Reklama

Sympatická Lenka se živí jako překladatelka. Je matkou tří dětí, pečuje o dům a zahradu, vede svou rodinu ke zdravému stravování a aktivně se na něm také podílí. Pečlivě sleduje světové dění a nebojí se říkat své názory. K tomu všemu si před časem přidala ještě studium čínské medicíny, které do jejího života zapadlo tak přesně jako poslední chybějící kousek puzzle.

Lenku znám už nějaký ten rok, často diskutujeme o výživě a životním stylu. Připadalo mi tedy úplně logické, když mi sdělila, že se dala před časem na studium čínské medicíny. A když jsem viděla, jak se vrací z každé lekce nadšená a plná znalostí, které hned aplikuje na svém okolí, bylo mi jasné, že se jí dřív či později budu muset zeptat také na pár věcí.

Lenka Mandryszová

A jelikož máme zimu a jízda dopravními prostředky se mnohdy podobá atmosféře v čekárně u doktora, je zřejmé, kam bude směřovat dnešní rozhovor.

Lenko, na úvod by možná chtělo jen ve stručnosti zmínit, co bylo tím prvním impulzem k poměrně náročnému studiu a zda tě něco konkrétního již přesvědčilo, že to vynaložené úsilí za to stálo?
Ono to celé začalo dávno, už v době mé puberty, když moje maminka onemocněla na rakovinu prsu a svůj boj o život bohužel velmi mladá prohrála. V té době byla diagnostikována tatáž zákeřná choroba mojí babičce. Vždy jsem se pídila po informacích o fyzickém a duševním zdraví, zajímala mě psychologie a vliv psychiky na tělesné zdraví.

Ačkoliv jsem vystudovala lingvistiku a živím se jako překladatelka z angličtiny, díky znalosti latiny a svému zájmu o přírodní vědy nyní již téměř výlučně překládám a tlumočím medicínská a farmaceutická témata. Dostávám se k velkému množství lékařských informací a z tohoto mixu mých životních tužeb, zkušeností a nabytých informací mě začala zajímat oblast na pomezí západní medicíny a tradiční čínské medicíny založené na tisíciletých empirických zkušenostech. Mimo to jsem matkou tří dětí a to byla další velmi silná motivace ke studiu přírodních způsobů léčení nejrůznějších neduhů.

Když se řekne čínská medicína, lidé si většinou vybaví akupunkturu. Já však už teď i díky tobě vím, že to celý propracovaný systém, který využívá různé byliny, postupy a hlavně návody na život, včetně výživy. Bylo by to na dlouhé povídání, ale co tebe třeba nejvíce oslovilo, které poznatky lze bez problému uvádět do každodenního života?
Tradiční čínská medicína je založená na pěti pilířích: na dietetice (tedy prevenci a léčení výživou), fytoterapii (využití léčivých bylin), dále pak na zmíněné akupunktuře, masážních technikách tui-na a cvičení čchi-kung. Mně osobně oslovila nejvíce čínská dietetika, které jsem zcela propadla díky polské překladatelce a expertce na tradiční čínskou medicínu Dr. Agnieszce Krzemińské. Výživa je přesně ta oblast, kde může každý člověk aktivně a okamžitě převzít zodpovědnost za to, jak se bude vyvíjet jeho zdraví a život obecně. Dietetika se prolíná s čínskou fytoterapií, a proto bych chtěla směřovat své další úsilí právě k bylinkám.

Lékaře nebo odborníka právě na čínskou medicínu většinou člověk vyhledává, až když má nějaký zdravotní problém. Pokud to dobře chápu, je i zde lepší - ostatně jako v té pro nás tradiční západní medicíně - myslet na prevenci. Dalo by se vyjmenovat pár věcí, které když normální člověk začne aplikovat do svého života, má šanci, že se jeho celkový stav zlepší? Mohou se třeba nějaké čaje užívat takto preventivně, bez návštěvy odborníka, nebo je lepší - i když se cítím zdráva - nechat si udělat diagnostiku a podle toho se pak zachovat?
Název „medicína“ není v tomto kontextu zcela přesný. Úkolem lékaře moderní západní medicíny je léčit nemoc ve fázi, kdy se projeví svými příznaky. Úkolem lékaře tradiční čínské medicíny je rozpoznat vznikající energetickou nerovnováhu v těle a tu řešit tak, aby nemoc vůbec nepropukla. Metoda, jak dosáhnout dokonalého zdraví a dlouhověkosti, se v čínské kultuře nazývá „yang sheng fa“ (čti jang šeng fa), volně přeloženo „metoda pěstování života“. V tradiční čínské medicíně je naprosto zásadní prevence, tedy nastavení životního stylu tak, abychom nemocem předcházeli. A dostáváme se zde k notoricky známým věcem, jako je dostatek spánku, přizpůsobení jídelníčku, dostatku pohybu, vědomá práce s emocemi, přizpůsobení životního stylu ročním období, věku atd. Pochopení čínské filozofie a teorie pěti prvků dává těmto zdánlivě známým principům naprosto novou a nádherně logickou dimenzi.

V tradiční čínské medicíně je každý člověk naprosto unikátní a originální. Neexistuje zde něco jako univerzální lék či bylina na konkrétní onemocnění. Je třeba pátrat po příčinách a provést pečlivou diagnostiku, která vyžaduje desítky a stovky hodin studia, proto rozhodně doporučuji minimálně jednu návštěvu erudovaného terapeuta tradiční čínské medicíny, který poskytne svá konkrétní doporučení, včetně užívání zmiňovaných bylin.

čínská medicína

Tento rozhovor je hlavně o zimě a zdraví, které bývá často ohroženo nevlídným počasím, oslabeným organismem a hojným výskytem bacilů všude kolem. Jak si můžeme z hlediska čínské medicíny toto období zpříjemnit a minimalizovat tak případné neduhy?
Především bychom si měli uvědomit, že v zimě příroda spí. My jsme součástí přírody a měli bychom obrazně řečeno spát také. V praxi to znamená, že bychom si měli dopřát mnohem více odpočinku než v létě, neměli bychom se vysilovat, fyzicky náročné sporty bychom měli nechat až na jaro a v zimě si dopřát spíše klidnější formy pohybu.

Můžeme si dopřát pečené kaštany, které jsou vhodné při únavě, špatném trávení, pobolívání beder a kolenou a zimomřivosti. Můžeme pojídat i vlašské ořechy, které jsou vhodné při zhoršení zraku či šedivění vlasů, dušnosti, zácpě. Kaštany i ořechy lze hezky zkombinovat s kustovnicí (goji), která dodává výživu ledvinám a játrům. Z ostatních volně dostupných potravin je vhodný také černý sezam, krůtí a jehněčí maso, které silně zahřívá. V našem zimním jídelníčku by měly hrát prim také masové vývary.

Zapomenout bychom rozhodně měli na přemíru syrového ovoce a zeleniny, která je pro zimní období v našich zeměpisných šířkách zcela nevhodná. Místo toho si dopřávejme tepelně upravenou či fermentovanou zeleninu a zeleninové polévky. Na snídani jsou ideální volbou kaše z nejrůznějších obilovin - jahelné, pohankové, ovesné či ječné. Výborným způsobem, jak začít den, je polévka z misa, což je pasta z fermentované sóji. Vyhnout bychom se v zimě měli přemíře jogurtů, které ochlazují trávicí systém.

Jsou to takové překvapivé paradoxy. Málokdo by tušil, že člověk, který v zimě posnídá jogurt, jde si zaběhat na mrazivý vzduch a k obědu si dá zeleninový salát, svému tělu příliš neprospěje.

To je tedy pravda. Člověk se stále učí... A prozradila bys na závěr, prosím, nějaký konkrétní recept pro zimní čas?
Jak jsem zmínila, není v zimě lepší snídaně než teplá obilná kaše. Zde je jeden tip na výživnou zahřívající ranní dobrotu:

kaše

Recept: Ovesná kaše s jablky

Obstaráme si ovesné vločky, jablka, kustovnici čínskou (goji), čerstvý zázvor, za studena lisovaný lněný olej, sůl a skořici.

Ovesné vložky na sucho krátce opražíme na pánvi, zalijeme vodou, vmícháme na drobno nakrájená jablka, přidáme kustovnici, několik plátků čerstvého zázvoru, špetku soli a skořici. Vaříme do měkka, na talíři můžeme osladit medem, javorovým sirupem nebo melasou. Pokapeme několik kapkami lněného oleje. Podobně můžeme připravit kaši jahelnou a výborná bude také obměna s rýží.

Děkuji za rozhovor i recept. Už se těším, až vyzkouším.

Přečtěte si také: