Vztahy

Lásky, které mi otočily život naruby

 

Milá redakce a všechny čtenářky!

 

Věřím v to, že každá z nás někdy zažila lásku, která v srdci zanechala pěkný pocit, a pokud to dopadlo ještě lépe, zřejmě s tím mužem sdílíte v manželství dobré i zlé. Já jsem něco podobného taky dva roky zažívala, sic to nebylo dotaženo až ke svatbě. Teď se to ale změnilo v něco natolik odporného, že se divím, co jsem všechno z lásky byla ochotna obětovat a udělat pro toho svého „miláčka“!

Náš vztah začal poněkud zvláštním způsobem. Dotyčný si ke mně dovolil něco nevídaného. Kdyby to došlo ještě o kousek dál, skoro bych to klasifikovala jako znásilnění. Nejdřív jsem si s tím dotyčným musela vyřídit, co to jako od něj mělo znamenat. A čím více jsem nad tím přemýšlela, tím více jsem byla ráda, že jakási přitažlivost byla mezi námi vzájemná. A tak se prvotní „postelová“ scénka zapomenula  a vznikl vztah. Pro spoustu lidí více než neobvyklý. V té době byl dvojnásobně starý než já. Z mého pohledu jsem to tak nevnímala. Sice některým lidem trvalo trochu déle, než pochopili, že nemá smysl nám do toho mluvit, ale když na to teď hledím s odstupem, možná nás měli více odrazovat. I když, stejně bychom náš vztah asi neukončili kvůli druhým lidem.

Okolí nás sice mohlo vidět jako otce s dcerou, ale já toho muže milovala. Ne jako otce, prostě jako muže. Muže, kterému jsem jako prvnímu podlehla, protože jsem věřila, že on je ten pravý. Že je to on, kterému budu ochotna dát dítě, kterému k nohám složím všechno, co mi Bůh dal do vínku. Nikdy jsem od něj neslyšela slovo „Miluji Tě!“, nikdy. Jen mě ujišťoval, že když počkám, určitě se jednou dočkám. Nedočkala jsem se.

Možná Vám je jasné, jaká jsem byla blbá, možná pochopíte, že víc než blbá jsem byla zamilovaná. Opravdu jsem věřila, že mu dám dítě, vytvoříme spokojenou rodinu. Že budu snažit být dobrou matkou i manželkou. Nakonec jsme se rozešli. Tedy respektive, on se rozešel se mnou. Osobně si myslím, že pokud bych se rozešla já s ním, asi bych to tak těžce nenesla. A argumenty, jaké mi předložil, proč se se mnou rozchází, bych si zřejmě také dovedla vyfantazírovat. Při rozchodu jsme oba brečeli a on mi ještě druhý den psal, že si vůbec není jistý tím, jestli udělal dobře.

Ťukala jsem si na hlavu. Jenže stalo se. Chtěl, abychom zůstali přáteli. V posledních šesti měsících jsme se o to snažili, jen jsem se mu snažila naznačit, že se jako přítel nechová. A tak jsem začala přemýšlet, jestli dosahuje vůbec pozice kamaráda. Udělal toho pro mne mnoho, poradil, psychicky podpořil. O to, aby mě uplácel dárky, jsem nikdy nestála. Snažila jsem se mu vysvětlit, že aby byl mým přítelem, musíme si jisté věci ujasnit, a také jsem mu řekla, co od přítele očekávám a co si zároveň opravdový přítel netroufne a nedovolí.

Včera to vyvrcholilo vyřizováním si celé situace po mailu. Konečně pocítil to, co jsem já cítila hned po rozchodu. Ať mě nekontaktuje a nechá žít. Neříkám, že mi do jisté míry nebude chybět. Kladu si otázku, na koho se obrátím, až budu potřebovat radu? Ale žila jsem dost dlouho spokojeně bez něj, tak teď to snad také zvládnu.

Na Žena-in jsem si tento týden přečetla, že si nemáme brát za manžela toho muže, kterého milujeme, ale našeho přítele. A já jsem toho mého jediného a opravdového přítele přenechala jiné ženě. Oběma přeji štěstí, jsem si vědoma, proč jsem se onoho muže „vzdala“. Nechtěla jsem totiž riskovat, že bych v něm, případným rozchodem, toho mého nejlepšího přítele ztratila. Zároveň jsem byla přesvědčena o tom, že pro něj nejsem dost dobrá. Dokonce jsme si o tom pohovořili a on mě ujistil o tom, že jsem ta nejlepší holka. Nechtěla bych si nic namlouvat, třeba se dočkám, že to tak bude vidět i někdo jiný. A pokud naše city budou podobné, třeba se pokusím s oním člověkem vytvořit vztah, který bude naplněn vzájemnou láskou a porozuměním.

 

Nežiju v představách, že lze vše vyřešit bez výměny názorů, ale věřím v to, že ten pravý na mě ještě někde čeká. Teď mě čeká těžký úkol, zapomenout na toho, kterého jsem dva roky milovala, a věřila jsem v to, že náš život bude spojen déle než jen několik měsíců. Snad budu mít odvahu do jisté míry riskovat, či nějakého muže oslovit.. Možná více spoléhám na to, že to bude on, kdo mě jednou osloví. Zklamání třeba zažiju ještě mnohem více, ale zatím boj za a pro lásku nevzdávám!
   

bokul

 

Milá bokul, co dodat? Moc hezky napsané... přeji Ti hodně štěstí, zasloužíš si ho.

   
01.09.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [13] bokul [*]

    Radka S: Asi mas pravdu - s tim obsahem, snazila jsme se napsat cosi, co nebude prilis dlouhe. Preci jenom dva roky zivota se nedaji shrnout do jedne A4.

    superkarma: 0 02.09.2005, 12:23:14
  2. avatar
    [12] bokul [*]

    Boženka: Ja bych onomu muzi take prala stesti. Nikdy jsem nemela chut se mu mstit, nebo mu ublizit, ale po poslednim dopisu bych mu tech par facek klidanko dala.

    superkarma: 0 02.09.2005, 12:22:03
  3. avatar
    [11] bokul [*]

    a....: Nevim, nechci omlouvat svoji blbost.... Tomu dotycnemu je ted 46, ale verim, ze ja jsem byla prvni jeho "mladice" Sama za sebe doufam, ze jsem se poucila. Doufam, ze co nejrychleji dokazu zapomenout. Byli jiste okolnosti, ktere mi pomahali verit, ze je to clovek, kteremu mohu verit, ale tak nejak ted nezbyva nez napsat bohuzel. Udelala jsem chybu a sama si ponesu veskere nasledky.

    superkarma: 0 02.09.2005, 12:20:56
  4. [10] tanecnice [*]

    No vzdyt jo, tak to ma byt, nebyla to oboustranna laska.A muze si najdes, jsem si tim jista, yolik supr chlapu beha po svete

    superkarma: 0 01.09.2005, 20:18:57
  5. [8] Radka JS [*]

    Skoro nic jsem se z uvedeného článku nedozvěděla.
    Soudy tedy nebudu pronášet.
    Všechno přebolí. Ber to tak, že Tě na druhou stranu obohatil. A každý má alespoň jednou zlomené srdce.

    superkarma: 0 01.09.2005, 14:31:41
  6. avatar
    [7] Boženka [*]

    Škoda že ti, kteří si štěstí zaslouží, ho málokdy mají.

    superkarma: 0 01.09.2005, 14:28:05
  7. [6] a.... [*]

    bokul: ne chodila- koukám, že je ti 24 a tý poslední mýho ex bylo 20(jemu je 45)
    příklad toho, že takových je asi víc
    když si najdeš staršího protřelýho chlapa, může se ti stát, že s tebou pěkně vymete, holt jsi byla děvče nekušené, ale teď jsi se určitě poučila

    superkarma: 0 01.09.2005, 14:12:51
  8. avatar
    [5] bokul [*]

    a....: Nic neni nemozne...

    superkarma: 0 01.09.2005, 13:57:26
  9. [4] a.... [*]

    mi přijde, jestli jsi náhodou nechodila s mým ex to bych ti děvče fakt nepřála

    superkarma: 0 01.09.2005, 13:48:04
  10. avatar
    [3] Smajlinka [*]

    Teda chodit s někým, kdo mě málem znásilnil a ještě si myslet, že pro něj nejsem dost dobrá...
    To je silné .

    superkarma: 0 01.09.2005, 13:45:00
  11. avatar
    [2] soptice [*]

    já to asi nechápu

    superkarma: 0 01.09.2005, 13:44:25
  12. avatar
    [1] fructia [*]

    superkarma: 0 01.09.2005, 13:28:12

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme