V těhotenství některé matky touží po holčičce, po pomyslné panence, které by mohly dělat copánky, oblékat roztomilé šatičky, atd. Ovšem někdy se to může zcela vymknout kontrole. Podobný příběh nám povypráví Květa, babička dívenky, která trpí, jelikož její matka se rozhodla mít z ní obživlou barbínu.

„Když má dcera zjistila, že čeká holku, byla to radost obrovská. Moc si ji přála, jelikož celý život se pohybovala mezi samými chlapy.“ Začíná vyprávět Květa, která má obrovské trápení kvůli své dceři. Ta se snaží ze všech sil své dítě stylizovat do role barbíny, to i přes velký odpor vnučky. „Když naše Barunka začala mít svou hlavu, přestal ji bavit takový ten holčičí svět. Místo roztomilé růžové preferuje úplné jiné barvy, šaty vyměnila za sportovní oblečení a dlouhé vlasy zkrátila na mikádo. To ale její matka, nemůže absolutně vydýchat.“

Existuje-li něco, co chcete změnit u svého dítěte, zamyslete se nejprve, zda to není něco, co byste měli změnit u sebe.
Carl Gustav Jung

Květa už několikrát se svou dcerou mluvila, snažila se jí domluvit, ale očividně to bylo k ničemu. Ta si totiž svou chybu absolutně neuvědomuje, prý na tom není nic zvláštního, jen to holka zveličuje..

kid

„Barunka, má vnučka, ke mně chodí celkem často na návštěvy a pláče mi tam, co jí opět máma řekla. Neustále jí říká, že pokud nebude nalíčená a hezky oblečená, nenajde si kluka, jestli chce, aby se jí holky smály, že je jako chlap, atd. Neustále ji jen ponižuje.“ Květa neví, kde se to v její dceři vzalo, nechápe to a srdce jí bolí z toho, jak je milovaná vnučka nešťastná. „Přemýšlím, že bych Barče nabídla, aby se nastěhovala ke mně, ale je mi jasné, že tím bych si to úplně rozhodila u dcery. Je to ale nejspíše jediná a možná šance, jak mladé dívce nezkazit zbytek života,“ dodává smutně paní Květa.

Čtěte také:

Reklama