Novinky

Lena relaxovala v kasárnách

lépe řečeno v bývalém areálu kasáren, kde byla i rozhledna a z ní nádherný výhled do kraje. Klídek, vánek a cigárko si tam naše čtenářka Lena vychutnávala, když chtěla být sama. Dnes se na ta místa vrací už jen v myšlenkách

Přeji všem ráno takové, jaké by ho chtěli mít, tohle téma mi dnes zřejmě bylo přáno. Když už se nemůžu řádně vyspat, snad mi bude dovoleno řádně se vypsat.

Samotu bych dnes potřebovala jako sůl. No...když se tak zamyslím, tak asi ne jen dnes. Trochu se to kupí a mně dochází síly.

Už jsem si podobnými chvílemi prošla. Ale byla jsem o dost mladší, sama, krom školy a rodiny jsem neměla žádné závazky. Když jsem potřebovala být o samotě, šla jsem na místo, které mi ukázala spolužačka ze třídy. Ona tam chodila za kamarádem, já tam chodila nabrat sílu, uklidnit se, taky načerpat čerstvý luft do plic, jak jsem s oblibou jako kuřačka říkala.

Šlo o vojenský areál, měli ho na starosti dva vojíni z kasáren, které sídlily v našem městě. Byl kousek od lesa, kolem jen pole a cesta vedoucí do menší vesnice. Občas se tam dělaly tábory, co si pamatuji, konaly se tam i motokrosové závody. Ničeho takového jsem se neúčastnila. Přece jen jsem to místo využívala k pročištění lebky.

Byla tam velká horolezecká stěna, rozhledna...nevím, jak přesně to nazvat. Ale od kamarádky jsem věděla, že je to Jakub. Když jsem potřebovala být opravdu sama, vylezla jsem nahoru, na nejvyšší patro. Nejkrásnější výhled byl v letních večerech, kdy zapadalo slunce. Na tu nádheru se nedá zapomenout. Občas, když potřebuju vypnout, tak se tam myšlenkami vrátím. Sedím, dívám se kolem sebe, fouká teplý vítr. Nikdo po mně nic nechce, nikdo nic nepotřebuje. Jsem tam jen já a ticho. Vytáhnu si cigarety, jednu si zapálím a položím se na bok. Dívám se směrem, kde zapadá slunce....zavírám oči a nechám se unášet.

V tomto momentu mě většinou vyruší starší dítě, že něco vylilo, rozbilo, roztrhalo nebo mladší dítě, ležící, kňourající, potřebující něčí pozornost. Nebo taky manžel, na kterého hodím zasněný pohled a tvářím se, že všemu, co mi právě říká, rozumím. Když se to všechno uklidní, snažím se tam dostat zpět...málokdy se zadaří.

Lena

Milá Leno, představuji si vás jako Pepina s paní sládkovou na komíně v Postřižinách. To musela být nádhera

Text nebyl redakčně upraven

Jste rády občas samy?

  • Kam si „zalezete“? Máte svůj kout, kde je vám dobře a můžete si popřemýšlet?
  • Je to u vás doma, nebo někde v přírodě?
  • Jak často samotu vyhledáváte?
  • Je u vás chvilka „jen pro sebe“ vzácností, nebo si ji vždycky musíte prosadit?
  • Ve kterých chvílích jste nejraději sama? Jak si dokážete samotu vychutnat?
  • Čím si nejlépe pročistíte hlavu?
  • Jste spíš introvert, nebo extrovert?
  • Byla jste samotářské dítě, nebo spíš společenské, které se samoty bálo?
  • Změnila jste se, nebo ve vás kus dítěte zůstalo?

Napište mi. Na vaše příspěvky se moc těším na adrese:redakce@zena-in.cz

 

   
07.02.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. [5] onohlo [*]

    pěkný příspěvek

    superkarma: 0 20.03.2013, 12:08:36
  2. [4] Trefa [*]

    Trefa:ne tak vysoko,radeji bych sla do lesa.je tam velky klid.

    superkarma: 0 07.02.2013, 22:51:25
  3. avatar
    [3] řinka [*]

    lleennaa — #1 Sml30Při čtení nadpisu jsem také čekala jiný obsah.Sml30Mám holt bujnou fantaziiSml32

    superkarma: 0 07.02.2013, 14:39:59
  4. avatar
    [2] Jindriska8 [*]

    To věřím,na takovém místě ,by se mi taky líbilo.Sml16

    superkarma: 0 07.02.2013, 13:05:41
  5. [1] lleennaa [*]

    Lena relaxovala v kasárnách

    Dosti zavádějící Sml30

    1. na komentář reaguje řinka — #3
    superkarma: 0 07.02.2013, 11:18:24

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme