Další vzpomínka letí nejbližším čtenářky s nickem Kytinkak. Jen na ten jejich odchod bylo nějak brzy. Více v dalším dušičkovém příspěvku.

Krásný dušičkový den přeji,
jsem ráda, že je tato Památka zesnulých, protože mnoho lidí zavítá na hřbitov jen v tento den.
Věřím, že vzpomínku nám nikdo nevezme a je stále v nás každém.

Já chodím na hřbitov často. Mám tam bratra, který umřel nešťastnou náhodou ve svých nedožitých 19 letech. V té době jsem měla 4 měsíčního syna. Dodnes uroním u hrobu slzu. Byl to bráška z velkým B.

Také vzpomínám na tatínka, ten odešel brzy za ním ve 48 letech. Babičku, dědu. A také nejvíce vzpomínám na svou prababičku. To byla tak úžasná ženská. Stále mi podstrojovala, kupovala dobroty. Stále vidím tu vymrzlou ložnici a ty ohromné péřové duchny, pod kterými nás nebylo vidět. Jooo, to bylo něco. Tu jsem milovala celou svojí duší. 

Zkrátka, když přijdu večer na hřbitov a jdu zapálit svíčku za každou tu blízkou osobu a vidím všude blikat ty svíčky, je to jako by nám všechny ty plamínky mávaly a děkovaly,  že na ně vzpomínáme. Ta svítící krása je strašidelná, ale i okouzlující.
Je to smutný čas, ale zase hezký, že nezapomínáme.
Vzpomínky na naše milované a blízké jsou krásné!

Kytinkak

pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven

________________________

Děkuji za milou vzpomínku všem, které jste milovala, ovšem odejít v devatenácti? Ne, to si neumím představit.
Mějte krásné Dušičky
Saša

Téma dnešního dne: Pošlete vzpomínku

Pište a posílejte na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Vzpomínku můžete poslat formou psaného slova, básničky, fotografie (nejvýš dvě), obrázku nebo třeba i písničky

Jednu z pisatelek odměníme krásným dárkem: luxusním, multifunkčním budíkem, který „odměřuje čas“, ale také ukazuje datum a měří teplotu v místnosti.

bd

Reklama