Novinky

Lalica: Vzpomienka na mamičku

Krásný dušičkový příspěvek přišel od čtenářky Lalicy. Jeho součástí jsou také fotografie, zachycující, že“existuje“ život po životě. Přece v podobě budoucích generací...

Milá redakce,
zdravím a přikládám vzpomínku na svou maminku- ve slovenštině. Je to jazyk, který mi je pořád blízký, jelikož jsem žila 22 let na Slovensku. Na snímku je makovský hřbitov, kde maminka sní svůj věčný sen a  na dalších  fotkách je „ podzimní“ vnučka Sárinka, které budeme už brzo vyprávět o tom, jaká byla její prababička...
lalica

lalicajedna

sarinka

Vzpomienka na mamičku
V našich životoch sa vyskytnú okamžiky, ktoré nás sprevádzají  navždy.  Som človek, který verí v dobro a silu prírody. Moja mamička bola vždy vitálny a veselý člověk. Bola dlhoročnou darkyňou krvi a jej „ nulka“ zachránila viacero životov.

Všetkých vnúčikov babička Liduška milovala a snažila sa im poskytnúť nielen azyl hlavne cez prázdniny ,ale našli u nej otvorené srdce, keď ich trápil nejaký žiaľ.

Mamička sa vedela vcítiť do detskej dušičky, pohladkať ju a naviesť na tú správnu cestu. Častokrát brávala vnukov do lesa, poznávali rastlinky, huby, chodievali  sa kúpať do riečky Kysuce. Také „šipky“ skákať do vody nevedel nik iný v šírom okolí. Však boli deťúrence na babku náležite pyšné. Keď sa niekdo opýtal, kdo že je tá znamenitá plavkyňa:Hrdo sa ozvaly: To je naša babka a tá je najlepšia. Po šantení vo vode si všetcia sadli na deku a nastala chvíľa pre príbeh alebo rozprávku.

Mamička prežila ako malé dieťa vojnu a mala vyjímočný  talent rozprávať  prežité udalosti, ale aj tie, čo si prečítala alebo počula.  Sama si pamatám, že jej rozprávky som si vždy predstavovala a vedela som presne jako vyzerala Zlatovláska a aj trojhlavý šarkan.

Veľkou pýchou mamy bola kvetinová záhradka.  Kvietie z blízkých i ďalekých končín krášlilo okolie domu, skalka mala plno nových prírastkov, který jej doniesli početní priatelia a známi.  Vymieňala si kvetinky  , tešila sa z toho jako sa im krásne darí.

Prvé, čo ma vždy pri príchode do rodného domu privítalo , bola ich omamná voňa.  Jedna z maminých priateľok jej raz povedala: Ty raz , keď príde Tvoja chvíľa a odídeš  z tohoto sveta , budeš veru opatrovať kvetinky v nebeskej záhrade.¨

Keby len vedela ,jako blizúčko je k tomuto………

Z čista jasna mamička ochorela, začala blednúť a chradnúť a behať po lekároch. Koncom roka sa chystala na náročnú operáciu.  Všetci sme jej držali palce a hneď po zákroku sme za ňou boli v nemocnici.Ja som jej sľúbila, že až príde domov z nemocnice, prinesiem jej z hor zázračnú liečivú vodu. Zabudla som, že je január , popršalo a potom znova mrzlo. Hora, kde voda vyviera bola celá z ľadu. Častokrát som počula o zázračnej vode na Živčákovej neďaleko Turzovky. Hovorí sa tomuto miestu Slovenské Lurdy. Na tomto mieste sa zjavila Panna Mária hájnikovi Lašutovi a tu vytryskol prameň vody.  Nielen starousadlíkom, ale aj chorým z blízka i ďaleka prinášala voda zdravie a silu….

V ten čas ma na ceste za liečivou vodou sprevádzal 16 ročný syn.  Mala som velké problémy vyškriabať sa nahor.  Snáď stokrát som spadla a opať vstala. Veď som to sľúbila mamičke. Syn ma odrádzal, nech sa veru vrátime, že to so mnou nedopadne dobre a že sa ešte dokaličím.

Nevzdala som to a došla až na vrchol hory, kde sme do fľiaš nabrali vodu a vybrali sa na cestu nadol. Tá bola ešte horšia jako výstup. Nohy aj ruky som mala dotlčené a posledný pád na chrbát mi takmer vyrazil dych.

Mame som vodu priviezla a potešila ma iskrička v jej oku a slová: Neboj sa , opať bude dobre!

Doma som sa naložila do vane a potom som si chcela obhliadnuť všetky modriny a škiabance, ktoré som na ceste za vodou utŕžila. Kde nič, tu nič, ani známka zranenia ani fliačik. Naviac som sa cítila odpočinutá a plná sily!

Mamička podstúpila ožiarovanie aj chemoterapiu, vozila som jej čaje , vitamíny, pokiaľ bola doma, išla som jej pomocť so záhradou a domom.  Pomáhali aj  brat so sestrou a spolu s vnukmi sme ju aj v nemocnici navštěvovali.  Stále sme dúfali, vyzeralo to veľmi nádejne.  Pre vodu som jej zašla ešte na jar, to už bolo pekne. V lete oslávila mama 62. Narozeniny. Stále niečo musela robiť, zavárala, varila.  Hneď  po narodeninách sa jej stav veľmi zhoršil.  Museli ju odviezť do nemocnice, prestala hovoriť, z postele nevstala.

Posledné dni strávila doma, kde sa o ňu staral otec a brat. Ležala pod otvoreným oknom do jej záhradky. Stihla sa rozlúčiť so všetkými svojimi blízkými.

Možno aj zázračná liečivá voda zposobila, že  s nami mamička zostala skoro rok.

Stále na ňu vzpomíname, na jej láskavé a dobré srdce, upracované mozoľnaté ruky , na dobrú dušu, ktorá patrila všetkým.

Keď zomrela, bola som sa s ňou rozlúčiť, vyplakať bolesť vo svojom vnútri. Tak veľmi sme jej priali, aby boj s ťažkou chorobou vyhrala….

Rozlúčila som sa za ňu aj s kvetinkami v záhradke, pohladkala ich a povedala im, že ich opatrovateľka a ošetrovateľka už nikdy nepríde. Verím, že  sa v rajskej záhrade  stará o nebeské kvietky.

Od smrti mamičky ubieha  štrnástý  rok.  Aká by byla pyšná na svojich  vnukov, vyštudovali, úspešne si vedú v živote . Akú radosť by mala zo svojej dcéry a vnučky, ktoré spolu zvládly tento rok vysokoškolské štúdium. Jako nežne by zovrela do náruče svoje prvé pravnúča- malú Sárinku….V našich deťoch zostal kúštičok  babkinho srdca, pomožu potrebnému v núdzi,   radujú sa z maličkostí a majú zmysel pre humor.

Všetci vzpomíname a nikdy nezabudneme na ženu, ktorá milovala život, ľudí a jej zásluhou sme aj my dnes lepší…..

lalica

lalicadvaa

______________________

Sárinka je překrásná !!! A její prababička ji určitě „vidí“.
Děkuji, že jste napsala a poslala vzpomínku na maminku. Krásně se to četlo…
Přeji milé a klidné Dušičky
Saša

Téma dnešního dne: Pošlete vzpomínku

Pište a posílejte na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Vzpomínku můžete poslat formou psaného slova, básničky, fotografie (nejvýš dvě), obrázku nebo třeba i písničky

Jednu z pisatelek odměníme krásným dárkem: luxusním, multifunkčním budíkem, který „odměřuje čas“, ale také ukazuje datum a měří teplotu v místnosti.

bd

   
01.11.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [8] Dudlajlama [*]

    Roland — #7 Sml15 ach jo. Proc to neni na tom svete nejak lepe zarizene.

    superkarma: 0 04.11.2013, 00:30:01
  2. [7] Roland [*]

    Krásné a dojemné. Byla to moc hodná maminka a babička.

    1. na komentář reaguje Dudlajlama — #8
    superkarma: 1 03.11.2013, 09:56:26
  3. [6] dadma [*]

    Vzpomínka na maminku je vždy bolestivá ,ale i krásná.Mě zemřela maminka když mě bylo 29 let a měla jsem malé děti.Bylo to moc těžké.Ale krásné vzpomínky zůstanou.

    superkarma: 1 02.11.2013, 00:38:20
  4. avatar
    [5] átéčko [*]

    Moc krásné.

    Pro tu vodu si tam zajdu. Kdyby ji někdo potřebovalSml25

    superkarma: 1 01.11.2013, 20:11:58
  5. [4] Berus77 [*]

    Krásné, opravdu krásné povídání. Trošku mi to připomělo bajku. Co člověk je ochoten udělat pro své nejbližší, které miluje.

    superkarma: 1 01.11.2013, 13:32:17
  6. avatar
    [3] lalica [*]

    Dá se tam dojít zmíněným výšlapem nebo z druhé strany, myslím od Korně pohodlně autem.

    superkarma: 0 01.11.2013, 11:29:30
  7. avatar
    [2] haluška [*]

    na Zifčákovej som bola. Nemala som to až tak ďaleko.Pekne si to napísala a mamina určite pestuje tie najkrajšie kvety v nebeskej záhrade.

    superkarma: 1 01.11.2013, 11:20:18
  8. avatar
    [1] enka1 [*]

    Co na to říct ? - Sml25

    superkarma: 1 01.11.2013, 10:51:10

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme