Ženy mají rády květiny. Sama sice znám jednu, která jimi téměř pohrdá, ale to je, myslím, spíš vzácná výjimka. Já osobně květiny miluji, a ještě raději je dostávám. Klidně bych je uvítala i jako chlapské gesto na rozchodnou. Proč ne? Někde jsem to viděla ve filmu. Poslíček přinesl nádherný pugét a v něm byla cedulka: „Odpusť mi, bylo to krásné, sbohem," nebo něco v tom smyslu. Není to romantické? Třeba bych měla sto chutí kytkou praštit o zem nebo ji omlátit poslíčkovi o hlavu, ale pořád lepší, než když dostanete esemesku. To je ubohost. Ale kytka k rozchodu? Tu může darovat jen formát.



Ale co tady vlastně mluvím o rozchodech, blíží Valentýn, a to se lidé spíš scházejí a ženy květiny dostávají z úplně jiných pohnutek.
Co já vím, možná ji dostanu také, a když ne, tak si ji klidně sama koupím, jak to koneckonců dělám už léta. Uznejte, že na prázdnou vázu je smutný pohled. A k Valentýnovi - svátku zamilovaných - květina přece patří.
Zase budu mluvit za sebe. Valentýnské dárky v podobě plyšáků, srdíčkových kalhotek a podobných pitomůstek si ráda odpustím, ale květinu bych určitě neodmítla.


No a z takových, které vidíte na našich obrázcích, bych byla úplně na větvi.
Současná floristika se mi moc líbí.

Reklama