Čtenářce s nickem lenulazlubiny zůstala láska k českému jazyku díky jednomu stařičkému profesorovi. Příběh jako z pohádky.

Vzpomínám ráda na stařičkého pana profesora ze střední školy. Byl to milý pán, který nás vždy zaujal svým vyprávěním nejen o učební látce, ale také o svém životě. Byl válečným dítětem. Pocházel ze tří dětí, on byl nejmladší. Jak to tenkrát bylo, na školu mohl jít z rodiny jen jeden. Byl jím jeho nejstarší bratr. Přestože i další dva synové byli inteligentní a učení je bavilo, rodina si přepych ve formě dalšího vzdělání nemohla dovolit. Kluci museli jít do učení. Jeden šel na zedníka, náš pan profesor na pekaře. Přesto rád četl a zajímal se o učivo svého nejstaršího bratra. Půjčoval si od něj knihy, četl, kdykoli mohl. Když se vyučil, našel si místo v malé pekárničce, dělal i přesčasy, aby si sám našetřil na pozdější studia. Byl opravdu talentovaný, a tak si dokázal při práci dodělat maturitu a později i vysokou školu. V předávání toho, co sám znal, se našel. Na našem panu profesorovi bylo vidět, že práce je jeho obrovským koněm. Nebral učení jako práci, ale jako zábavu. Jak ten uměl vyprávět. Když vyprávěl o našich slavných spisovatelích, např. o Boženě Němcové, o Čapkovi, nebo Jiráskovi, tak nás zaujal, že jsme někdy celá třída zapomněli, a učilo se i přes přestávku. Není divu, že naše třída maturovala z češtiny až na dva žáky na samé jedničky. Láska k českému jazyku mi zůstala. Jen mě někdy mrzí, když mé děti přijdou domů a vypráví, jak si v hodině měli číst, zatímco si paní učitelka vybírala kosmetiku z katalogu, nebo ona sama si četla svou knížku. Co taková učitelka děti naučí?

Učení je poslání, měl by ho vykonávat člověk, který k němu má vlohy.

S pozdravem lenulazlubiny

pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

______________________

Moc hezky se to četlo. Váš příběh ve mně vyvolal vzpomínku na našeho pana učitele Hetmánka. Byl to dvojník herce Jindřicha Plachty a všichni kluci se mu pošklebovali. Já ho milovala, stejně jako vy toho svého pana profesora.
Děkuji za milé pohlazení.
Saša

Téma dnešního dne. Je pro život důležité vzdělání?

  • Tato otázka se týká nás i našich dětí, protože nikdy není pozdě.
  • Pracujete v oboru, který jste vystudovala?
    Ve kterém jste se vyučila?
  • Trváte na tom, aby vaše děti studovaly?
  • Jaký studijní (učební) obor je v dnešní době podle vás nejvhodnější?
  • Nutili byste své dítě do studia, i kdyby na to nemělo?
  • Jsou na vedoucích pozicích lidé, kteří tam vůbec nepatří a naopak?
  • Znáte nějaký takový příklad?
  • Šla byste studovat i na stará kolena, pokud by to bylo potřeba?
  • Zastáváte názor, že politika státu je určena stupněm vzdělanosti národa?

Vše o studiu piště na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z pisatelek odměním pěkným dárkem, bystřícím mozek. :)
Staré dobré dřevěné šachy a pro případné budoucí mediky knihu nakladatelství Ikar: Neuvěřitelné medicínské případy.

sachykniha

Reklama