Věříte na lásku na celý život? Já ano. Ta moje je ale nešťastná a nenaplněná. Navíc mi komplikuje všechny ostatní vztahy, které mám s lidmi ze svého okolí.

Když jsem v devatenácti letech úspěšně dokončila gymnázium a bohužel mě nepřijali na vysněnou vysokou školu, rozhodla jsem se odjet jako au-pair do Ameriky. Chtěla jsem si zdokonalit angličtinu, poznat nové lidi a novou zemi. Měla jsem dokonce to štěstí, že jsem se dostala do Kalifornie, kterou jsem si dala jako prioritní požadavek. Rozloučila jsem se s rodinou a přáteli a plna nadšení a očekávání jsem odletěla.

Dostala jsem se do vynikající rodiny se dvěma slušně vychovanými dětmi, šestiletými dvojčaty. Rodina mi dávala spoustu volna a platila více než dobře. Chodila jsem do školy, brzy jsem si našla přátele. Po dvou měsících pobytu v Kalifornii mě moje kamarádka seznámila s kamarádem svého přítele. Jmenoval se Turgut a pocházel z Turecka. Černovlasý, modrooký, o sedm let starší než já.

Z mé strany to byla jednoznačně láska na první pohled. Nemohla jsem od Turguta odtrhnout oči, byla jsem jako uhranutá. A zdálo se mi, že i já se mu líbím. Naše společnost se postupně rozpouštěla, pozdě v noci už jsme zůstali sami dva u nějakého skvělého pití. Turgut mě držel za ruku, upřeně mi hleděl do očí a mně se podlamovala kolena. Když mě pozval k sobě domů, ani mě nenapadlo protestovat. Bylo to k nevíře, ale v naší třídě jsem byla poslední panna. Kamarádky se mi posmívaly, protože jsem tvrdila, že si to své "poprvé" nechám až pro toho pravého, u kterého si budu jistá tím, že mě opravdu miluje. A své první milování jsem si nakonec prožila s mužem, kterého jsem znala pár hodin a nevěděla jsem o něm téměř nic. Nikdy jsem toho ale nelitovala.

Po této noci se Turgut pár dní neozval a já jsem začala mít strach, že jsem pěkně naletěla. Ale když konečně zavolal, byla jsem neskonale šťastná. Scházeli jsme se kdykoliv to šlo. Víkendy jsem měla volné, jezdili jsme na výlety nebo jsme je trávili v posteli v jeho bytě. Když jsme spolu chodili asi tři měsíce, svěřil se mi Turgut, že když jsme se poznali, byla jsem pro něj jen krátkodobou známostí, chtěl mě jen do postele. Ale čím více mě znal, tím více si nedovedl život beze mě představit. Miloval mě a já jsem byla ta nejšťastnější žena na světě.

Při telefonátech s rodiči jsem se jim pomalu začala svěřovat s tím, že jsem si v Kalifornii našla svou velkou lásku a doufala jsem, že mě podpoří a pochopí. Reagovali velice opatrně, tím více když jsem jim sdělila své plány, že bych v Americe chtěla zůstat. Samozřejmě jsem jim ale chtěla Turguta ukázat a jezdit co nejčastěji domů.

Můj pobyt se chýlil ke konci a už bylo téměř jisté, že zatím se mnou Turgut k mé rodině nemůže. Jeho maminka měla velké zdravotní problémy a přibližně ve stejnou dobu, kdy jsem měla já odjet domů, měl on letěl do Turecka.

Náš poslední společný den jsem prožila schoulená v jeho náruči a moc, moc se mi od něj nechtělo. Celý den pršelo a já nikdy nezapomenu na jeho slova, že nebe pláče, protože mu odjíždím...

Pokračování zítra

Aneta

Reklama