Kuky

Nový dobrodružný film Jana Svěráka Kuky se vrací se pomalu blíží do premiéry, která je naplánována na 20. května. O čem vlastně film je a jak se natáčel?

Kuky se vrací je příběhem šestiletého kluka Ondry (roli ztvárnil Svěrákův devítiletý syn), který trpí astmatem, a  tak ze „zdravotních důvodů“ musí pryč i jeho oblíbená hračka - růžový medvídek Kuky. Když maminka vyhodí Kukyho do popelnice, začne pracovat Ondrova fantazie, v níž prožívá Kukyho dobrodružství v neznámém přírodním světě. Film plný dětské fantazie chce oslovit všechny, kteří v jakémkoliv věku nezapomněli být dětmi.

Zrod medvídka Kukyho

Jak ale celý nápad vznikl? Jan Svěrák původně zamýšlel natočit film v přírodě, nízko u země, z pohledu psa, který přežije záplavy. Dalšími postavami měl být kámen a klacek, kteří, každý po svém, rovněž putují krajinou. „Jak jsem příběh vymýšlel a vyprávěl ho před spaním Ondrovi, rodily se další postavy, vznikl medvídek Kuky a pes, který měl být původně hlavním hrdinou a který mne na celou myšlenku filmu natáčeného nízko u země přivedl, byl  naopak odsunut do vedlejší role,“ říká Jan Svěrák. Jednou z inspirací bylo výtvarné dílo Františka Skály, který poskytl režisérovi některé důležité rady, ale rozhodl se projektu neúčastnit.  „Oslovil jsem tedy Jakuba Dvorského, který také používá přírodní motivy, ale pracuje s jiným médiem, tvoří flashové hry (Samorost, Machinarium),“ říká režisér. 

Vznik výtvarné podoby Kukyho se nakonec – oproti ostatním postavičkám filmu – ukázal jako nejméně problémový. „Kuky se zrodil hned z prvních kreseb,“ vysvětluje Jan Svěrák. „Jen jsme nějakou dobu zápasili s nutkáním udělat mu více variant výrazu. Když už se před kamerou nemůže zamračit ani usmát, neměli bychom mít Kukyho veselého, smutného, soustředěného... a nasazovat loutky podle nálady příslušné scény? Pak ale zvítězila varianta číslo jedna – když už nemá mimiku, tak ať ji opravdu nemá. A tak se Kuky usmívá skrz celý film, ať se kolem děje, co se děje,“ dodává režisér.

Jak Kuky ožil?

kuky

Postavička Kukyho v reálu měří 21cm. Pro natáčení bylo vyrobeno 18 loutek Kukyho. Loutky se vodily na pevném drátu zespodu a tam, kde se štáb nemohl „zakopat“, vodily se shora. Někdy stačil drát jeden, ale když měla loutka chodit nebo hýbat rukama, bylo drátů potřeba i pět. Na place byli stále dva, někdy i čtyři loutkoherci z divadla „Buchty a loutky“. Na davové scény to ale nikdy nestačilo, tak s loutkami hrál, kdo měl volné ruce. Pod dekorací podzemní hospody, která má metr na metr, se často mačkalo až deset lidí.

Nejtěžší scénou Kukyho bylo šplhání po řetězu. Každou končetinu měl na starosti jeden herec a sjednotit pohyby všech čtyř na řetězu, který se houpal a uhýbal, nebylo snadné. Jen o málo lehčí byla chůze. Každou nohu vedl ze strany na drátku jeden herec, takže si museli zpívat, aby udrželi stejný rytmus kroků. Přesto se stalo, že režisér vymyslel nenatočitelnou scénu. V jedné scéně si má Kuky zakrýt oči, protože se na tu hrůzu už nemůže dívat. Zjistilo se, že má ale tak krátké ruce, že si dosáhne jen k nosu. Museli jsme tedy vyrobit jednoho speciálního Kukyho s prodlouženýma rukama až pod kolena.

Medvídek Kuky se teď připravuje nejen na svou cestu do kin. Snímek Kuky se vrací byl vybrán za  Českou republiku do hlavní soutěže 45. Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary.

Z Kukyho se stal už před premiérou obravský tahák, a tak není divu, že má i vlastní webovky. Najdete na www.kukysevraci.cz

Zdroj: Tisková zpráva společnosti Falcon

Půjdete se na Kukyho podívat?

Reklama