Počet případů onemocnění lymskou borreliózou, nemocí, která může vést až k trvalému poškození nervového, kardiovaskulárního a kloubního systému, neustále stoupá. Příčinou je podle Mezinárodního výboru OSN pro změny klimatu globální oteplování, které má za následek mírnější zimy. Tím pádem přežije větší množství přenašečů nemoci, klíšťat a krev sajícího hmyzu a jejich hostitelů, převážně drobných hlodavců.

 

Jarní výlety do přírody nemusí být vždy jen zdraví prospěšné. Stále více lidí si s sebou z lesa odnáší nepříjemný suvenýr v podobě nemoci, která může podstatně snížit kvalitu jejich života. Borrelióza je o to nebezpečnější, že napodobuje celou řadu jiných nemocí a její diagnostika není snadná.

Lékaři proto doporučují podstoupit při podezření na nákazu krevní test, na jehož základě může být zahájena efektivní léčba. Pacient tak zabrání trvalým následkům, které tato nemoc způsobuje.

 

Klíště:

 

  Žije na vlhčích loukách, pastvinách a zahradách do nadmořské výšky 800 metrů.

  Má 3 vývojové fáze: larvy a nymfy cizopasí hlavně na drobných savcích a ptácích, dospělci vyhledávají např. velké kopytníky, psy a také člověka.

  Kromě borreliózy přenáší např. encefalitidu a tularemii.

Příznaky: Horečka, třesavka, únava

Typickým příznakem borreliózy je pomalu se šířící červená skvrna, zvaná erythema migrans, která se objeví v místě přisátí klíštěte. Skvrna se kruhově zvětšuje a mívá ohraničený lem se světlejší skvrnkou uprostřed; je obvykle větší než 5 cm. Může se vytvořit během několika dní po přisátí klíštěte, ale také až za několik týdnů.

Nejčastější inkubační doba je ovšem 7-14 dní. Časným příznakem může být také horečka, třesavka, bolesti ve svalech, únava. Tato fáze může připomínat chřipkové příznaky. Protože přisátí klíštěte nevede vždy ke kožním projevům, tyto symptomy jsou varujícími u osob, které na sobě po pobytu v přírodě našly přisáté klíště. Pokud se tyto příznaky objeví, měl by postižený co nejrychleji vyhledat odborníka, který mu na základě krevních testů předepíše léčbu.

„V laboratorních metodách využíváme přímé i nepřímé metody. Protilátky v těle vznikají poměrně pozdě, tvořit se začínají nejdříve po dvou až čtyřech týdnech," vysvětluje Olivie Zídková z laboratoře Imunologického centra Synlab.

 

Hlavně přijít včas

V případě, že pacient svou nemoc zanedbá, mohou se po několika týdnech, většinou však ne déle než za tři měsíce, vyskytnout různé projevy postižení nervového, kardiovaskulárního a kloubního systému. Nervové příznaky zahrnují bolesti hlavy, ztuhlost šíje, poruchy citlivosti a hybnosti, obrny - a to zejména lícního nervu, bolesti v zádech i v končetinách. Postižení kloubů se projevuje bolestmi, které se stěhují a trvají krátkou dobu. Srdeční obtíže se mohou projevit dušností a mohou připomínat infarkt myokardu.

Jak klíště odstranit:

Je vhodné použít gumové rukavice na jedno použití, klíště zakapat dezinfekcí, po několika minutách ho uchopit do kleštiček či pinzety a opatrně vyviklat. Klíště i ránu znovu polijte dezinfekcí a klíště spláchněte do WC. Nedotýkejte se ho holýma rukama, nepalte ho a nemačkejte!

Dříve doporučovaný postup – klíště natřít mastí nebo sádlem – lékaři nedoporučují. Dusící se klíště se totiž do rány „vyzvrací“, což právě může způsobit přenos infekce!


Zdroj: Korzo
Reklama