Dnešní téma zakončíme příspěvkem od čtenářky Krupové, v jejichž rodině jsou vzájemné vztahy také hodně pestré. Ona je ale nad věcí, hlavně, že děti jsou spokojené.

Zdravím redakci i čtenářky při pondělku, 

já jsem se seznámila s tchyní vlastně nechtěně a nečekaně. Vyrazila jsem s tehdy ještě přítelem na nákup a nečekaně jsme se potkaly mezi regály v obchodě. Manžel si začal povídat, ale já jsem dál šmejdila po obchodě a nosila do košíku. O tom, že si povídá manžel s maminkou, jsem nevěděla. Měla jsem ji za známou nebo sousedku. Až jsem si po pár minutách všimla, jak mě rentgenuje pohledem, tak jsem došla se představit. Manžel nás pak rozpačitě představil navzájem a já jsem jen rudla :)
Tchyně nás pak pozvala na oběd a tehdy jsem poznala i mého budoucího tchána. Nebudu tu rozebírat, co se dělo. Obrázek jsem si udělala hned a dosud ho nezměnila. 

Ať se ke mně ale chovají rodiče manžela  jakkoli, k našim dětem jsou moc hodní a mají je moc rádi. Babička by se rozdala, co se vnuků a vnuček týče. Ráda je pohlídá a jak byla Natálka malá, nemohla se dočkat až si ji „půjčí“ a pomazlí se s ní bez mé přítomnosti, samozřejmě :-) Dědu a jeho virózy vynechám. Když má světlejší dny, tak se s ním dá i mluvit. 

Nejhorší návštěva, co se tchyně týče, byla asi měsíc před svatbou. Chtěla jsem seznámit mé rodiče s rodiči manžela a ať se domluví na organizaci  svatby. Chtěla jsem malou svatbu, byla velká skoro pro 30 lidí. Chtěla jsem si ji platit sama s manželem. Nakonec ji platili naši. Chtěla jsem svatební dort od mamky, nakonec byly dva. Protože cokoli jsem navrhla, bylo s díky odmítnuto. Holčičko, ale tohle zařídíme my. Nééé tohle se u NÁS dělá jinak a  já dělám dorty zásadně u mé známé cukrářky... A tak to bylo celou návštěvu.

Taky ta svatba nakonec vypadala. Na jedné straně stolu rodina manžela, na druhé straně stolu rodina moje a spolu téměř nepromluvili. Což se děje doteď. Vztahy našich rodičů jsou na bodě mrazu. A když se náhodou sejdou třeba na narozeninách našich dětí, tak je tu takové napětí, že by se dalo krájet. Oklikou jsem se pak dozvěděla, že byla tchyně naštvaná na mou mamku, že si odmítla s tchyní potykat, když jí to navrhla. Možná je to slušnost, ale tchyně  je o generaci starší než moje mamka a taky  ji viděla prvně v životě. Prostě Aničko by ji neoslovila a slušně ji odmítla. Těch výstupů už bylo mraky a většinou kvůli prkotině a stále slyším jen na naši rodinu výčitky. Nechci si kazit den, prostě tam chodím jen výjimečně, nebo z povinnosti. Ale jak jsem psala, tchyně si vážím, o tchánovi raději pomlčím. Děti mají babičku rádi, tak co víc si přát. Já už to nějak protrpím. 

Krupová

Pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven

________________________

Tchýně, netchýně, rodiče, nerodiče, důležité je, že jsi nad věcí a Tvoje vlastní rodina je v pohodě.
Ivy, děkuji, že jsi napsala a přeji všem krásný den.
Saša

Téma dnešního dne: Rodinu si nevybíráš

  • Jaké jsou vaše vzpomínky na první seznámení a přijetí do rodiny vašeho partnera / budoucího manžela?
  • Pokud máte už sama velké děti, jak jste přijala jejich partnery?

Dvě jednoduché nápovědní otázky, ale věřím, že se u nich pobavíme.

Pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu ze čtenářek odměníme vtipným dárkem, který doufám oceníte:
„Aby vaše vztahy s rodiči manžela neochladly ani v parných dnech a byly stále vřelé: použijte termofor :)“
A k tomu horkou kávu :)

termoforkava

Reklama