Reklama

Příspěvek od čtenářky s květinkovým nickem Kytinkak popisuje, jaké měla trable tchýní. A jestli jí odpustila její zlé chování? To se dozvíte na konci.

Přeji krásné úterní ráno všem ženinkám i tobě Sašenko.

Stále jsem přemýšlela, jestli mám dnes svůj příspěvek napsat, ale ono všechno zlé je někdy k něčemu dobré.

Nebudu se tajit, že jsem se musela vdávat hodně brzy. Vlastně já se vdávala v 18, ale syn se mi narodil, když mi ještě 18 nebylo. Jelikož jsem v té době byla ze 4 sourozenců, doma nás bylo šest, byt 2+1, tak jsem šla bydlet k rodičům mého tehdy přítele, než jsme se vzali. Tatínek mého muže byl moc fajn, ale takovou tchýni jako jsem měla já, opravdu nikomu nepřeji. Kamarádky, které za mnou přišly, vyhazovala bez komentářů, stále mi dělala naschvály. Dokonce mě v noci vyhodila s malým na ulici, protože syn v noci brečel a já nechtěla, aby ho chovala, protože já bych potom nic jiného nedělala. Zkrátka si mysleli, že když mi je tak málo, že nic neumím.

Ale opak byl pravdou. Já musela doma zastat všechno. Od vaření po praní. To ani jinak dříve nešlo. Dokud nebylo vše hotové, nikam jsme nemohli. Já byla u nich v nevýhodě, že manžel dělal v té době v Praze, tak jsem byla přes týden sama. A ona si mě vychutnávala patřičně. Nesměla jsem prát. Prádlo jsem vozila k mojí mamce do města nebo jsem vyhodila z okna prodlužovačku a vařič a vyvářela jsem pod okny, aby to v domě nebylo cítit.  Nebo, když jsme se měli brát, tak hodinu před svatbou nám nepůjčila auto a do města daleko. Manžel narychlo sehnal auto od koňského handlíře. Auto jsme dávali dvě hodinu do pucu. Na úřad jsme přijeli pozdě, ale úřednice se nám omlouvala, že mají hodinu skluz tak ať se nezlobíme. Prostě klika jako hrom, jinak bychom propásli svou svatbu.

Těch nehezkých chvil s ní mám opravdu hodně. Před časem umřel tchán a teď zjistila, že vlastně nikdo k ní nejde. Bratr manžela přijde, jen když něco potřebuje a nebo jí dělat nepořádek kolem domu. Nikdy jí nikam nevezmou, k nim ji nezvou. Zato my, když někam jedeme, tak vždy zvedneme telefon a nabízíme jí výlet s námi. Chci Vám říci, že vše jsem překousnula a neřeším to kvůli svému muži, protože to je miliónový člověk. Vždy mu říkám, pamatuj si, že to všechno dělám kvůli tobě. Takže jsem jí vše odpustila a že toho bylo a jsem ráda, že mám doma klid. Dnes je tchýně ráda, která má 74 let, že nás má.

Všem přeji klid v rodině a žádné naschvály, život je krátký, tak si ho užívejme plnými doušky.

Kytinkak

Pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven

_________________________

To by mě zajímalo, v kolika letech se vdávala vaše tchýně, že takhle pucovala osmnáctiletou holku.
Znám to, měla jsem to podobné, ale naštěstí jsme spolu nebydlely. Tedy bydlely, dva dny a pak jsem utekla zpátky k rodičům.
Děkuji, že jste napsala a mějte krásný den.
Saša

Téma dnešního dne: Dokážete odpouštět?

Přidejte se společně se mnou k tomuto tématu.
Svěřte se v tento předvánoční čas, zda dokážete odpouštět.

  • Co ano a co ne.
  • Máte nějakou hranici odpuštění?
  • Co největšího jste komu v životě odpustila?
  • Stálo vás to hodně přemáhání?
  • Co je pro vás s prominutím prkotina a co si myslíte, že byste nikdy neodpustila.
  • Vzpomeňte také třeba na křivdy z dětství. Jestli už jsou dávno zapomenuté - a odpuštěné.
  • A pro trochu rozpýlení napište klidně i něco veselého.
    Třeba jestli jste odpustila kamarádce, že vám nevrátila památník :)

Téma je to široké, nechám už na vás, jak ho pojmete.

Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Prvních pět, nejrychlejších pisatelek obdrží 1 000 bodů do Vánoční věrnostní soutěže, a jedna z vás všech pak bude ještě vylosována a dostane pěkný dárek.
Malou sportovní tašku přes rameno.

taska