Zdraví

Kuřecí prsíčka na zázvoru

Ta žena stojí před zrcadlem a zkoumá si obličej. Přejíždí prstem křivku nosu, natáčí hlavu zleva a zprava a snaží se zahlédnout svůj profil. Po chvíli rezignovaně prohlašuje – co naplat. Jsem hnusná.
Když přijdu do pokoje, je už pod peřinou. Jsem hnusná, fňuká. Jsem stará a otylá a nastydlá. Mám opar. Dva opary. Nikdy nezhubnu. Nikdy se neuzdravím. Patřím leda do popelnice. Odneseš mě do popelnice?
Odpovím jí, že už je pozdě. Půl jedenácté. Venku je tma a lezavý chlad. V takovou hodinu po mně nemůže nikdo chtít, abych vynášel ženu do popelnice.
Tak dobře, uzná nakonec. Tak zítra.


Ráno se probudím. Žena, kterou mám odnést do popelnice, spí. Ještě chvilku ji nechám. Máme před sebou celou neděli. Chystám snídani: konvice píská.
Přinesu snídani k posteli. Budím tu ženu. Žena se nechce nechat vzbudit. Když se nechá vzbudit, nechce jíst. Jsem nechutně otylá, říká a vyhrnuje si noční košili. Jen se najez, odpovím jí. Pořádně se najez a napij. V popelnici bude hlad.
Mlčky snídáme. Pak se žena, kterou mám odnést do popelnice, ptá – nejsou už popelnice plné? Protože je neděle, víš? O víkendu lidé produkují značné množství odpadků, víš?
Ale ne, jen se neboj, chlácholím ji. Určitě se jedna prázdná najde. Začalo jaro a lidé jezdí do přírody. Odpadky tedy zákonitě produkují tam.
Po snídani žena nahlíží do šatníku. Prohrabuje se nazdařbůh plejádou halenek, svetříků, sak a zvonových kalhot. Vzdychá. Nemá co na sebe. To, co má, jí nesluší. Nebo je jí to úzké. Nebo jí to sluší a úzké to není, ale už to vyšlo z módy. Do popelnice stačí tepláky a flanelka, šeptám té ženě a snažím se ji políbit. Odstrkuje mě.
Zkus uklízet, radím jí. Uklízením se hubne. Přinesu vysavač. Koště. Prachovku. Napustím do kbelíku vodu a přidám chemický prostředek. Nachystám prádlo do pračky. Žena, kterou mám odnést do popelnice, protáhne obličej. Máme ještě čajíček? Čajíček s citrónkem? Jsem nastydlá. Mám dva opary. Jsem stará ošklivá opice.
Tak mine neděle.


Už to nestíhám, volám druhý den ráno na ženu, která se schovává za ledničkou. Můžeš se tam případně odnést sama? Ale ano, odpovídá. Vezmu si s sebou mobilní telefon, abych si mohla zavolat pro pizzu.
Když odcházím na autobus, stojí žena před zrcadlem a obtáčí okolo svého těla krejčovský centimetr. Chce zjistit, jestli se do popelnice vejde přes boky.


Ivan Barvínek

   
22.04.2000 - Zdraví - autor: Jiný autor

Komentáře:

  1. avatar
    [6] hubajda [*]

    dobre napsane

    superkarma: 0 04.11.2012, 01:22:13
  2. avatar
    [5] Ťapina [*]

    Skvěle napsané

    superkarma: 0 06.12.2003, 12:07:28
  3. avatar
    [4] Simba [*]

    i takhle nás někdy mohou muži vnímat, pěkně napsané.

    superkarma: 0 11.11.2003, 14:21:47

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme