Do malé obce v Krušných horách se přistěhovala čtenářka Lenig. A s čím je v místě svého nového bydliště spokojená i nespokojená, to se dozvíte, když kliknete na příspěvek, v němž je hodně pravdy. Nechybí ani fotografie.  

Ahojky milé ženy a milá redakce!
Město, kde nyní žiji, jsem si vybrala dobrovolně-nedobrovolně. Před dvěma lety jsem se sem nastěhovala za manželem, který zde pracuje.
Předtím jsem dlouhá léta bydlela v Liberci a byla vcelku spokojena. Za 10 min. jsem autobusem MHD dojela do centra města, za 30 minut dvěma spoji
k rodičům. Zhruba za půlhodinky jsem se již mohla procházet Jizerskými horami a vidět Liberec shora a Ještěd přímo naproti sobě.

Nicméně jsem se po letech v tomto krásném kraji najednou vyskytla ve zcela jiném horstvu, a to v Krušných horách. Což o to, ty se mi taky líbí, je zde zrovna tolik možností vyjet si někam na výlet a kochat se přírodou, ale městečko, kde bydlíme, mi přijde nějaké ospalé, nudné. Nic se tu neděje, žádná kultura, zábava, nemáme ani bazén. Občas sem k nám zavítá nějaké divadlo nebo hudební produkce, ale není o to ani velký zájem. Takže pořadatelé nemají chuť něco organizovat. Lidé si stěžují, že se nic neděje a když ano, tak  nepřijdou.

Do velkých měst to máme poměrně daleko (proti Liberci) - autobusem do Karlových Varů nebo na druhou stranu do Plzně to shodně trvá hodinu, autem jezdíme něco přes půl hodinky. Takže „velká města“ navštěvujeme, když jsme tam objednaní k lékařům, snažíme se na jeden den objednat alespoň ke dvěma různým nebo například oba (k zubaři, na oční a pod). Potom objedeme nákupní centra a pořídíme, co je třeba. Ve Varech máme také úřady, takže jednou za čas i tam zařídíme potřebné.

Ale zpět k nám do necelého čtyřtisícového městečka, kde tedy nemáme kromě Penny žádný pořádný obchod (ne že by Penny byl zrovna ten, který preferuji). Zato jsou všude rozlezlí šikmoocí „bratři“, mají tu 3 večerky, několik (asi 5 nebo i víc???) obchodních míst s textilem, drogerií, hračkami, obuví a podobným zbožím. Měli tu i restauraci, ale pro velkou nehygienu ji museli zavřít. Postupně ještě před mým příchodem sem, ale i za ty dva roky, zde doslova zlikvidovali místní podnikatele. A co nás všechny štve? Že oni neplatí daně, to se jim potom vedou krámky, že? Když český občan musí platit za sebe i za zaměstnance neskutečné odvody, ale „rákosníci“ nemusí nic. Jen se culí a když jdete něco reklamovat, tak „ja nerozumim, neumim cesky!“..

Pejskové a hlavně jejich páníčci se zde chovají vcelku spořádaně, protože jsme tak malá obec, že se tu všichni znají. Zpočátku jsem se tu necítila dobře, ale po dvou letech když já někoho neznám, tak on mne ano (s nadsázkou). Takže kdyby paní Nováková ráno i nechala vy..kálet svého Alíka někde na chodník, odpoledne už bude mít z ostudy kabát. Máme zde hodně zeleně, stezky i lesíky, kam se dá s pejskem zajít a kde nikomu nevadí. Takže tenhle problém tu téměř není.

Kriminalita? Zrovna asi před třemi týdny byla naše obec i ve večerních zprávách v televizi, neboť zde děti (13 a 16 let) zbili starého pána, který je stále v nemocnici. Vloni u nás mladý odredovaný hoch (asi 21?) vylezl na komín a chtěl skočit. To si již nepamatuji, zda bylo v televizi, ale na i-dnes to bylo určitě. Skupinky nepřizpůsobivých zde často dělají vrásky spořádaným lidem. Ukažte mi město, kde se toto neděje!

Parkovacích míst je zde již málo, ale parkovné se nikde neplatí, chodníky se dělaly letos, to je hezké...

Máme tu levné byty, ale velkou, obrovskou nezaměstnanost. Lidé, kteří nemají práci u nás a nemohou (jako já např. ze zdravotních důvodů) dojíždět do Plzně nebo Varů, mají prostě smůlu. Navíc i zdravý člověk, když si spočítá, kolik času by denně strávil na cestě do zaměstnání a zpět. A k tomu na kolik ho vyjde cestování busem nebo autem do „velkého města“, si to docela rychle rozmyslí. Buď musí jezdit plně vytížené auto, kde se lidé podělí o náklady nebo mu musí v tom městě být nabídnuta pořádně velká výplata. Jinak odečti od platu kolem 12 tisíc čistého 3 000 na cesty, k tomu ten čas a zjistíš, že se to moc nevyplatí.

Tak to jsou nešvary malé obce v Krušných horách, kde nyní bydlím. V létě jsem si sehnala brigádu, takže aspoň malinko přijdu mezi lidi, mám to kousek do práce, která je docela různorodá, ale i tak jsem rok a půl byla odkázána na čtyři stěny našich  pokojů a těšila se na manžela, až přijde z práce.

Lenig

pozn.red.: text nebyl redakčně upraven

jizerky

Jizerky

liberec

Ještěd

jested

Liberec

_________________________

Děkuji za pěkné fotografie a vůbec za celý obsah vašeho příspěvku, který bych nejraději opravdu přeposlala na jistá, patřičná místa.
Jak by řekla moje babička – je to bída, musíme doufat.
Doufejte i Vy.
Pěkný den
Saša

Téma dnešního dne: Co váš štve v místě vašeho bydliště?

Ať už jde o místo, kde jste se narodily nebo kam jste se přistěhovaly, určitě je spousta věcí, které vás v místě vašeho bydliště štvou.

  • Počínaje psími výkaly, kriminalitou, stavbou megalomanských obchodních center, a na druhou stranu regionální nezaměstnaností.
  • Štvát vás mohou také bezdomovci, nebo neupravené chodníky, drahé parkovné, bary a herny pod vašimi okny, arogantní úředníci na radnici.

Nic není tak růžové, jak se na první pohled zdá. Ani naše, byť milované, bydliště.
Postěžujte si, ulevte si, napište, jako byste psaly na vaši radnici.

piště na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jeden kvalitní příspěvek odměníme pěkným dárkem: Knihou nakladatelství Argo / Babička drsňačka a diářem na rok 2013.

diar

Reklama