Trochu mě technika děsí, ale už jsem schopná si pomocí všech čtyř dálkových ovládání, co doma máme a která jsou k tomu úkonu potřebná, nahrát film a pak si ho pustit.

Na telefon mám jen malé nároky: volat, přijímat hovor, SMS, občas něco vyfotit a velká písmena, abych viděla kdo volá, nebo píše.

Mnoho let jsem chodila kolem počítačů s posvátnou úctou a utírala na nich prach. Jednoho dne jsem musela opustit šicí stroj a byla jsem posazena k tomuto nepřátelskému přístroji. Asi po roce trápení a tajného pláče do polštáře jsem pochopila, jak ovládat program potřebný pro chod provozovny a jak otevřít  a zavřít mail, aniž bych u toho vymazala půlku počítače. Zákazníci byli objednaní, jak měli. Žila jsem tak spokojeně pár let.

A Pak to přišlo. Syn v roce 2005 odjel na Czechtek. Všichni věděli, že se něco chystá. Za chvíli mně volal: „Podívej se, kudy máme jet, kde nejsou policajti.“

Koukla jsem z okna a zjistila, že v naší ulici teda nejsou, ale to asi vědět nechtěl: „Kam se mám podívat?“

„Na Internet, kam jinam!“ v tu chvíli asi nechápal, jak se mohl narodit takovému negramotovi.

„To neumím…“ zoufala jsem si, za prvé z toho, že jede do „bitvy“, za druhé proto, že jsem nevěděla jak a kde hledat. A tak mě naváděl, jak se kam dostanu a kde mám hledat imformace o tom, kde jsou volné silnice a co se na ně chystá.

No a když už jsem na tom internetu byla, koukla jsem i jinam a zjistila, že je tu  spousta jiných informací, že si nemusím kupovat noviny a že si tu lidi povídají. Jen mi ještě chvíli trvalo, než jsem sebrala odvahu a do jedné diskuze se vloudila. A protože manžel věděl, že moje courání po jeho počítači je značně nebezpečné, přeci jen tam má pár potřebných věcí o které by nerad přišel, pořídil mi můj vlastní. A tak se můžu bez obav, že něco pokazím, učit. Hlavně tedy díky děvčatům,  která tady na mě mluví srozumitelně a česky. Né jako manžel, jakýmsi podivným čínským nářečím, kterému asi rozumí jen ajťáci.

Hezký den

Dimsy

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Vidíme, že brouzdat na Ženě-in umíte skvěle. :-) A jak to dopadlo se synem?

A jak jste na tom se stroji vy? Dnes si o technice a vašem vztahu k ní budeme povídat celý den.

Vzpomínáte si, jak jste se učila ovládat svůj první mobil? Potrápila vás někdy vaše pračka, mikrovlnka nebo televize? Musela jste si někdy něco opravit sama? Jste s počítačem kamarádi, nebo spíše nepřátelé? Napadá vás nějaká historka s žehličkou, fénem, pračkou, počítačem, či jinou technickou vymožeností v hlavní roli a chcete se o ni podělit? Napište nám o tom! Adresu už určitě znáte:

redakce@zena-in.cz

Vaše příběhy budeme v průběhu celého dne zveřejňovat a ty nejzajímavější se samozřejmě dočkají odměny.

A jak jsem si s novým technických přírůstkem poradila já? Čtěte v dnešním článku Nelítostný boj - Já vs. technika.

Reklama