Cestování

Letem novoročním světem

Za dva dny se rozloučíme se starým rokem a na stůl postavíme nové kalendáře. Budou mít pětku na konci. Někdo bude vítat nový rok bujaře, jiný třeba jen v klidu rozjímat.

Ne vždy se ovšem lidé loučili se starým rokem právě v tento den (to platí ostatně pro mnohé národy i dnes). Staří Římané vítali nový rok 1. března a nevázaně se veselili, jak se ostatně na Římany slušelo a patřilo. V ten den také přebírali úřad noví konzulové.

Od r. 46 před Kristem až do r. 1582 platil juliánský kalendář (upravený císařem Gaiem Juliem Caesarem), ten zavedl 1. leden jako začátek roku. V církevní liturgii byl ale  počátkem liturgického roku  Advent. Teprve od 17. století. se prosazovalo sjednocování církevního a občanského počátku roku na 1. leden.

V Čechách ten den dostávali kůroví zpěváci odměnu, hospodář obdarovával čeledíny a děvečky, rodiče děti. Farníci dávali výslužku svému faráři a přáli mu zdraví a Boží požehnání. Učitelé posílali vrchnosti a městským zástupcům tzv. minucí - malovaná a veršovaná přáníčka, na které bylo zvykem odpovídat finančním dárkem. Děti chodily na koledu. Pekařští koledníci peroutkami ometali prach (za drobné pohoštění nebo odměnu), někde koledovaly i ženy v šátku s husím křídlem a s hrnečkem kolomazi, kterou umazaly nepozorného hospodáře. Jako výslužku dostávaly pálenku a nějakou pochoutku. Nedělaly se nepříjemné práce - věřilo se, že co se bude dělat na Nový rok, to bude po celý rok, nesmělo se sušit prádlo, nesmělo se nic vynášet ani vymetat z místnosti. Inu, jak na Nový rok, tak po celý rok.

A jinde ve světě?

V Belgii se v mnoha vesnicích zachoval zvyk blahopřát k novému roku i zvířatům, aby se jim dobře dařilo. Zvířata se zdobí stuhami a každé dostává svou oblíbenou pochoutku. (nepřipomíná vám to tak trochu Erbena?)

Ve Španělsku se na ulicích staví ploty, překážky a pasti, jako by se chystali na lov. Věří totiž, že na sklonku starého roku běhají po ulicích zlé síly a je lépe je všechny pochytat v roce starém, aby se nepřestěhovaly do toho nového.

V Řecku o půlnoci rozbije hospodyně na dvoře granátové jablko. Když se semínka rozletí po celém dvoře, rodina bude šťastná a rok příznivý.

V Bulharsku o půlnoci zhasnou světla, začíná totiž novoroční líbání. A teprve potom hospodyně nakrájí koláč, v němž jsou zapečena překvapení:  najdeš minci, budeš zdravý, růžová větvička ti přinese lásku. Kýchneš-li si za novoročním stolem, přineseš do domu štěstí.

V Ghaně se musí všichni smířit a odpustit si. Na ulicích je v tu dobu hrozný křik. Je prý potřeba vykřičet všechno špatné, co se v uplynulém roce stalo.

Židovský Nový rok se jmenuje Roš Hašana je posvátná doba, kdy lidé přemýšlejí o svých minulých hříších a slibují, že je v příštím roce napraví dobrými skutky. Děti dostávají nové oblečení. Na stole nesmějí chybět jablka a med. Začátek nového roku je pohyblivý a spadá na první den měsíce tišrí, tedy mezi 6. září a 5. říjen gregoriánského kalendáře.

Obyvatelé severní Indie se na Nový rok zdobí květy v růžových, červených a fialových barvách. V jižní Indii kladou dárky a sladkosti na zvláštní podnos. Ráno musejí děti se zavřenýma očima čekat, až je k podnosu přivedou. V západní Indii slaví Nový rok už koncem října a na střechách domů rozsvěcují malá světýlka. Myslí při tom na bohyni bohatství Lakšmi.

Ve Vietnamu se Nový rok jmenuje Tet. Slaví se mezi 21. lednem a 19. únorem (jako i v jiných zemích jihovýchodní Asie). Vietnamci věřili, že Bůh plave na hřbetu kapra, a proto dnes ještě někdy na Nový rok kupují kapra a pouštějí ho zpátky do řeky (a tohle taky známe, ne?) Na Nový rok se vstává brzy, ženy nosí červeno-žluté šaty a muži černé. A když se setmí, zapalují se na ulicích a v parcích ohně, u nichž se lidé setkávají, zapomínají na staré hříchy a odpouštějí si.

V Koreji věří, že pokud půjdou o novoroční noci spát, do rána zešedivějí. A tak se veselí až do rána.

V Číně se všichni sejdou doma, zavřou dveře a zalepí je proužky červeného papíru. Červená je barva štěstí, ale symbolizuje také oheň odhánějící zlé duchy. Celá oslava se pak odehrává v kruhu rodinném. A ráno se červené proužky odstraní, aby štěstí mohlo vejít s novým rokem do domu.

Pro Japonce jsou novoroční oslavy 1. až 3. ledna největšími lidovými radovánkami.  Před půlnocí zní japonskými městy vyzvánění chrámových zvonů Joja no kane. Každý zvon se musí rozezvučet stoosmkrát, protože podle buddhistickeho učení má každý člověk 108 nectností, od nichž ho toto zvonění má zbavit. Japonský novoroční stůl se neobejde bez zvláštních rýžových koláčků - omochi. Japonská pošta 1. ledna doručí tisíce nengajo – přáníček v Novému roku, jejichž posíláním jsou Japonci přímo posedlí. Některá přáníčka fungují jako losy, a tak se v půli ledna může stát, že vyhrajete moderní televizor nebo jen pár známek.

Nový rok k nám prostě přijde, ať už ho budeme vítat kdekoli a jakkoli. Tak jen snad ať není horší, než ten právě uplynulý.  

zdroje: www.ikoktejil.cz, www.solnet.ee

 

                 
   
29.12.2004 - Zahraničí - autor: Mirka Kožušková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme