Další příspěvek je od šťastné a náležitě pyšné babičky s nickem lalica, která svoji dceru doprovázela do porodnice. Prohlédnout si můžete i krásné fotografie.

Když se ukázalo, že dcera tzv.“přenáší“, věděla jsem, že její porod asi nebude jednoduchý. Gynekolog jí tedy objednal týden po termínu porodu přímo v porodnici na „ indukci“. Byla jsem s dcerou neustále v kontaktu, protože jsem si přála/ a ona také/, abych jí byla v této nádherné, ale těžké chvíli nablízku. Tatínka u porodu nechtěla. V tom jsme si byly zajedno.

Uběhlo 12 hodin po podání léku na vyvolání porodu a nic se nedělo. Kolem 21 hodiny dcera telefonovala, že začaly mírné kontrakce, ale porodní cesty se neotevírají a navíc se vyskytly nějaké problémy s miminkem. Když začala brečet, hned jsem jí uklidnila, že sedáme s manželem do auta a ihned mně odveze za ní. Naházela jsem věci do tašky a vyrazili jsme. Co se mi honilo hlavou, to raději popisovat nebudu. Jediným mým přáním bylo, aby obě „ holky“ přežily ve zdraví příchod té menší na svět. Na mysl mi pořád vyvstávala věta povedené kartářky, u které jsem začátkem roku byla.:Ale já tam žádné dítě nevidím. Ptala jsem se tehdy na dceru. Když  mi otevřela sestra na porodním dveře a řekla: Blahopřeji, babičko, protestovala jsem, že dcera teprve má na „ císař“ jít. Ale měla pravdu, během těch 20 minut lékař zvládl porod a po další půlhodině jsem už obě mohla obejmout.  Holčička měla 3,60 a 50 cm a já opouštěla porodnici jako ta nejšťastnější „ provorozená“ babička. S dědouškem jsme doma vypili láhev šampusu na zdraví našich děvčat a v noci se mi zdály sny o andílcích.

Toho našeho už máme doma, dělá pěkný virvál, z bříška se mu evidentně nechtělo, bylo tam teploučko, pohupoval se ve vodě a měl pravidelný přísun dobrůtek.... Ale pomaloučku se rozkoukává po tom našem „ slzavém údolí“ a já věřím, že se mu tady bude líbit. Holčičku jsme nezapomněli představit našemu Mikymu a ten se ujal hlídací fáze, jak miminko zapláče, už je u postýlky a štěká, když se nikdo neukazuje, začne „ vejt“!

Lalica

Pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven

mimi

sbabickou

mimidva

mimitri

ruzova

vkocarku

spejskem

maminka

________________________

Babičko, gratulujeme. A jakpak se ten růžový andílek jmenuje? Při té záplavě štěstí a radosti jste nám to zapomněla sdělit ))
(P.S. A víte, že až to jednou přijde, také bych chtěla svoji dceru doprovodit do porodnice. Přijde mi to tak nějak přirozené ))
Krásný den celé vaší rodince a děkuji za příspěvek.
Saša

Téma dnešního dne: Cesta do porodnice

  • Popište nám vaši cestu do porodnice
  • Jak tu první, tak tu druhou, třetí, čtvrtou, pátou…
  • Jela jste sanitkou, autem, vlakem nebo autobusem?
  • Sama, s manželem, s maminkou či se sousedem?
  • Jela jste na poslední chvíli nebo s předstihem?
  • Byla jste poprvé nervózní?
  • Nebo byl nervóznější vás partner?
  • Probíhala cesta v klidu nebo chaosu?
  • Měla jste všechno náležitě přichystáno, nebo jste v porodnici zjistila, kolik věcí vám v tašce chybí?

O cestě do porodnice pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z maminek, ať už současných nebo budoucích, odměníme pěkným dárkem: Dětskou kosmetikou Johnson´s baby

darek

Reklama