Reklama

Ano, i v létě se můžete nachladit. Viry poletují kolem nás totiž neustále, tedy i v teplých měsících. Na otázky ohledně letního nachlazení nám odpovídal doktor Matouš Biskup z Centra individuální péče při VFN v Praze.

Málokoho napadne, že i v létě se může nachladit, ale je tomu tak. Zkazit si nachlazením dovolenou ale nikdo nechceme. Jak takovému letnímu nachlazení předejít a jde-li o stejné nachlazení, jako v zimě, o tom jsme si povídali s doktorem Matoušem Biskupem z Centra individuální péče při VFN v Praze...

BiskupJak se liší letní nachlazení od toho klasického zimního? Tedy pokud vůbec...
Nachlazení je obecný pojem, kterým rozumíme zánětlivé onemocnění horních či dolních dýchacích cest v různém rozsahu. Letní nachlazení se výrazněji neliší od klasického sezónního - nejčastěji se tedy jedná o virový zánět sliznic horních cest dýchacích. Na rozdíl od sezónního nachlazení nedochází však v letních měsících k rozsáhlejším epidemiím a také škála virů způsobujících tyto obtíže je poněkud odlišná (málokdy se jedná o virus chřipky), to však nemá zásadní vliv na průběh onemocnění či jeho léčbu. Klasické projevy nachlazení jistě všichni známe - rýma, kašel, bolesti v krku, zvýšená teplota, bolesti hlavy, kloubů, svalů, častěji může být v letních měsících provázeno zánětem spojivek. Tomu odpovídá i léčba - nejdůležitější je klidový režim bez fyzické či psychické zátěže a vydatný pitný režim - pravidelně rozložený do celého dne. Teplotu srážíme pomocí běžně dostupných léků (paracetamol, ibuprofen), pokud překročí 38° C či při výraznějších bolestech. Při bolestech v krku můžeme použít kloktadla s dezinfekčním a analgetickým účinkem, při kašli můžeme pomocí léků též usnadnit odkašlávání a rozpouštění hlenu z dýchacích cest. To znamená, že onemocnění je třeba především „vyležet“ a v případě klasického průběhu u jinak zdravého člověka nemá smysl v prvních dnech navštěvovat lékaře.

Na co si dát pozor?
Výše zmíněné platí pro klasické virózy. Jinak je tomu například u angíny, která nás může také potkat kdykoliv během roku a kterou často provázejí vyšší horečky, silná bolest v krku a obtížné polykání kvůli zduřelým krčním mandlím. Ta je naopak nejčastěji bakteriálního původu, a proto léčba musí být antibiotická. Je tedy potřeba navštívit praktického lékaře. Po přechození angíny bez antibiotické léčby hrozí následné postižení kloubů, ledvin či srdce. I běžná viróza může být, zvláště při nedodržení léčebného režimu, komplikována následným bakteriálním zánětem podrážděné sliznice.
„Chřipkovými“ příznaky může začínat i řada vážnějších onemocnění. Při delším trvání vysokých horeček, provázených například křečemi, krutými bolestmi hlavy, tuhnutím šíje či jinými nestandardními příznaky je potřeba ihned vyhledat lékaře. Zvláště v létě musíme myslet i na onemocnění jako jsou Lymeská borelióza či klíšťová meningoencefalitida.
Odlišit je třeba také projevy způsobené alergií nebo astmatem, které se můžou objevit v jakémkoliv věku a imitovat příznaky virózy (rýma, kašel, zánět spojivek).

Jak v létě nenachladnout? Tedy existuje nějaká možnost prevence?
Ke zvýšené vnímavosti k infekcím vede například prudké střídání teplot, dehydratace, fyzické či psychické vyčerpání. Z toho vyplývají i preventivní opatření. Negativní vliv nadměrného užívání klimatizací je již dobře znám, teplotní rozdíl klimatizovaného prostoru by neměl být větší než 5° C oproti okolnímu vzduchu a změny teplot by měly být postupné. Též není vhodné ve velkých vedrech vypít naráz množství ledového nápoje. Základním pravidlem je dodržovat dostatečný a pravidelný pitný režim a pokud možno se vyhnout přímému kontaktu s nemocným.

Kam dál?