Reklama

píše krásně o svém tátovi čtenářka Simča. Je ze tří sourozenců, takže měl táta plné ruce práce a hlavu nápadů, jak je všechny zabavit. A že se mu to vedlo, se určitě rády dočtete v tomto příspěvku

Milá redakce, čtenářky. Tak ten náš táta by si jistě zasloužil metál. Pocházím ze třech dětí a musím říct, že jsem na svého tátu pyšná. Já nejstarší a o rok mladší bráchové dvojčata. To už je slušná porcička „haverlantů“, které je potřeba zabavit, aby z nich nevyrostlo nevycválané stádo hovádek. K tomu nám, tedy spíš našim rodičům a hlavně tátovi dopomáhal sport. Vlastně se to nedá ani oddělovat. Táta s mámou jsou skvělá dvojka a jim vděčíme za vše, co umíme, že jsme vystudovali a ještě se podívali do světa.

Táta je strašnej dříč a workoholik, ale kromě toho hodně pomáhá mámě v domácnosti a nás k tomu také vedl. Neexistovalo, abychom se jen tak zvedli od stolu a šli si za zábavou. Napřed byly povinnosti. Umýt, utřít a uklidit nádobí, a když bylo potřeba ještě něco navíc, museli jsme být k dispozici. Pak po práci zábava, ale té se nám dostávalo také plnými „hrstmi“. Jak už jsem psala, vedl nás ke sportu, umíme snad všechny základní, od lyží, včetně vodních, přes kolo, tenis, plavání, až po „horolezení“, ale taky si s námi povídal a hrál různé hry. Máme jich doma nepočítaně a vždycky, když se sejdeme, hrajeme si, i když už jsme dospělí.

Našeho tátu nám všichni kamarádi záviděli, a já jsem ráda, že ho máme a doufám, že nám v té kondičce, jakou má, ještě dlouho vydrží. Vůbec si nedokážu představit, že by tady nebyl. A ani na to nechci myslet, i když vím, že ta chvíle jednou přijde.

Takže tati, nejen v Den otců, ale stále ti budeme opakovat, jak jsi super.

Simča

Milá Simčo, tak přesně takového tátu by si přály asi všechny děti. Nebo ne?

Co vy na to, milé ženy-in? Připomíná vám Simčin táta toho vašeho? Čeho si nejvíc ceníte na svém tátovi? Také nám napíšete? Budu ráda a na váš příspěvek se moc těším na adrese: redakce@zena-in.cz