a samota jí moc nevyhovuje. Je společenská a kamarádská. Ale byly chvíle, kdy se cítila sama i vedle partnera, byly chvíle, kdy ji samota děsila, byly chvíle, kdy si musela na samotu zvykat, protože se odstěhoala do neznámého místa.

Krásný den přeji všem žínkám i redakci!

Samotu znám...bývaly roky, kdy jsem sice žila s partnerem, ale cítila jsem se hrozně sama. Kamarádka mi záviděla, že někoho mám, ale nakonec jsme vždy zjsitily, že jsme na tom vlastně stejně. Já jsem sice přišla domů z práce, někdo tam byl, ale kromě pozdravu jsme si neměli co říci. Tak to trvalo roky, než jsem se rozhodla, že tento stav musím změnit.

V tuhle dobu jsem ale jezdila ráno v 8h do práce a vracela jsem se kolem 19h večer, takže jsem byla celé hodiny mezi lidmi a potom jsem ráda o víkendu vyhledávala samotu, chodila jsem do Jizerek na dlouhé procházky anebo si něco dělala doma. 

Potom mi maminka začla stonat s tou nejhorší chorobou, takže jsem víkendy trávila u našich a snažila jsem se pomáhat a samota v tuhle dobu mi nedělala moc dobře, protože člověk stále myslí na tu nemoc, která maminku užírala.

Pak jsem poznala svého nynějšího muže, se kterým se mi změnil celý život. Odstěhovala jsem se mnoho kilometrů do nového domova, kde jsem nejprve nikoho neznala, ani práci neměla, takže samota na mne hodně dolehla a doléhala. Dneska jsem tu přes 2 roky, mám brigádu, poznala jsem spoustu lidí, a tak mě již samota tolik netrápí. Někdy jsem sice celé dny sama doma, to se pak těším, až manžel přijde z práce. Ale taky vím, že kdyby mi opravdu bylo ouzko, tak mám za kým zajít si popovídat.

Jinak své chvilky o samotě využívám stále procházkami přírodou. Někdy jdu sama, většinou s mužem a klidně u toho i mlčíme a jen se kocháme. Někdy si vezmu našeho půjčovacího psího miláčka a jdeme spolu. (viz foto)

lenig

lenig

Nejlépe si hlavu vyčistím nejvíce právě procházkami. Ale je fakt, že když doma dělám běžné práce, kdy se na ně nemusí myslet, tak mi v hlavě běží spousta věcí a ty si vytřídím a pak se jimi již nemusím zaobírat.

Člověk jsem byla vždy společenský, kamarádský, žádný introvent. To nikdy.

Mějte krásný den, já se jdu družit do čekárny jednoho neoblíbeného oddělení. Nemohu napsat lékaře, protože ten je moc dobrý.

Lenig

Milá Lenig, v čekárně jakéhokolv oddělení je samota nejhorší.

Text nebyl redakčně upraven

Jste rády občas samy?

  • Kam si „zalezete“? Máte svůj kout, kde je vám dobře a můžete si popřemýšlet?
  • Je to u vás doma, nebo někde v přírodě?
  • Jak často samotu vyhledáváte?
  • Je u vás chvilka „jen pro sebe“ vzácností, nebo si ji vždycky musíte prosadit?
  • Ve kterých chvílích jste nejraději sama? Jak si dokážete samotu vychutnat?
  • Čím si nejlépe pročistíte hlavu?
  • Jste spíš introvert, nebo extrovert?
  • Byla jste samotářské dítě, nebo spíš společenské, které se samoty bálo?
  • Změnila jste se, nebo ve vás kus dítěte zůstalo?

Napište mi. Na vaše příspěvky se moc těším na adrese:redakce@zena-in.cz

Reklama