Domácnost

Kterak domácí apotheku míti


K dnešnímu tématu bych chtěla poslat jednu zajímavou kapitolu, opsanou z velmi staré knihy Rady všeliké, domu, hospodaření i jinému činění domácímu dobře prospívající. Tuto, bohužel už velmi poničenou a pouze poloviční (snad) starou knihu, psanou švabachem, našla kolegyně při úklidu půdy rekreační chalupy. Pár kapitol z této knihy už vaše redakce vytiskla v seriálu Staré dobré časy. Tahle kapitola se k dnešnímu tématu velmi dobře hodí.
Krásný jarní den.

Kterak domácí apotheku míti

 

Domácnost každou někdy choroba navštíviti může, avšak i jen taková, kdy potřeba není doktora do domu zváti. To bývají nachlazení rozličná, rhyma a kašle, zápaly krku, břicha či žaludku bolení, běhavka neb zácpa a podobné ne příliš vážné, však nepříjemné choroby. Tu pak dobré jest sáhnouti do apotheky domácí, kterou by každá hospodyňka po ruce míti měla. Zcela zadarmo si ji opatří, když přírody darů využije a léčivých bylin zásobu si udělá. Apotheka taková nejen ku zdraví, též i ku kráse prospěšná jest. Což by nikde v domácnosti chyběti nemělo, jest sušený květ bezu černého.
Stříhati nám ho jest v době plného kvetení, oschlý za poledního slunce suší se na pláténku prostřeném kdes v průvanu. Sušený pak v pytlíčku plátěném nahoře zadrhnutém se v suchu uchovávati zavěšen musí. Když chorý prochladlý jest, kašle a dýchá obtížně, svaříme jednu lžíci stolní vrchovatou s žejdlíkem vody a po varu přejití pod pokličkou vylouhovati necháme. Pak scedíme sítkem jemným neb přes pláténko, medem lesním přisladíme a můžeme též, máme-li citronu, z něho čerstvé šťávy do thé vymačkati. Chorého pak pod duchnu uložíme, by mu velké teplo v krátkosti bylo a po době nedlouhé do potu se přivede.
Když kdos nespavostí trpí, podáme mu odvar z laskavce a kontryhele rychle svařený a taktéž po čtvrthodinku odestátý. Sladiti jej můžeme jak cukrem homolovým, tak medem, citronu však nepřidáváme.
Květ lípový v plném květu trhaný a ve stínu sušený svařený co thé podáme při bolestech průduškových a též při nachlazení dobrý jest, an chorého též rychle do potu přivede a uklidnění skýtá.
Podběl v plném květu trhaný a ve stínu sušený dobrým prostředkem proti kašli úpornému bývá, když jej buď co thé medem slazené chorému podáme či z něho sirupu naděláme – to vezme se dvé hrstí kvítků podbělových čerstvě trhaných a v žejdlíku vody svařiti se nechá a poté odstáti až vychladne, tu scedí se odvar ten přes pláténko do rendlíku a přidá se k němu kus cukru z homole useknutého a znovu svařiti se nechá, až hustým je dosti, tu odstaví se k vychladnutí na dlážku a po vychladnutí jeho dvé lžic polévkových dobré kořalky pálené se doň přidá a do láhvinky se sirup přelije a jest nám ho v chladu a temnu uchovávati a toliko po lžičkách chorému dávati ne více než dvé lžic polévkových v témdni.
Stejně můžeme zrobiti sirup z listů jitrocelových, jež zejména dítkám napomáhá odkašlati chrchlů nedobrých a k dobrému jich spaní a dejchání velmi prospěšný jest. Když chorý rhymu velikou má, kýcháním mocným se ohlašuje a mluviti mu nelze, tu nám jest kápnouti mu do nosu po kapce oleje třezalkového, jež dobře proti rhymě pomáhá. Olej třezalkový opatříme sobě lehce. To natrháme hrst snítek třezalkových a ponoříme jich do sklenice lněným olejem naplněné a necháme na slunku po čtyři až šest týhodnů státi. Poté přecedivše přes řídké pláténko, oleje třezalkového do láhvinek nalijeme a v chladnu a temnu uchovávati budeme.

Na místa zánětem stižená, kteráž se podebrati mají a zralá ještě nejsou, obklad s lněného semíčka svařeného v mlíce v hustou kaši mírně prochladnutu klademe v klůcku čistém bílém zavinutu, by nevytékala a kůže či šatu netřísnila. Zánět buď sám zmizí neb místo se dobře podebéře a hnis vyteče. Oučinku stejného dosáhneme, když na místo hnisavé brambor nastrouhaný v klůcku zavinutý přiložíme.

Heřmánek
pak má oučinky léčivé buď co thé při nachlazení podaný neb při potížích žaludečních dobře ulevuje a též místa poraněná i zanícená desinfikuje. Při zápalu krku jej možno též užíti a dítkám i robátkům malým, pupínky-li se jim v oustečkách objeví, oustečka jim vyplachujeme. Též dobře poslouží, zoubky-li mlíčné dítkům vytrhnuvše, ranku  desinfikovati musíme. Též u dítek či robátek očička-li se zanítí, tu jim náčinky heřmánkové na očička přikládáme, na noc nejlépe, by zánět zmizel a nezmizí-li do rána, tu dítko či robátko ven nepustivše, záclon či firhánků hustých přes okno spustíme, by v poloutmě přes den dlelo a očička jeho světlo denní  nedráždilo.

Když chorý jídla těžkého pozří a žaludek jeho bolením se ohlašuje, tu svaříme thé z pelyňku, zeměžluči a máty peprné, po chvílce odestátí přes pláténko scedíme a chorému vlahý odvar vypíti necháme, aniž jsme jej byly přisladily. Hořkost jeho bolení žaludku vyhání. Tu pak chorému již v témdni jídla odepreme, toliko odvar žaludeční dávajíce mu píti a teprve zraníčka teplého heřmánkového thé mu podáme a hlad-li velký mívá, možno mu též skývku  chleba tvrdého či starou caltu přidati.
Běhavka-li úporná objeví se po mnohém jídla jedení, zvláště u dítek, jež hojnost ovoce všelikého spocívají, tu svaříme hrst borovnic usušených, odestáti necháme a po chvílce vlahé i s těmi borovnicemi dítkám vypíti dáme. Odvar ten velmi lahodný jest,  dítkám chutná převelice a po chvílce běhavka jich zastaví se sama.

Sladkostí však přejedí-li se dítka a zácpa zlá je trápí a bříška bolení k tomu se přidá, tu svaříme hrstičku semíčka lněného v sladké smetánce a dítku vypíti dáme aniž ho v pohybu omezujeme. Výsledek zajisté často objeví se byť i nečekán.

Dítka odrostlejší již neposedna bývají a tu často, najmě hošci k ourazu přicházívají, tu kolena rozbita jsou, onde palec ukopnutý, lokte odřena neb náražka nějaká, od nože či sekyrky rány řezné neb sečné, od větví sučitých neb kamenů ostrých ran tržných a tu matičce jiného zbytí není, než ran ošetřiti, nezhusta taková matička co ranhojič zkušeností mívá, ana řezných i tržných ran všelikých hbitě sešíti i ovázati umí, jsouc ráda, žeť peníz dobrý jinak ranhojiči daný tak ušetřiti mohla. Tu třeba v apothece míti i bouteillku s pálenkou dobrou neb líhem čistým, kterýmižto při ran sešívání třeba ruce dobře políti a jehlu s nití řádně též v pálence či líhu omočiti, by rána sešitá dobře se zhojila a nezhnisala. Ku ran léčení třeba též řepíčku nasušiti, an dobrý jest k ran hojení, tu jedna lžíce přelije se žejdlíkem vroucí vody, odestáti se nechá a přes pláténko přecedí. Odvarem tímto rána se oplachuje, až se zhojí zúplna.

Též plátna na ovazy či ovinky na různé rány i ranky můž´sobě ženička do foroty  připraviti, by když nutná potřeba jich je, nachystány v apothece vždy po ruce byly. To vezme se plátno již notně seprané či steřelé, ve vroucí vodě v mýdle či louhu dobře se vyvařiti nechá, posléz po třech vymácháních v vodě proudné znovu plátno to vroucí vodou přelijeme a na sluníčku osušiti necháme. Pak rukama dobře omytýma pruhy i kusy z něho natrhavše, rozpálenou cihličkou každičký ten kus po obou stranách dobře vyžehliti musíme. Kusy plátěné dobře poskládavše či do rouliček zavinuvše, do čistého klůcku vložíme a posléze do pytlíčku z voskovaného plátna uložíme, by prosty prachu a nečistot ku potřebě zůstaly. Stejně tak cupaniny můžeme sobě do apotheky nadělati, to kusy plátna notně již steřelého opatříme jak prve již popsáno bylo, však neskládáme leč prsty hbitými roztrháme a rozcupujeme na drobné kousky či chuchvalce. Cupaniny této na zastavení krvácení pak jest nám použíti či náčinků z ní nadělati.

Čmýru-li zadrženu máme a bolení líté v životě nás trápiti počne, tu uvařivše thé z kdoulových šupek,  po chvílce odestátí doň lžíci vrchovatou červeného vína přidáme, medem osladíme a teplé vypijeme. Ulehnuvše do lože, do nohou dobře nahřátou cihlu neb ohřívadlo měděné vložíme, na život nahřátou pokličku hrnčenou v šátku dobře obalenu položíme, duchnou přikryjeme až posléze velké teplo nám jest, tu čmýra zadržená do rána se jistotně objeví. Po dobu čmýry se však muže vystříhejme, neb šťávy mužské v ten čas pro ženičku dobré nebývají a mnohé nesnáze mohou přivoditi.

 

Též v apothece i jiné byliny dobře se přiházívají, mateřídouška ku maličkých robátek koupání, kopřiva sušená i jehličí borovicové pro koupel sobotní, či list jahodový neb malinový dítkám co thé lahodné podaný. Taková malá apotheka domácí zadarmo jest a každá hospodyňka ji sama sobě opatřiti může, spojíc promenádu nedělní s dítky s sběrem bylinek po lese či lukách. Kdež apotheka tato malá domácí postačovati nebude, tu pošleme pro bábu kořenářku, ana ráda s užitím bylinek na tu kterou chorobu odměnou nápomocna bude.

 
Marie Hošková


Milá Marie,
děkujeme za nádherný příspěvek a připomenutí časů, kdy se bylinky běžně užívaly na lidské neduhy.
Co mě ale překvapilo, že si lidé sami zašívali i rány.
   
13.03.2007 - Dům a byt - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [4] barkl2 [*]

    hezký

    superkarma: 0 13.03.2007, 09:49:00
  2. avatar
    [3] Linde [*]

    pěkný článek
    U našeho domu teď kvete podběl, tam je úplně žluto , jaro je tu

    superkarma: 0 13.03.2007, 09:45:12

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme