Kojení je původní lidská "antikoncepce", která regulovala plodnost žen v tlupě lovců-sběračů v době kamenné a dodnes zabrání na celém světě více otěhotnění než všechny ostatní antikoncepční metody dohromady. Stále je totiž hlavní antikoncepční metodou v málo hospodářsky rozvinutém světě.

Aby si kojení zachovalo antikoncepční efekt, musí být splněny následující podmínky:

- žena musí kojit často, jak vidíme třeba na kmeni Kungů v poušti Kalahari, ženy zde kojí i častěji než 6x za 24 hodin
- nejdelší (obvykle noční) přestávka mezi dvěma epizodami kojení nesmí v žádné případě přesáhnout 6 hodin
- žena nesmí menstruovat
- žena by neměla kojit déle než 6 měsíců, pak antikoncepční spolehlivost klesá

Kojení je doprovázeno hormonálními změnami v mozku matky, které brání ovulaci. Důsledkem je vymizení menstruace během kojení (odborně laktační amenorea) a nastává dočasná neplodnost, což je provázeno sníženou hladinou některých ženských pohlavních hormonů. Důležitá není celková doba kojení, ale frekvence epizod přisátí kojence. V některých komunitách je během kojení rituálně zakázaný pohlavní styk, což spolehlivost pochopitelně zvyšuje.

Uváděný Pearl index je 2. Význam laktace pro antikoncepci má význam populační, pro jednotlivou ženu není metoda spolehlivá.

Výhody
Kojení je přirozená a jednoduchá antikoncepční metoda. Z hlediska ženy je příznivým vedlejším účinkem výrazná ochrana před pozdějším vznikem rakoviny prsu.

Nevýhody
Nízká antikoncepční účinnost.

Doporučení
Kojení je z hlediska dítě velmi důležité, přínosné. Kojící matky by se ale pouze na antikoncepční účinek kojení neměly vůbec spoléhat a měly by používat jinou antikoncepční metodu.

MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
Ivana Ašenbrenerová
Z připravované knihy o těhotenství a porodu

Reklama