Reklama

Dobrý den,
dnešní téma o kuřácích je téma, na které vždy musím reagovat. Vždy mě rozčílí, jak se kuřáci litují, jak jsou utiskovaní a hlavně s jakou samozřejmostí si vždy před kýmkoliv zapálí. Ani je nenapadne, že by se zeptali svého okolí, jestli nebudou obtěžovat. Protože vědí, jakou by dostali odpověď.

Naposledy mě opravdu hodně vytočil článek v březnovém Instinktu Jsem kuřák a nestydím se za to (na internetu ZDE.) Na tento článek jsem reagovala. Tento můj dopis Instinktu přikládám jako můj názor na kuřáky.

Dobrý den,
právě jsem přečetla článek Jsem kuřák a nestydím se za to! Je to už dva měsíce starý článek, ale natolik mě rozčílil, že musím i po takové době reagovat.

Předpokládám, že vyvolat takové reakce asi byl účel tohoto článku. Normálně uvažující člověk by jinak takový článek, který píše o chudácích utlačovaných kuřácích, nenapsal. Kdo utlačuje kuřáky? Jak je utlačujeme? Myslíte tím, že před nimi bráníme svoje zdraví, že je nechceme čuchat úplně všude? Co konkrétně jim děláme? Jak jim ubližujeme? Oni nám kouřem. Oni si můžou vybrat nekouřit, my ne. My je čuchat musíme. Jak vůbec někdo může bejt tak hloupej a napsat, že jsou kuřáci diskriminovaní, přirovnávat kuřáky k Židům a nekuřáky k nacistům? To si opravdu asi děláte srandu nebo o Židech a nacistech nic nevíte. Já moc taky ne, ale tohle musel napsat naprostej pitomec.

Nechci po kuřácích, aby přestali kouřit, to je jejich věc, do toho si myslím, že mi nic není. Ale je mi hodně do toho, že to s nima dýchám. Musím dýchat. Učili jsme se něco o tom, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého, o kuřácích to neplatí? Ti můžou obtěžovat svoje okolí?

Já přiznávám, že kuřáky diskriminuju. Nekoupím si nic v obchodě, před kterým kouří venku ve dveřích prodavačka, kuřákovi neporadím na ulici kudy jít, kdybych někdy rozhodovala o přijetí zaměstnanců, v žádném případě kuřáka nepřijmu. Kuřák mi nesmí přes práh domu. Ne proto, že ve svém soukromí si ničí svoje zdraví. Proto, že ho ničí mně a všem okolo sebe, obtěžuje nás. Není to věc kuřáka, jestli kouří, je to věc i jeho okolí, a to ho musí upozorňovat, když si to kuřák sám neuvědomuje.

Je zvláštní, že normální je kouřit, kouř foukat na cizího člověka. Ale když se ozvu, jsem ta, co utlačuje, omezuje, a jak se píše v článku, vlastně i něco jako nacistka? Opravdu Vám to takhle přijde v pořádku?
A víte vůbec, kolik lidí ročně umírá na následky pasivního kouření? U nás v Čechách asi 1 500 lidí. Každý rok. Ale to nejsou ti, co si kouření z frajeřiny vybrali a můžou si za to sami. To jsme my, co kouřit nechceme, nechceme to dýchat, bráníme se tomu, my, co omezujeme kuřáky.

Co takhle napsat článek o utlačování nekuřáků? To je ta skupina, která je skutečně utlačovaná. Na ulici, v restauraci, a i když je to neskutečný, tak i doma v paneláku.

Já osobně se budu bránit dál a dál budu vyhazovat kuřáky ze zastávky, upozorním každého kuřáka, kdo mi foukne kouř do obličeje, že je to prase, a rozhodně si nemyslím, že jsem to já, kdo se chová špatně, kdo někoho omezuje.

Jana V., 24 let


Děkujeme za odkaz na zajímavý článek i za Vaši reakci na něj :).

Nu, milé ženy-in, máme tady příspěvek militantní nekuřačky. Co si o jejích argumentech myslíte? Opravdu končí svoboda jednoho tam, kde začíná svoboda jiného? Lze za těchto podmínek žít například ve městě? A rovná se svoboda komfortu? Můj komfort omezuje, když někdo ve stejné místnosti kouří. Můj komfort ale také omezují auta, která mi jezdí pod okny, lidé, kteří v jednu v neděli, když si chci dát šlofíka, vrtají díry do zdi, a příliš nahlas souložící sousedi. Mám právo chtít po státu, aby jim to zakázal?

Není spíš soužití lidí na malém prostoru - a města jsou lidské „svobodě" těsná - otázkou kompromisních řešení? Proč by prodavačka nemohla kouřit před obchodem a kuřák na ulici? Nebo v pro kuřáky určených podnicích? Omezují Vás víc než smrad z kolem projíždějících aut? (Mě tedy ne :)).

Co si myslíte o militantních nekuřácích? Patříte k nim? Nebo jste naopak kuřačky? Jaké jsou Vaše zážitky s kuřáky a nekuřáky? A s cigaretami?

Napište mi o svých zkušenostech a názorech na redakce@zena-in.cz!