Reklama

Ač měřila pouhých sto padesát centimetrů, byla Letizia skutečnou hlavou rodiny. Měla krásnou tvář, tmavé oči i vlasy a štíhlou postavu. Vdávala se ve čtrnácti letech a její manželství s Carlem Buonapartem trvající do manželovy smrti jednadvacet let, bylo považováno za velmi šťastné...

Před narozením prvního syna Josefa Letizia Buonaparte (1750-1836) dvakrát potratila, ale pak už se začaly děti rodit jak na běžícím pásu. Z úctyhodných třinácti porodů zůstalo naživu osm dětí: Josef (1768), Napoleon (1769), Lucien (1775), Elisa (1777), Ludvík (1778), Paulina (1780), Carolina (1782) a rok před smrtí manžela se narodil poslední syn Jerôme (1784).

Traduje se, že před narozením Napoleona 15. srpna 1769 nestihla doběhnout ze zahrady (podle jiných prý z kostela) domů a budoucího císaře porodila před domem na schodišti. Jenže kdo ví, jak to bylo…

LetiziaByla to žena přísná a nekompromisní, ale také velmi obětavá, žila jen pro rodinu. Ovdověla v pětatřiceti letech a všechny další nabídky k sňatku odmítala. Dostávala jen malou vdovskou penzi a k tomu podporu od svých dvou nejstarších synů Josefa a Napoleona. Byla velmi šetrná a to jí muselo stačit k tomu, aby se postarala o zbylou početnou rodinu. Po vypuknutí Velké francouzské revoluce a popravě krále byla Letizia nucena se i se zbytkem rodiny přestěhovat do Marseille, protože jako zastáncům Francie pro ně nebylo na Korsice bezpečno. Royalista Paoli, místodržitel ostrova, se totiž odmítl podřídit revoluci.

V Marseille se Bonapartovi seznámili s obchodnickou rodinou Claryových. A vypadalo to na dvojí svatbu! Napoleon se zamiloval do Desirée a starší Josef do Julie. Když ale Napoleon zasnoubení zrušil, protože se stal milencem a pak i manželem Josefíny Beauharnaisové, Letizia dala svému synovi jasně najevo, jak se jí tento vztah nezamlouvá.

Josefínu po celý život nesnášela. Nemohla pochopit, jak může Napoleon milovat ženu, která patřila tolika mužům, vadilo jí také, že je o šest let starší. Řečeno dnešním slovníkem, viděla v ní zlatokopku. Jenže bylo to trochu jinak - v začátcích vztahu byl Napoleon naprosto nezajímavý a bezvýznamný, vlastně teprve Josefininy konexe mu pomohly vyšvihnout se. Takže nějaká vypočítavost ze strany Josefíny, jak to viděla Letizia, to rozhodně nebyla. Zpočátku určitě ne.

Kvůli Josefíně se odmítla zúčastnit Napoleonovy korunovace v roce 1804. A že je přece jen na obraze J.- L. Davida? Malíř ji tam prostě na Napoleonův příkaz přimaloval…

KORUNOVACE

Napoleon matce umožnil bezstarostný život, udělil jí titul madame mère de l‘empereur et roi a zahrnul ji bohatstvím. Ostatně v tomto byl Napoleon formát! Zaopatřil veškeré své početné příbuzenstvo, rodina pro něj po celý život hodně znamenala.

Letiziina šetrnost přerostla ke stáru v lakotu. Když půjčovala peníze, tak na vysoký úrok – a to i svým dětem. Sama žila velice skromně, společnost nevyhledávala. Napoleonův pád nesla velice těžce. V roce 1814 navštívila syna ve vyhnanství na Elbě.

Závěr života prožila v Římě. Když si v osmdesáti zlomila nohu a ztrácela zrak, raději domov neopouštěla. Zemřela v úctyhodných 86 letech. Toho, že se stane její vnuk Ludvík Bonaparte prezidentem a pak i císařem, se už ale nedožila…

Foto: Wikipedia

 

Mohli jste si také přečíst: