musíme ho mít v zádech i při zpáteční cestě." Odpověď: "Týýýýýýýýýýý vole, já myslel, že když jsme ho měli ráno v zádech, tak pak zpátky musíme jít slunci čelem. Vono se hejbe, pravda, pravda." Měli jsme nůši hub a čekala nás 20 km cesta zpět na chatu. Odmítla jsem jít dál lesem a sešla na silnici, kde byly aspoň ukazatelé. K narozeninám dostal kompas. Byl to dárek spíš pro mě.

    1. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #5
    2. na komentář reaguje femme — #8
    superkarma: 0 30.06.2009, 08:15:03
  30. [1] Anime Otaku [*]

    Krásný článek, Sml52Sml52moc sem se nasmála. Já jsem taky typ, který je tak trochu sportovní nemehlo, ale zase to vyrovnávám obrovským nadšením. Jinak tůry a výšlapy dost často podnikám v sandálích a bez ponožek a nohoám to ještě nikdy neublížilo, holt mám saqndále kavlitnější než všechny ostatní boty Sml30

    superkarma: 0 30.06.2009, 07:26:51

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme