Herce a moderátora Kryštofa Mende můžete znát nejen z divadla, ale i z menších rolí a scének v televizních pořadech. Nově také jako jednoho z moderátorů pořadu menZONE. V humorném rozhovoru jsme rozebírali například jeho přístup k médiím.

Kryštof

Mladý herec a moderátor Kryštof Mende se na obrazovkách výrazněji projevil v pořadu menZONE, ale není to jeho první televizní angažmá. My jsme si s ním dali schůzku v Praze na nábřeží a v zábavném rozhovoru probírali nejen herectví, ale například i sexuální otázku, ve kterých je Kryštof velice otevřený...

Moderujete pořad menZONE - můžete mi ho trochu představit?
Je to zábavný týdeník na Primě COOL. Uvádím ho v tandemu s Lukášem Venclíkem. Pořad je nastavený tak, že já jsem ten hezký a on ten chytrý, tedy jako v realitě. Lukáš je tak vzdělaný, že jeho kvalit asi nikdy nedosáhnu, i když vzdělanost a inteligence samozřejmě není to samé. Jinak pořad samotný nemá podle plánu informovat a vzdělávat, ale šokovat. V tomto ohledu bych se chtěl trochu ohradit: Nejde nám až tak o to šokovat, ale spíš pobavit. Dnešní publikum už nelze prakticky ničím šokovat. To bylo možné v padesátých letech, ale dnes ne.

Pořad se jmenuje menZONE, je tedy výhradně pro muže?
Primárně je na muže zaměřený. Je ale až překvapivé, kolik ženských na něj kouká.

Tohle je vaše první moderátorská zkušenost?
V televizi ano, tam jsem zatím fungoval vždycky jen jako herec. V tuhle chvíli je to však už nejen moderátorská činnost, ale i redaktorská. Pronikli jsme do toho tak hluboko, že si to děláme téměř sami.

V televizi jste zatím jen hrál... v čem třeba?
Byly to naprosto neveselé scénky, které měly být veselé - například se Zdeňkem Izerem a dalšími. Nebo epizodní a dětské role, vůbec nic zásadního. Takže před kamerou zkušenost mám, ale že bych někdy dostal nějakou hauptku (hlavní role - pozn. red.), to ne. O to jsem se ani nesnažil.

Vím, že také hrajete v divadle...
Celoživotně, už od malička. Divadlo považuju za své primární kulturní vyžití, televize je samozřejmě zajímavá nová zkušenost, ale člověk nemá zpětnou vazbu, nemá diváka, který okamžitě reaguje.

Přesto člověku televizní zkušenost může v divadelní kariéře bezesporu pomoci, už jen určitým proslavením se, a tedy získáváním lepších angažmá. Pozorujete něco takového?
Zrovna u našeho pořadu to může být právě naopak. Člověk se může v oboru i zabít. Doufám ale, že české divadlo nebude do budoucna tak zkostnatělé, jako je dneska, a přihlédne i k tomu, že ne všechno (což možná bude pro mnohé lidi překvapení), co je v televizi, je pravda.

Kryštof

Vážně?
Překvapen? Asi by mnoho diváků oponovalo, ale je to tak.

Teď ale už skutečně vážně - kde vás mohou lidé na divadle spatřit, máte nějakou domovskou scénu?
Momentálně, i kvůli časovému vytížení, jsem pouze členem činohry divadla Radar. To je miniaturní divadlo v Praze Holešovicích. Jsme tam jak studovaní, tak nestudovaní herci. Naše divadlo je založené jen na tom, že to lidé dělat chtějí, což je docela osvěžující. Když si člověk zajde někam do velkého divadla a vidí špatného herce, který roli dělat nechce a dělat ji musí, tak to není moc ke koukání. Na dobrém herci se to samozřejmě nepozná, ale ne všichni herci jsou dobří. No, u nás tohle odpadá, u nás jsou všichni plni entuziasmu.

Jinými slovy se u vás nepozná, jestli je herec dobrý, nebo špatný, protože všichni všechny role chtějí?
(Směje se.) Až tak optimistický bych nebyl, ale nachází se u nás spousta dobrých herců. Vzešel od nás třeba Vojta Dyk, Martin Písařík, Lenka Zahradnická - jsou to lidé, kterých si nesmírně vážím.

Vy patříte mezi studované herce, nebo ty druhé?
Dobrá otázka, jsem herec divoký a nestudovaný. Mám průpravu pouze praktickou, nikoli teoretickou. Ne že bych si k tomu spoustu věcí nenačetl, ale jsem ještě oběť humanistické blbosti.

