Bulvár

Lenin jako po litru slivovice


Dochvilnost nebyla nikdy moje silná stánka. Táhlo se to se mnou už od dětství, do školy i do kroužků jsem chodila na poslední chvíli. Občas se mi stalo, že jsem přišla pozdě, za což jsem vyfásla i pár poznámek. Později učitelé zjistili, že mi kvůli poznámkám za pozdní příchod nebudou mít kam psát známky, tak brzy od jejich psaní upustili.
Jednou jsme začátkem listopadu nacvičovali vystoupení k Velké říjnové revoluci. Soudružka učitelka, která byla obzvlášť pro tyto akce zapálená, secvičila s námi ruský tanec. Naštěstí to nebyl žádný "kozáček", ale jen takové cupitání ve stylovém oblečení. Kdo z vás viděl "Mrazíka" ví, jak asi ty naše modely vypadaly. Dlouhá sukně stažená nad prsy (které jsme v té době neměly) na gumu a na hlavě něco jako papírová čelenka posetá drtí z rozbitých vánočních ozdob.

Generálka našeho vystoupení se konala den před premiérou. Všechno už bylo připravené, i výstavka ruských suvenýrů a jiných relikvií, týkajících se našeho bratra, Sovětského svazu. Rudě vyzdobenému stolu vévodila busta Lenina.

Já jako tradičně jsem dorazila opět pozdě. Spolužačky už byly seřazené, hudba začala hrát a já jsem přidala do kroku. Dluhá sukně se mi zamotala mezi nohy, já jsem ji přišlápla a letěla jsem ne v tanečním rytmu přes celý sál. Zabrzdila jsem až o již zmíněnou výstavku suvenýrů. Nic hrozného by se nestalo, kdyby hlava Lenina nebyla ze sádry. Ta se samozřejmě po dopadu na podlahu rozpadla. A v tom bylo po tancování. Všichni účinkující dostali za úkol sezbírat kousíčky hlavy a já, hlavní aktér průšvihu, musela jsem Lenina do druhého dne slepit. Řeknu vám, lepší 3D puzzle jsem nikdy neskládala. Problém nastal s konečkem nosu, ten totiž nebyl k nalezení. Protože jsem měla strach odevzdat soudruha Lenina neúplného, zbytek nosu jsem mu domodelovala plastelínou. Jelikož se její barva lišila od ostatního zbytku, který byl do bronzova, vzala jsem tempery a zbytek nosu jsem domalovala červenou barvou, načež sovětský vůdce proletariátu vypadal jak po litru slivovice. Hrdě jsem odnesla druhý den hlavu do školy. No, pamatuji si, že se žádná pochvala nekonala. Měla jsem štěstí, že naše učitelka byla rozumný člověk, hlavu Lenina někam schovala s tím, že nešla slepit. Protože vidět ji v té době ředitel školy, ta nevím, nevím...
Ella

:-)), no teda! Člověk chce přidat trochu té lidské barvy do tváře vůdce a nikdo to neocení... Díky moc za příspěvek!

I ty vaše mohou přistát na adrese: redakce@zena-in.cz  
   
24.10.2006 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [2] Kadla [*]

    Úžasná story

    superkarma: 0 24.10.2006, 13:20:37
  2. avatar
    [1] bonda [*]

    Jéžiš to jsem se pořádně zasmála! Díky

    superkarma: 0 24.10.2006, 12:31:51

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme