Dobrý den!

Při vyslovení ročníku svého narození 1966 nemusím nikomu vysvětlovat, jakým režimem jsem byla odkojena.

Za tu dobu jsem prošla mnoha průvody, prvomájovými i lampionovými, a nemohu říct, že by se na mně podepsaly špatně. Děti mají na rozdíl od dospělých svůj svět, kam dospělé nepustí. A to v každé době. Pro mě byl svátek Velké říjnové socialistické revoluce pojmem absolutně neznámým. Jako dítěti mi stačilo donést nádherný lampion. Tatínek nám ho se sestrou udělal na baterie, takže jsme si s ním svítily ještě než k onomu svátku došlo, a potom hodně dlouho po samotném průvodu. Do absolutního vybití baterií.

Mnohdy jsme byly právě v sychravém listopadu nemocné, a tak jsme si se sestrou udělaly „svůj" průvod doma. Nechtěly jsme o něj přijít, a tak jsme v malém pokojíčku chodily  v pyžamu po tmě s lampiony jako světlušky.

Když jsme povyrostly, vyšívaly jsme v kroužku ručních prací při Domě pionýrů a mládeže k tomuto velkému Dni jakýmsi představitelům do Sovětského Svazu obrázky s bustou Lenina. Co jsme se tehdy při vyšívání nasmály, a kolik bylo legrace. Nesmály jsme se ale ani Leninovi, ani tomu  legračnímu  nápadu vyšívat hlavu Lenina. V té době bylo otázkou cti každého pionýra přiložit ruku k dílu k tomu, co ten někdo vymyslil. Budiž.

My jsme se smály vtípkům, které jsme si dělaly samy ze sebe, a že legrace v té době bylo opravdu dost.

Dnes s odstupem času vidím v každé době dobré a špatné stránky. Nezavrhuji dobu, která mě odkojila. Vím, že velká kolektivizace i ta průvodová není dobrá. Jakési fanatické burcování do něčeho k ničemu. I vystoupit z řady se občas má. Někdy bychom měli umět zvlášť v dnešní době naopak držet jazyk za zuby.

A  měli bychom si také uvědomit, že přítomnost nás nezbavuje  zodpovědnosti zapomínat na dobu minulou.

Vzpomínkový pozdrav do redakce a  všem čtenářkám posílá
Maca.M.


Vyšívat Lenina. To je opravdu nápad za všechny drobné… Ale k tomu lampionu… Tatínek mi ho pak taky udělal na baterky, právě proto, abych už nebrečel v průvodu. Na takovou tu velkou, které se dnes už snad ani nedělají. A měl jsem tam malinkatý vypínač! To bylo teda hi-tec! :-)
Posílejte mi svoje vzpomínky na redakce@zena-in.cz

P. S.: Právě se mi rozbil počítač. Najednou se vypnul a nic nedělá. Asi odešel zdroj. Tak sedím u náhradního pc a nadávám jako špaček. To je den. Taky na baterky!

Reklama