Reklama

píše krásně ve svém příspěvku na dnešní téma čtenářka s nickem Darjin. Kus dětsví si nese i ve své zálibě, vlastnorušní výrobě panenek.

Přeji všem hezký den.Dnes je opravdu nádherné téma, ráda se přidám se svými vzpomínkami. Asi nikoho nepřekvapí, že nejoblíbenější hračkou mého dětství byla panenka. Maminka mi k ní upletla bílou soupravičku s růžovým lemováním. Vzpomínám si, jak láskyplně jsem své „miminko“ ukládala do kočárku na maminkou háčkovaný polštářek, panenku pak přikrývala háčkovanou dečkou. Přikládám retro fotku. Stojím na levé straně, pyšně ukazuji svou načančanou panenku, za mnou v pozadí stojí kočárek. Ten už sice dávno nemám, panenku ale zdědila má dcerka, jako malá si s ní hrála stejně jako kdysi já. Je to jediná hračka z dětských let, která mi zůstala.

harčky

Později jsem se stala mámou čtyř ratolestí a některé hračky jim vyráběla sama, tedy především háčkované medvídky a jiné potvůrky z říše fantazie. Nejmladší syn je má uložené v posteli, usíná s nimi. V dnešní moderní době potěší, když si i takové hračky najdou své využití.

méďa

mimozemšťan

Kus dítěte si nesu v sobě stále. Jsem žena ve zralém věku, ale ráda si hraji, ráda se bavím třeba právě výrobou hraček. Zkusila jsem namalovat a vypálit jednotlivé díly korpusu k výrobě panenky, napíchat vlásky a obočí, vsadit očka a nakonec sestavit vše dohromady. Byl to můj sen a sny si máme plnit. Odbornice tomu procesu říkají rebornování, v mém případě se ale jednalo spíš o všemožné patlání s nejistým výsledkem.

Dnes mám doma dvě panenky, které jsou mému srdíčku nejbližší. Jedna je ta z dětství, druhá vlastnoručně vyrobená.

Všechny zdraví čtenářka Dajrin

Milá Darjin, to je moc hezký koníček, výroba panenek. Stále se tomu ještě věnujete?

Text nebyl redakčně upraven