Dobrý den,

ráda bych vám popsala jeden osobní zážitek s nezvyklým budíkem.
Můj manžel je člověk, který miluje technické vymoženosti, a protože se pohybuje ve světě IT, tak mi každou chvíli domů donese ukázat nějakou „nádhernou věcičku", kterou právě dostal na vyzkoušení. Jednou si takhle donesl nový mobil. No, já bych to považovala za křížence mezi PC a mobilem, mírně šmrncnutý rádiem a televizí. Ovládalo se to jakousi tyčinkou přes obrazovku, a protože to drahoušek dostal do rukou teprve při odchodu z práce, tak si měl celý večer s čím si hrát.

Druhý den odjížděl na služební cestu, bylo to hódně daleko a měl tam být už v osm ráno, tak potřeboval vstávat ve dvě hodiny ráno. Po různých zkušenostech s klasickým budíkem, a hlavně protože vstáváme každý jindy, používáme jako budík mobil. Byla jsem ujištěna, že se nemusím bát, že ovládání té nádherné novinky je jednoduché, a tak jsem usnula. Co bylo dál? Ve dvě hodiny ráno se ozvalo naprosto příšerné a chraplavé zakokrhání. Manžílek nic. Opět, tentokrát hlasitěji - kykyryký! Vedle mne se začala vlnit deka a ruka šátrala po mobilu, ze kterého se řinulo už pořádně naštvané kokrhání. A pak se začaly linout i jiné zvuky, ze kterých jsem pochopila, že ta zatracená tyčinka je prevít. Vedle kokrhání se už ozývalo i ťuky ťuk", jak manžel přemlouval svoji novou hračku, že má zmlknout. A znovu: kykyryký"  - ťuk ťuk ťuk" - kykyryký"  - ťuk ťuk ťuk".

Manžel začínal zuřit, já se kupodivu královsky bavila a ve dveřích se objevila naše holčička. Protírala si očka a bezelstně se zeptala: Vy jste mi k svátku koupili kohoutka?" Ten mobil se už u nás doma neobjevil, prý ho dostal služebně mladší kolega, jako povzbuzení k další dobře odvedené práci...

Kuře


Tohle mi nedělejte, poprskala jsem si monitor! :-))))))

Můj choť je podobného založení, takže jsem jednou zažila šok, když jsem si doma zapnula počítač a on na mě promluvil takovým tím elektronickým hlasem: PŘIŠLA - NOVÁ - POŠTA!"
Díky za skvělou historku.

Reklama