Bulvár

Kvůli dárku jsem proběhla skrz dveře

Ahoj ženy-in!

Když se řekne oslava narozenin, vždy se mi vybaví zážitek z dětství. Pamatuji si to, jakoby se to stalo dnes.

Byla sobota odpoledne a já měla desáté narozeniny. Maminka upekla dort, připravila chlebíčky a vše, co k tomu patří. Nemohla jsem se dočkat, až přijedou gratulanti. Najednou zazvonil zvonek a za dveřmi stála tetička, strýček a sestřenice. Byla jsem moc ráda, obzvlášť, když jsem viděla ty velké krabice s velkou mašlí.

Už už jsem netrpělivě čekala, až mi podají ruku a předají to překvapení, když najednou sestřenice požádala mého brášku, jestli by nemohl jít do pokojíku. Ten souhlasil a posléze se všichni odebrali do pokoje.

Já tam nemohla.

Byla jsem moc naštvaná, přemýšlela jsem, co se tam asi tak děje a proč jsou tam zamčení. Klepala jsem a prosila, aby otevřeli, ale marně.

Dnes už vím, že to bylo pro sestřenici důležité ohledně jistého dárku pro mě, ale já byla tak zvědavá, že jsem se rozhodla, že zkusím ty dveře násilím otevřít. Rozeběhla jsem se a skrz skleněné a uzamčené dveře jsem prolítla sklem dovnitř.

Co se dělo asi nikoho nepřekvapí. Byla jsem v šoku, protože kolem mě bylo spousty krve a křiku ze strany sestřenky a bratra. Přiběhli rodiče, něco na mě mluvili, ale to já už neslyšela.

Probrala jsem se až v nemocnici na chirurgickém oddělení. Jizvy mi to připomínají dodnes. Jsou snad všude, na obličeji i rukách. Neumím to vysvětlit, ale snad mě omlouvá jenom to, že jsem byla dítě.

Dnes jsem již dospělá a raději dárky rozdávám, než je přijímám. Není nic lepšího než vidět lidi u rozbalování dárků a jejich následné reakce. 

Přeji všem co nejhezčí oslavy bez úrazů.

Ahoj Jana


Milá Jano,

možná z toho plyne ponaučení do budoucna, že dětem není radno v jejich narozeninový den dárky odpírat a zvyšovat v nich zvědavost. Nemusí to, jak se ukázalo, dopadnout vždy dobře.

Jen teď jsem trochu zvědavá :-), jaký byl ten tak dlouho připravený dárek Vašimi příbuznými. Prozraďte, Jano :-)!

Na které narozeniny nevzpomínáte ráda vy? Napište: redakce@zena-in.cz

   
20.07.2006 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Komentáře:

  1. avatar
    [7] Itinka [*]

    Já to chci vědět taky. Jsem děsně zvědavá, ale dveřma neproskočim.Pověs,prosim

    superkarma: 0 20.07.2006, 15:23:37
  2. avatar
    [6] Žábina [*]

    superkarma: 0 20.07.2006, 11:11:35
  3. avatar
    [5] AnoliV [*]

    já to chci taky vědět

    superkarma: 0 20.07.2006, 10:53:40
  4. avatar
    [4] Florencie [*]

    superkarma: 0 20.07.2006, 10:17:12
  5. avatar
    [3] Amélie [*]

    Lenika:Viď, jestli to vůbec stálo za to...

    superkarma: 0 20.07.2006, 10:10:25
  6. avatar
    [2] Lenika [*]

    Lenika: Ale vlastně chci taky vědět, co bylo v té krabici

    superkarma: 0 20.07.2006, 10:08:52
  7. avatar
    [1] Lenika [*]

    taky jsme s bratrem jako děti vysklily párkrát dveře, jen při sourozeneckých půtkách a zdravotní následky nebyly ze skla, ale z otcovy ruky a koženého vodítka na psa

    superkarma: 0 20.07.2006, 10:08:16

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme