Reklama

Minulý týden jsme vám představili nabídkovou galerii osob mužského pohlaví, která odepisovala a jevila zájem o rozvedenou ženu něco po čtyřicítce na tehdy začínajících internetových seznamkách ZDE (klikni). Dnes nabízíme pokračování, protože plejáda byla tak různorodá a zajímavá, že stojí za podrobnější analýzu.

love

Ti, které jsem chtěla, ale oni nechtěli mě:

Favorit

Lev jako já – pařič velkého světa, který mě ráno budil sklenicí šampusu – leč po pár měsících a po pár skleničkách na našich stále řidších nočních jízdách po vyhlášených pražských hospodách – usínal... Po zaláskování do jiného jsem ho předhodila kamarádce, do níž se zamiloval pro změnu on. Chodili spolu téměř tři roky. Pak přišla na to, že není v jeho životě jediná. Přestala si hrát na Lvici salonů (narodila se ve znamení Býka) a vysosaná a předčasně zestárlá každodenním pařením začala žít zase život normální smrtelnice. Zoufalý Favorit se opil a ve tři ráno zvonil před mým domem a řval: „Otvírej, milenci jdou!“ Tehdy spal u mě teprve podruhé můj nynější… ustál to díky svému specifickému smyslu pro humor.

Šampion

Ántré jako prase – že bych mu prozradila datum narození? Povoláním byl psycholog. Lvice ve mně se zatetelila a totálně zblbla z obrovské kytice a výběru luxusní restaurace v Podolí, kde nás uvítal sám řecký majitel. Poprvé a naposled jsem na první schůzce sedla do JEHO auta. Já vím, nemá se to, ale kdy mě kdo předtím nebo potom vyzvedl na rande doma, jako v americkém filmu? Byla jsem strašně nervózní. Už když jsem otevřela dveře od domu, věděla jsem, že je to pan Pravý (Božský, Úžasný, atp.). Objednala jsem si lososa a nevěděla si rady s kůstkama. Posléze jsem udělala faux pas u stolu (nalila jsem si SAMA minerálku) a kytku jsem zapomněla v autě na zadním sedadle. Přivezl mi ji na moji žádost na otočku druhý den a třetí den nabídl další rande na den čtvrtý. Jásala jsem a srdce mi krvácelo, když jsem odmítla kvůli slíbené akci. Všichni říkali, že tím spíš se ozve – neozval – na rande.cz  mi ho zřejmě nemilosrdně odlovila tvrdší konkurence.

Junior 1

Ke schůzce mě dlouho přemlouval – přece jen byl o 13 let mladší. A já tehdy měla takový lehce odumírající vztah – proto jsem taky po delší přestávce na internet zabrousila. Měl vrozené chování francouzského šlechtice, proto jsem mu říkala Valmont a myslela to hezky. I on to se mnou myslel hezky – každá chvíle s ním byl zážitek – nikoliv však dlouhodobý.  Během měsíce mi zdrhnul. A pak ještě mnohokrát, takže se i pokaždé vrátil, většinou vždycky, když jsem ho potřebovala. O povodních mě zachránil jako princ z pohádky z evakuace a neohroženě provezl svým autem gejzíry Vltavy do bezpečí. Bohužel ne do toho svého – pouze do bytu mé kamarádky. Měl strach z normálního vztahu díky zradě obou manželek, a proto potřeboval udržovat aspoň dva paralelní vztahy, aby nezůstal sám. Mám ho, jako málokterého z téhle „galérky “, určitým způsobem ráda dodnes...

Junior 2

Když pauzíroval Junior 1, zaskakoval Junior 2. Společný měli věk a to zdrhání – prostě použitelnost s ručením omezeným. Věděl, že dělá náhradníka, a bylo mu to jedno. I já dělala náhradnici nějaké jeho další přítelkyni. Byla s ním zábava a dobrý sex. Nedávno jsem se s ním viděla a dohodila mu kamarádku – je pořád naprosto stejný... Vždycky zůstane „dvojkou“.

Ital

Nikdy jsem se nedozvěděla, zda si na jihoevropana pouze hrál, či zda jím alespoň jeho otec kdy byl. Jméno odpovídalo (bylo-li ovšem pravé) a image světáka ještě víc. Bezvadné drahé obleky, rande v lepších kavárnách, konzumace neskutečného množství šálků piccola a občas mobilní italská konverzace. Přitahoval mě jeho lehce blahosklonný přístup a zatoužila jsem poznat jej blíže. O zamilovanosti nebylo řeči. Jednou jsem si dovolila zrušit rande, a už jsem se nedoprosila dalšího. Měla jsem utrum. Asi po roce se ozval a já ho seznámila s kolegyní. Říkala, že „byl divnej“. No, tak asi byl…

Sedlák

Ideál, kterého mi záviděly všechny kamarádky: Věku přiměřeného, vzhledu jednoho amerického hereckého idola, dobře oblečen, vzdělaný, bohatý. Chtěla jsem ho tak moc, že přestal chtít on mě. Po pár rande mi zavolal a pravil, že přestože si nikdy s nikým tak skvěle nerozuměl, tak nejsem ta pravá. Za týden mi zavolal znovu. Nabídl mi,  abych s ním jela na dovolenou jako placená společnice (byla jsem tehdy velice chudá). Pokud si myslíte, že šlo o sex, jste úplně vedle: mým úkolem bylo cestu kompletně zařídit, postarat se o to, aby se majitel mnoha hektarů obilí nespálil, nepřibral a – nezatoužil po jiné ženě (včetně mě), neboť chtěl zůstat věrný své milence. Ukázalo se, že nemá tzv. vyřešenou minulost nejen s vdanou milenkou, ale ani se svou rozvedenou manželkou. Vypadalo to, že neví, co chce. Brzy to věděl: po lehkém zdráhání jsem ho nakonec seznámila se svou kamarádkou, s níž žije už téměř deset let…. 

Ten, který chtěl mě, kterého jsem chtěla i já, leč osud to zamotal -  byl pouze jeden:

Beran

Typický. Prý znamení, které ke Lvici pasuje. Spřízněná umělecká duše – vyráběl unikátní skleněné věci, které se hýbaly. Několik večeří a málem jsem se zamilovala. A konal se hepáč o deset let dřív než ten skutečný. Jen málem: na scéně se totiž objevila moje dávná ženatá love, mávala mi před očima rozvodovým papírem a mně zněla v uších píseň, kde se zpívá: „Neopouštěj staré známé pro nové.“ Copak jsem mohla odolat? No, asi jsem měla…  všechno bylo totiž nakonec jinak.

 Čtěte také: