Vzpomínám si, jak jsem v šustivé kombinéze, sněhulích a palčákách vláčela za sebou sáně na Okrouhlík. Byl to kopec zvaný „smrťák“ a mohli tam jen vybraní a odvážní jedinci. Nebyla jsem odvážná, ale nechtěla jsem vypadat jako padavka. Navíc tam byl krasavec Hlíva, zvaný „Koráb“.

Bylo mi osm a jemu deset. Chtěla jsem si ho vzít. S hrdým výrazem jsem suverénně nastoupila na zbrusu nový stroj a doprovázena pohledy o několik let starších borců jsem se odrazila.

Řítila jsem se pro mě nepředstavitelnou rychlostí z kopce a hrála si s myšlenkou, jestli stojí za to se kvůli jednomu Hlívovi dole zabít. Ve snaze zmírnit budoucnost alespoň na několik zlomenin a dočkat se veselky s Korábem jsem začala zběsile brzdit a snažila se vyhnout „drncáku“ uměle vytvořenému z nakupeného sněhu uprostřed kopce. Zbytečně.

Let do výšky a následný návrat na zem jsem vyhodnotila jako čisté oddělení mého zadku od zbytku těla. Dále jsem se už jen nekontrolovaně řítila k plotu, kterým si zlomyslný Vrtiška v létě obehnal pozemek.
„Ta nána to narve do toho plotu! Ty vole brzdi, nééé!“ řval Hlíva namísto obdivného mručení.
„Blbečku, co asi dělám!“ vzkazovala jsem mu v duchu.

Vinou snahy zabránit průniku dřevěnými plaňkami Vrtiškova plotu mě beze slova opustila podrážka pravé boty. Střet s plotem dále způsobil roztrženou kombinézu v místech na boku a lokti, ztrátu čepice, přiškrcení na šále, nateklou bradu a totální devastaci saní. Místo reprezentativního vzezření hrdinky jsem vypadala jako mávátko. Zdrhla jsem do lesa.

Po chvíli jsem se vracela zpátky a snažila se tvářit hrdě. „He he, kde jsi byla, závodníku?“
To měly být ty ovace a oslavné výkřiky vášní spalovaného Hlívy. „Na houbách, blbečku.“
Vláčela jsem poctivě ty třísky domů.

Tam mi v teple ještě naběhlo čelo a ukázala se nádherná boule. Bradu jsem měla šestkrát takovou. Ale příště, příště půjdu znova. Však já ten „smrťák“ jednou sjedu i s drncákem. To budou zírat. Jednou jsem ho pak sjela.

Moje dítě už na smrťák nechodí. Ne že by byla padavka, ale nějak není na čem jezdit. Ne že bych neměla na sáňky, ale není sníh.

Sjede někdo smrťák letos?

Matně si pamatuji, že letos sníh byl. Jak dlouho? 48 hodin?
Nevím, jestli je smysluplné přezouvat auto do drahých zimních pneumatik, nakupovat dětem sáňky a po večerech plést palčáky, když „sněhuzpytci“ z meteorologického ústavu doporučují na svátky spíše plováky a zimní plavky.

Jestli se předpověď změní, nebo se příroda rozhodne jinak, přísahám, že v lednu postavím exkluzivního sněhuláka, kterého ze všech úhlů vyfotím a zveřejním.

Smrťák ale nepojedu.  Jsem srab, nemám palčáky, nemám ani sáně a Hlíva je stejně ženatej..:) 

Dnes (v pátek 12. prosince) čekají meteorologové z ČHMÚ zataženou až oblačnou oblohu. Na horách bude padat déšť se sněhem, v nižších polohách bude pršet. Teploty v noci spadnou na 0 stupňů, přes den bude 2 až 6 stupňů Celsia.

O víkendu zůstane nadále zataženo, místy zaprší. Na horách se bude střídat déšť se sněhem. Noční minima 4 až -1 stupeň, denní maxima mezi 2 až 7 stupni Celsia.

Příští týden nadále velká oblačnost s deštěm, na horách déšť se sněhem. Nejnižší noční teploty až -5 stupňů. Nejvyšší denní teploty 0 až 5 stupňů.

Do konce prosince pak už bude jen oblačné počasí, přechodně polojasno. Teploty se budou držet okolo 3 stupňů.

Ochlazení a sněhu i v nížinách se dočkáme až v novém roce. Bude ale jen míré, ve dne bude totiž stále okolo nuly.


Vzpomínáte si na dobu, kdy jste jezdili na bobech či saních? Byli jste letos lyžovat? Máte doma sáňky? Věříte, že jednou zase budou hromady sněhu? Jak myslíte, že bude zima vypadat za pět let?

Reklama