Kryštof

Pociťujete to jako handicap?
Plno mých kamarádů, kteří mají DAMU nebo konzervatoř, tvrdí, že tam člověka hrát nenaučí. Buď talent má, nebo ne. Oni mu akorát dovedou říct, jak talent používat. Ale samozřejmě informace, které člověk ve škole dostane, jsou k nezaplacení. Čímž netvrdím, že se nedají sehnat jinde. To, co se tam učí, zvládne i zkušený režisér, jenže ten se s každým nebude piplat a říkat mu věci, které už by měl umět. Každopádně jsou i velmi kvalitní herci, co DAMU nepotřebují. Přiznám se, že v to také doufám.

Takže jste o DAMU nikdy neuvažoval?
Ale ano, hlásil jsem se tam několikrát, a vždycky mě vyhodili. Pak už jsem stal jejich maskotem, dokonce si mě přizvávali i na absolventská představení. Pravidelně se také chodím dívat na přijímací zkoušky, kde sleduju nové přírůstky. Jednou, když mě tam kantoři viděli, ptali se: „Už zase? Nezkoušíte to letos zase?“ „Ne, ne, nebojte se,“ zněla moje odpověď. „No tak zaplať pánbůh. Je zřejmé, že by mě tam velmi přivítali.

Takže vám to v práci vlastně vůbec nechybí, že nemáte hereckou školu?
Myslím, že ne. Na to, co dělám... jsem podprůměrný až průměrný herec, ale takových máme v republice mnoho a také přežívají.

Kryštof

Ve vašem medailonku na stránkách TV Prima jsem si přečetl, že váš životní sen je sex s více než třemi ženami najednou...
Ano, ale který muž by tenhle sen neměl.

Dá se z toho tedy vyvodit, že už jste měl sex se třemi ženami najednou?
To bych snad ani moc nerozebíral. Takhle veřejně - vždyť to je, jako bych se chlubil (směje se). Ale ne, samozřejmě netvrdím, že bych vůbec něco takového zvládl. Člověk si chce prostě vyzkoušet všechno.

Jak se vám točí takto odvážná témat, vím, že jste měli v jedné reportáži Roberta Rosenberga...
Mohu říct, že v tomhle ohledu naprosto nemám zábrany. O své i o cizí sexualitě dokážu mluvit velmi otevřeně, tím pádem nemám problém to prezentovat před kamerou, potažmo před celým národem.

Nebojíte se, že vám taková otevřenost mediálně ublíží?
Je to dvousečná zbraň, sice na sebe říkám všechno, ale o to méně na mě může někde někdo něco vyhrabat. Když o sobě řeknu všechno, už na mě nic nevytáhnou.

Jak to vnímá vaše partnerka?
Víte, připadá mi, že žiju v takovém sexuálním komunismu - prostě patřím všem, klidně mi napište na Facebook. Na pevný vztah jsem, myslím, ještě mlád. Užívám si svobodu a doufám, že si ji ještě dlouho užívat budu.

Kryštof

Chytrý přístup... ještě se vás zeptám, máte doma nějaké zvíře?
Nemám. To jsem vycepovaný od otce. U mě by zvíře trpělo, muselo by být pořádkumilovné, nemohlo by chodit na stůl ani do postele. Navíc nejsem věčně doma, takže by chřadlo a trpělo tím, že mě nevidí...

Máte vůz?
Mám staré omlácené auto. Nejsme řidič nadšenec, který by pořád někam jezdil, tak to stále někde parkuje a lidé to odírají, objíždí klíčem. Jdou a řeknou si: „To je auto toho z menZONE.“ A prokopnou mi zrcátko. Dobře, trochu žertuju, tohle si asi neříkají.

Byl jsem nedávno na rozhovoru u jednoho nejmenovaného herce a překvapil mě jeho narcisizmus - měl doma svoji bustu, svůj obraz... jste trochu narcis?
Doma mám taky svoji bustu, ale tu mi vymodelovala maminka - mě a bustu Hitlera. Ale to nebylo mým narcisismem, maminka je sochařka, tak se na mě trénovala.

Trénovala si na vás zakázku na sochu Hitlera?
Tak nějaká podoba tam je, ale to je tou patkou. Každopádně tahle souvislost mě nenapadla, doufám, že zas až tak podobní si nejsme, nemám ten jeho přednes a dikci. Každopádně narcis možná trochu jsem a hlavně ego-maniak.

Na závěr rozhovoru mi prozraďte, o čem bude další díl menZONE?
Bude to gurmánský díl, který se bude určitě líbit a hodit ženám v domácnosti. Zamýšlíme se a hloubáme totiž nad tím, jak nízkonákladově nakupovat na opulentní hostinu. Tu nám otestovala jedna známá osobnost.

VIZITKA

Kryštof

Kryštof Mende

Kam dál?

Reklama