Alespoň ten, kterého má doma čtenářka s nickem kuzle. Když si přečtete její příspěvek, tak pochopíte :) Mimochodem tato maminka má jinak velké štěstí, že u ní probíhají porody šup – šup. Ale to všechno i mnohé další se dozvíte v tomto podařeném příspěvku.

Otec u porodu

Dobré ráno všem co už to mají za sebou i těm, co to mají teprve před sebou. Naštěstí patřím k ženám, které rodí šup šup, téměř samy, možná proto jsem si porod střihla hned 3x.

Manžela jsem měla jen u prvního porodu a po pravdě, byl mi tam platný asi jako mrtvému svrchník. Porodník drobet neodhadl rychlost s jakou se náš nejstarší dral na svět. Ono se mu ani nedivím, když jsem za ním dorazila na pravidelnou kontrolu s tím, že mám asi zaražené větry po té zelňačce den před tím. A ono ne, už jsem byla otevřená na 2 prsty a ty větry byl začínající porod. Některé z Vás si možná pamatují jak jsem seděla na internetu, přihlášená na ženu-in a vesele si tu klábosila jen asi hodinu před samotným porodem.

Ivanovi jsem tedy kolem 10 hodiny volala, že nemá cenu aby pospíchal, že prý to bude asi až někdy večer. Rodila jsem v Rakovníku, protože rodiče jsou lékaři a já chtěla mít lepší přístup než kdybych rodila v nemocnici, kde mne nikdo nezná. Tady mi sestřičky tykaly, znají mě už jako malou holku, připadala jsem si jako doma. On za mnou jel z Prahy.

Jenomže to probíhalo rychleji, než se čekalo, takže mužský stihl cca 15 posledních minut celého toho kolotoče. Ono to stejně ani déle netrvalo. Ve čtvrt na 1 zaparkoval auto před nemocnicí, vyjel do 6 patra výtahem, tam mu oblíkli takový modrý papírový obleček i s čepicí, myslím, že ho mám doma ještě někde schovaný ve skříni. Věděla jsem, že tam je, protože místo povzbuzování mi broukal do ucha: když už sis to vymyslela, tak si to užij, pravda u toho mi otíral obličej mokrým hadrem. A já, jak jsem byla vytočená jeho komentářem, jsem tlačila jak vzteklá. Šlo to raz dva, na 2 zatlačení a byl konec. Pája nedýchal, ale naštěstí jsem měla po ruce vlastního otce anesteziologa, který mu strčil rourku do  krku a hned ho prodýchnul a vše bylo v pořádku. Táta z toho byl chudák víc vyjevený než muž. Později jsem se dozvěděla od jeho vrchní jak to komentoval: „já tam byl a hned jsem musel všechno dělat“ :)K šití se potom nachomýtnul i primář gynekologie, ten ho plácal po rameni, prý: „Tak už je z tebe taky dědek, ty vole“ J Pája se tedy narodil ve 12:40 a za přítomnost otce u porodu jsme zaplatili 1000 peněz. Byla to tedy nejdražší a nejzbytečnější ¼ hodina v mém životě.

Druhý porod mužský prospal, do nemocnice mě vezl táta. V 7:00 jsem byla na místě a v 7:45 bylo hotovo. Táta se ani nestihl pomalu převléct do bílého a napíchnout mi žílu. Porodník stejný, reakce kolegů taky. A pro mne to bylo neskonale lepší, žádné provokace a hlavně, na pokoji jsem byla sama a Ivan došel občas jen na návštěvu, zatím co u toho prvního dítka byl se mnou od rána do večera a chtěl si povídat a já se ani nemohla pořádně vyspat, protože mi to bylo hloupé. Ani nevím jestli ho máma se ségrou, které byly doma vzbudily, aby mu oznámily, že má dceru.

A třetí porod probíhal ve stejném duchu jako první, jen s tím rozdílem, že mi praskla voda. Počkala jsem, až Ivan dojede z Prahy a přebere starost o děti. Mamina mě odvezla do nemocnice. A nastalo čekání, které jsem si krátila háčkováním. Motala jsem si i na monitoru. Táta mi jen přišel napíchnout žílu a tentokrát u porodu nevydržel a utekl :) I když ho za 10 minut volali, že je už hotovo. Že má další vnučku.

Za sebe tedy můžu říct, že mužský u porodu je úplně zbytečný. Alespoň u toho mého byl. Možná kdybych rodila hodiny, tak by tam byl dobrý třeba k masírování zad, třeba by si i odpustil blbé komentáře, nevím. Po tom prvním porodu už jsem jeho reakce raději nezkoušela J A už ani nebudu ……

Takže všem nastávajícím maminám přeji u porodu empatičtějšího chlapa, než je ten můj s cítěním dřevorubce :) Přesto ho mám ráda.

kuzle

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven

_______________________

Nad čtením tohoto příspěvku jsem se opravdu pobavila, i když Vám asi v těch popisovaných situacích moc do smíchu nebylo.
A to máte jedno, že má Váš manžel cítění dřevorubce, hlavně, že se máte rádi. Jen mu ještě zdůrazněte, že jste si to vymysleli oba :)
Pěkný den
Saša

Téma dnešního dne: Tatínci u porodu (a po porodu)

  • Co byla první slova vašich partnerů, manželů, když svého potomka uviděli?
  • Plakali? Byli rozpačití?
  • Slavili a slavili?
  • A byli i u porodu?
  • Zajímají mě důvody, proč partnera u porodu chcete.
  • Jak se u porodu chovají?
  • A ty, které muže u porodu neměly, chtěli byste ho tam dnes mít?

O mužích u porodu (a po porodu) pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Moc se těším na vaše historky.
Jednu z pisatelek odměním pěkným dárkem. Pokud se jí narodila dcerka, tak přijde vhod Kuchařka pro dceru. A pokud má syna, může ji schovat třeba pro vnučku.

kniha

Reklama