To tak někdy život dokáže psát romány, jako v případě Lenky, jejího přítele Lukáše a „nejlepší kamarádky“ Moniky. Vztah milostný i kamarádský se roztrhal na cucky jedné únorové noci.

Příběh Lenky

affair

Lenka s Monikou byly kamarádky už od školky. Svěřovaly si svá holčičí tajemství, poté společně šprtaly na přijímačky na střední, znaly i svoje první lásky.
Monika byla vždycky ve vztahu ta víc vůdčí, taková dračice, Lenka byla tišší povahy, ale pro kluky půvabnější.

Po střední škole šla Lenka ještě na vysokou, Monika se už prý může na nějaké studium vykašlat, nebavilo ji to a nastoupila rovnou do práce. Pracuje v obchodě se sportovním oblečením. I přesto, že kamarádky na sebe měly už méně času než dřív, když chodily společně na střední, pořád se pravidelně stýkaly, chodily na společné párty a různé večírky.

Při jednom takovém večírku se do Lenky zakoukal Lukáš, opravdu pohledný kluk, navíc budoucí doktor. Monika Lence tento vztah trochu záviděla, kolem ní se točili samí takoví týpci, pro vztah nepotřební.

Poslední den v lednu to byl rok, co Lukáš s Lenkou začali spolu chodit, a tak se rozhodli, že to svoje výročí i náležitě oslaví. 31. ledna byl čtvrtek, tak oslavu nechali až na sobotu, 2. února. Napřed uvažovali, že by výročí oslavili sami, ale nakonec pozvali i Moniku s její momentální, asi čtrnáctidenní známostí, Dominikem.

Dvojitá zrada bolí

Oslava proběhla v jednom pražském klubu, kde se všichni dobře bavili, popíjelo se a pak Lukáš navrhl, že by mohli jet ještě k němu domů, už dva roky bydlel sám v podnájmu, Lenka u něj občas přespala, ale dohodli se, že na jaře už by se k němu nastěhovala nastálo.
A tak taxi tuto už dosti podnapilou čtveřici odvezl do tepla příbytku.

Dominik s Monikou se však ještě v taxi hádali a v bytě u Lukáše jejich hádka ještě vyvrcholila. Dominik poslal Moniku do pr…., sbalil se a jel domů.
Podnapilá Monika se rozbrečela: „Já mám takovou smůlu na kluky.“
„To bude dobrý“,
konejšila ji kamarádka, které už se značně zavíraly oči.
„Luky, nepůjdeme už spát?“ obrátila se směrem k příteli.
„Nechoďte ještě“, žadonila Monika
„Tak já si dám ještě s Mončou skleničku a přijdu“, řekl Lukáš
„Tak jo, já už jdu spát, dobrou“, řekla Lenka, zanechala ty dva v obýváku a odešla do ložnice.

Na chvilku usnula, ale potom ji probudilo nutkání jít na záchod. Od jejího ulehnutí uběhly zhruba dvě hodiny. Cestou na záchod si všimla, že v obýváku se pořád svítí:
„Co vy dva, míníte to táhnout do rán….“, věta se ji zasekla uprostřed, to když stála ve dveřích a nevěřícně se dívala na souložící dvojici. Monika s Lukášem ji zpozorovali, ale už bylo pozdě.

Lence se zatočila hlava, ale z alkoholu to nebylo.
„Vypadni, už tě nechci do smrti vidět !“ zakřičela na Moniku.
Ta se oblékla a odpotácela se ven.
Lukáš zjevně opilý blekotal něco o tom, že za to nemůže a že vůbec neví, co se stalo a upadl zpátky na sedačku. Lenka si zavolala taxi a okamžitě odjela zpátky domů.
Na druhý den si přijela k Lukášovi pro některé své věci.
„To bylo krásné výročí, opravdu na něj nikdy nezapomenu, děkuji“: řekla Lukášovi se slzami v očích na rozloučenou.
„Leni, promiň, mně je to strašně líto, opravdu nevím, jak se to mohlo stát, nechoď pryč.“
„Potřebuji být sama.“

Lenka je zpátky u svých rodičů, od oné „události“ uplynuly necelé tři týdny. Nebere Lukášovi telefony, nechce se s ním vídat.
Monika, ta se ji neozvala od té doby vůbec.
Lence je z toho všeho nanic, ztratila nejen nejlepší kamarádku, ale i svého přítele. Ztratila je oba a dvojitá zrada bolí. Na ten obraz, který viděla tehdy v noci před sebou, nikdy nezapomene.

Pozn.red. Jména v příběhu byla pozměněna

Přečtěte si také:

Reklama