a tak dnešní krásné téma pojala spíš obrazově naše čtenářka s nickem Rikina. A že jde o krásné fotky, o tom se můžete přesvědčit v jejím příspěvku.

Kůň je vděčný objekt zájmu fotografova. Postojí, zapózuje, projevuje zájem a zvědavost, a nekřičí „mě nefoť!“. To se mi líbí. Kůň osedlaný je rázem o několik velikostí vyšší, než se zdál, a dostat se do sedla je oříšek. To se mi líbí méně. Kůň s nezkušeným jezdcem pak odchází po svém a dle svého uznání jezdce shodí hned nebo až později. Toho se obávám.

kůn

rikina

rikina

rikina

No a pokud má snad nezaujatý pozorovatel z té poslední fotky dojem, že na tom koni sedím, jak vosa na bonbónu, a očividně nevím, co s ním, tak se nezmýlil...

Rikina

Milá Rikino, máte dobré oko. Hezké fotky. A co se týká vašeho posezu, není to zase tak strašné. Sedět elegantně na pasoucím se koni umí jen tatíček Masaryk

Text nebyl redačně upraven

Co vy a koně, milé ženy-in? Jaký k nim máte vztah? Máte vlastního koně? Jak jste k němu přišla? Máte ho doma, nebo si platíte ustájení? Jak často jezdíte? Závodně, nebo rekreačně? Kolikrát jste spadla? Máte nějakou příhodu? Co vaše děti? Zdědily lásku ke koním po vás, nebo jim to nic neříká?

Napsat můžete i vy, které se koní bojí. Máte nějakou negativní zkušenost, nebo je to jen přirozený respekt? Líbí se vám kůň jako zvíře, ráda se na něj díváte, ale nikdy byste se k němu nepřiblížila? Chodí ke koním vaše děti? Podporujete je, nebo spíš odrazujete?

Napište nám, na vaše příspěvky, příhody, názory, ale i fotky se moc těším na adrese: redakce@zena-in.cz  

Reklama