Některé hry v nás zanechají stopu až do dospělosti. Jako u čtenářky s nickem lalica, která od dětství miluje voňavky. Děkujeme za její příspěvek na dnešní téma

Milá redakce, na kouzelnou dobu dětství vzpomínám moc ráda. Jednou z mých oblíbených her byla ta na kosmetický salon. Jelikož jsem do svých 5 let byla sama a vyrůstala jsem v podhorské vesnici, musela jsem si vystačit sama. Milovala jsem nejrůznější flakonky od voňavek a pleťových nebo parfemovaných vod. Když už jich bylo opravdu hodně, sem tam mi maminka nějaké vyhodila.

Častokrát jsem je venku našla vyhozené a s velkou radostí jsem je opět k nelibosti mámy " dosmýčila " domů . Maminka mi ve flaštičkách vždy trošíčku nechala, tak jsem měla panenky vyvoněné jako nikdo v okolí. A když jsme šly do města nakupovat , táhla jsem mámu vždy k výlohám s voňavou krásou. Nosík přilepený na skle a v dětské dušičce touhu po těch krásných nesmyslech....

I dnes, když mi děti nebo manžel koupí nějaký parfém, než jej " natáhnu nosem", tak polaskám v dlani nezvyklý flakonek a vzpomenu na tu dobu bezstarostného dětství.

Žádný parfém jsem si sama nekoupila, všechny jsem dostala jako dárek od svých blízkých. Dobře mně znají a vědí, jaké vůně mám ráda a tak se pokaždé trefí. Poslední " úlovek " do mé sbírky vůní je  Ange ou démon od Givenchy.

lalica

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Tak to mají vaši blízcí velmi dobrý vkus!

Reklama