Reklama

love

Chtěla bych se s vámi podělit také o můj zvláštní příběh, který však nakonec dopadl šťastně. Je mi 38 let, před osmi lety jsem se rozvedla a mému synovi tenkrát byly dva roky. Po rozvodu jsem si v sobě nějaký čas rovnala myšlenky, pak následovaly dva citově, z mé strany, velmi intenzivní vztahy, ze kterých však vždy po čase z nějakých důvodů sešlo. Důvodem byl u prvního muže návrat k jeho bývalé ženě a druhý partner si chtěl asi jen tak užít, nevázat se, o normální rodinný život asi moc nestál a můj syn mu byl tak trochu na obtíž.

Následně jsem se v zaměstnání bezhlavě zamilovala do ženatého muže, jenž mě hodně přitahoval a který mi velmi dlouho sliboval, že se rozvede, se svojí ženou nespí, žije s ní kvůli dětem atd., atd... znáte to... Věděla jsem, že není něco v pořádku, že pokud by to myslel vážně, musí to být otázka pár měsíců, maximálně roku a že se nemůžu nechat tahat za nos skoro 3 roky.

Moc mě to trápilo, a tak jsem souběžně s tímto „vztahem - nevztahem“ začala hledat na internetu. Po nějaké době jsem tam potkala muže, který byl fajn, měla jsem ho ráda, ale nebylo tam takové to prvopočáteční velkééé kouzlo. Vídali jsme se o víkendech, občas kávička nebo večeře v týdnu. On se do mě zamiloval velmi brzy, měl hodně rád mého synka, se kterým byl ochoten trávit spoustu svého volného času a dokonce mu, alespoň navenek, vůbec nevadilo, že je syn s námi vlastně skoro pořád a on nemá příliš mnoho možností být se mnou jen sám, bez synka.

Byli jsme spolu během půl roku na spoustě výletů, zažili jsme hodně hezkých akciček a legrace. Problém však byl, že jsem se příliš nehnala do nějakých intimností s ním, vyhýbala jsem se jim. Za tu dobu jsme se vlastně milovali jen párkrát, nebyla jsem do něj „zabouchnutá“ a jemu docházela trpělivost. Byla jsem si také vědoma, že možná takového chlapa s mnoha NEJ, který bude chtít mě, synka, bude pracovitý, milý, vtipný atd. možná už nikdy nepotkám, ale ta jiskra...

Skončila jsem to tedy s ním a dnes můžu napsat, že důvodem byl fakt, že jsem měla v hlavě stále toho slibujícího ženáčka, já BLBKA!!! Když u mě ta internetová láska zavírala tehdy dveře naposledy, řekl mi, že pokud mu to umožním, chtěl by se občas vídat nadále s mým synem, že ho má stále rád... To jsem mu umožnila, občas s ním syn, kterému tento partner evidentně „sedl“, někam na hodinku odjel, pak jsme si na chvíli všichni poseděli, dali kávu. Z bývalých mužů nikdy žádného nenapadlo chtít i po rozchodu vídat synátora.

Trvalo to asi tři měsíce, když jsem se najednou vzbudila a vše jsem viděla úplně jinak. Došlo mi, co jsem vyvedla za hloupost, jakou lásku mi i na závěr projevil tím, že chtěl vídat „cizího“ klučinu, že mi občas s něčím pomohl v bytě atd... S ženáčem jsem přetrhala všechny vazby a dalo mi velmi mnoho práce získat toho chlapíka z internetu zpět, získat jeho důvěru.

Nakonec se mi to povedlo, nyní jsem již rok za něho vdaná, čekáme přírůstek do rodiny a musím říct, že při mně stálo velké štěstí, že jsem o tohoto, pro mě nejskvělejšího, muže na světě nepřišla... A co ta jiskra??? No i já ji v sobě vykřesala a to chybějící prvopočáteční poblouznění je dávno zapomenuto... Oboustranná jiskra, aby měl muž rád nevlastní dítko, byl vtipný, pracovitý, inteligentní - tato kombinace se povede málokteré z nás a s věkem to jde čím dál hůř. Já bych tu svou „lásku přes internet“ nevyměnila za nic na světě.

Jana

P. S.: Takovýto příběh jsem nezažila asi jen já a třeba by mohl nějaké jiné ženě, která po třicítce nemůže najít jiskru, pomoci...


Janě děkujeme za e-mail a jsme rádi, že vše dobře dopadlo, a třeba bude inspirací pro další. Jako pozornost posíláme malý dárkový balíček.

Redakce